
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
18. Genetické mapování, rekombinační mapy
co je genetická mapa a jaké typy genetických map existují
= znázornění toho, jak je určitý lokus uspořádán v rámci genomu
= soubor lineárně uspořádaných lokusů, mezi nimiž jsou určeny vzdálenosti
- vazbová (rekombinační) – pouze pro lokusy vyskytující se ve dvou/více alelách
- založeno na klasické hybridizační analýze (křížení), frekvence rekombinantního potomstva
- chromozomová (cytogenetická) – velikost a vzor pruhování/FISH
- založena na přímé cytogenetické nebo na vazbové analýze
- fyzická mapa – založena na přímé analýze DNA
V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- 2 geny jsou ve vazbě na stejném ch,; při párování ch. během meiózy dochází k náhodnému zlomu chromozomálních ramének a reciproké výměně jejich částí vedoucí k rekombinaci alel
- podíl rekombinantních potomků se liší v závislosti na tom, které dvojice genů jsou ve vazbě
pojmy rekombinační frekvence, Morganovo číslo, Batesonův koeficient (vědět, jak se stanoví)
- rekombinační frekvence RF
- procento rekombinovaného potomstva = kvantitativní index popisující relat. vzdálenost mezi 2 geny
- Morganovo číslo (p) – poměr rekombinovaných potomků:všem, v % nebo v cM v intervalu <0 až 0,5>
- Batesonův koeficient (c) – nerekombinovaní : rekombinovaní, větší nebo rovno 1
umět stanovit vzdálenost dvou lokusů pomocí dvoubodového testu (a naopak, na základě znalosti vzdálenosti dvou lokusů umět odvodit štěpný poměr v potomstvu B1 a F2 generací)
- dvoubodový test -> určení vzdálenosti mezi 2 lokusy
- testování zpětným křížení (B1) – křížení heterozygota a reces. homozygota
-> určení počtu rekombinovaných potomků, určení Morganova čísla
- možný i opačný postup - ze známé vzdálenosti 2 lokusů lze určit, kolik vzniká rekom. a nerek. gamet
- př.: 16 cM – 16 ze 100 bude rekombinovaných
co všechno se dá zjistit tříbodovým testem a jak se prakticky provádí
- určení pořadí a vzájemných vzdáleností mezi třemi lokusy
- výhody oproti dvoubodovému - větší přesnost, stačí menší počet jedinců, méně pracné
- nejvíc potomstva- kombinace nerekom. gamet; nejmíň- kom. gam., při jejichž vzniku došlo k dvoj.CO
- pořadí lokusů – srovnaní skupin, u nichž nedošlo k rekombinaci se skupinami s dvojitým CO
- vzdálenost mezi lokusy – výpočet rekombinační frekvence
umět vysvětlit pojmy interference, koeficient koincidence, rekombinační horká místa
- interference – rekombinace v jedné oblasti brání rekombinaci v sousedních oblastech
- když se vytvoří se fyzické překážky překřížení chromatid
- koeficient koincidence – určuje hladinu interference, pozorovaná četnost dvojitých CO : očekávaná
- hot spots - rekombinační horká místa – malé oblasti, kde je rekombinace větší (až 90 %)
proč a kdy se používají mapovací funkce
- se zvětšující se vzdáleností mezi lokusy se přesnost rekombinačního mapování snižuje
- užije se tedy mapovací funkce, do vzdálenosti 7-10 cM se nemusí užívat, při větší už ano
- opravuje odchylku, mohlo dojít k vícenásobným CO
jaké typy DNA markerů se používají při rekombinačním mapování (+jejich hlavní charakteristiky)
- používají se při genetických polymorfismech = existence 2 nebo více alel téhož lokusu v populace
- DNA polymorfismy – jednonukleotidové (RFLP, SNP); inserční deleční (VNTR, STR)
umět vysvětlit zkratky SNP, RFLP, STR, VNTR, indel
SNP markery – jednonukleotidový polymorfismus, použije se k identifikaci RFLP nebo jiné SNP
RFLP markery – délkový polymorfismus restrikčních fragmentů
STR – short tandem repeats, délkové markery, určuje se tak délka chromozomu
VNTR – variable number tandem repeats = minisatelity
indel – inzerční deleční polymorfismy, změny ve více bazích, detekce STR/VNTR markery
na jakém principu je založeno rekombinační mapování u člověka (výpočet LOD skóre)
- nemožnost provádět cílená křížení (malý počet potomků) -> speciální metody rekombinačního map.
- metoda LOD skóre - nejčastější, vychází z rodokmene
- zjišťuje se pravděpodobnost, že jsou určité lokusy vázané a pst, že jsou volně kombinovatelné
na jakých základních principech je založeno rekomb. mapování u Ascomycet a jiných hapl. hub
- vznikají tetrády spor; PD=parentální dytip –> parentální tetráda; NPD=neparentální dytip; T tetratyp
- vznik určitého typu tetrády závisí na lokalizaci lokusů, rekombinaci a typu dvojitého CO
- tetrádová analýza – určení toho, zda jsou 2 lokusy ve vazbě, jejich vzdálenosti a pořadí
- četnost PD=NPD – volná kombinovatelnost; četnost PD>NPD – lokusy jsou ve vazbě
umět vysvětlit pojmy bakteriální konjugace, transformace, transdukce; vědět, v čem spočívá princip mapování pomocí těchto tří procesů u prokaryotických organizmů
- konjugace - potřeba přímého fyzického kontaktu, jednosměrná výměna gen. informace
- mapování - technika přerušované konjugace = odebírání vzorků ze směsi obou typů buněk
-> stanovení pořadí genů a jejich vzdáleností (v minutách)
- transformace – citlivé na DNázy, proces přenosu malých fragmentů extracelulární DNA
- více vzdálené lokusy -> nízká pravděpodobnost, že budou na stejném transformačním fragmentu
- transdukce – proces přenosu genetické informace pomocí bakteriofága
- není potřeba fyzický kontakt a není na náchylné na DNázy
- pokud jsou dál lokusy od sebe, je nižší šance, že budou přeneseny (jako u transformace)
co je to F plazmid a jakou úlohu hraje při konjugaci
- F plazmid – ferility faktor (F faktor) – donorové buňky F+ a recipientní F-
- přenášen mezi buňkami; zároveň stále zachován v donorových buňkách
jaký je rozdíl mezi rekombinací u eukaryot a prokaryot
- prokaryota - rekombinace neznamená reciprokou výměnu alel, ale jen jednosměrný zisk alely
- CO se odehrává vždy v párech; parasexuální procesy – konjugace, transformace, transdukce
v jakých jednotkách se uvádějí vzdálenosti mezi lokusy u prokaryot - mapovací jednotky = minuty