
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- chí kvadrát x2DF= suma (E - T)2/T E - empirický počet jedinců v jedné fenotypové třídě
- T - teoretický počet jedinců ve stejné fenotypové třídě; DF – stupeň volnosti
- kritická hodnota – nejvýše 5% pravděpodobnost, že se dopustíme chyby I. druhu
- pokud námi vypočtená hodnota chí-kvadrát statistiky překročí krit. hodnotu – hypotézu zamítneme
- suma všech fenotypových tříd, udává rozdíl E a T ještě přijatelný
- slouží ke statistickému testování shody mezi očekávanými a pozorovanými hodnotami
- ke statistickému testování hypotézy o genetickém základu příslušného znaku
základní symboly používané v rodokmenové analýze u člověka
- jednotlivé generace – římské číslice (shora dolů); jednotliví jedinci – arabské číslice (zleva doprava)
- sourozenci zakresleni v pořadí podle narození; v rámci sňatku – muž vlevo, žena vpravo
- muž – čtverec, žena kolečko, neznámé pohlaví – kosočtverec
- jedinec vykazující příslušný fenotyp – vybarvený; přenašeč (neprojeví se u něj fenotyp) – jen puntík
- čárka přes celé kolečko/čtvereček – zatím se fenotyp neprojevil (čím širší, tím pravděp. projev)
- přeškrtnuto – už nežije, spontánní potrat – trojúhelník, P – těhotná
- příbuzenský sňatek – mezi dvojitá čára; rozvod – mezera ohraničená šikmými čárami
hlavní typy dědičnosti znaků u člověka a jak se na základě rodokmenové analýzy dají poznat
- monogenní dědičnost (jedním genem) – geny lokalizované v jádře (x polygenní, komplexní)
- na autozomech – autozomální dědičnost – dominantní/recesivní
- na gonozomech – gonozomální – dom/reces; X-vázaná, Y-vázaná, pseudoautozomální
- geny lokalizované v mitochondriích – fenotyp po mateřské linii
- autozomálně recesivní dědičnost – u mužů i žen stejně často
- rodiče dítěte, u kterého se fenotyp projevil - asymptomatičtí nosiči; fenotyp přeskakuje generace
- fenotyp se projevuje pouze u homozygotů, nesoucích 2 stejné recesivní mutantní alely (a1a1)
- nebo u složených homozygotů, nesoucích 2 různé recesivní mutantní alely (a1a2)
- autozomálně dominantní - u mužů i žen stejně často, projev fenotypu obvykle ve všech generacích
- fenotyp se projevuje u homozygotů i heterozygotů pro danou alelu (záleží na stupni dominance)
- X-vázaná recesivní dědičnost – častěji u mužů
- muži, kteří vykazují tento fenotyp, mají syny, kteří ho nevykazují a dcery, které jsou přenašečky
- muži, kteří fenotyp vykazují, musí mít matku přenašečku (nebo vykazující fenotyp)
- u mužů vždy, pokud mají recesivní mutantní alelu, u žen jen pokud jsou homozygotní
- X-vázaná dominantní - častěji u žen; muži vykazující fenotyp mají syny nevykazující a dcery vykazující
- projevuje u mužů, kteří nesou dominantní mutantní alelu vždy, u žen u homozygota i heterozygota
- Y-vázaná – fenotyp se projevuje pouze u mužů; jejich synové fenotyp vykazují, dcery nevykazují
- pseudoautozomální dědičnost – víceméně jako autozomálně dominantní nebo recesivní dědičnost
- mitochondriální dědičnost – fenotyp přenášen po mateřské linii; děti vykazující matky také vykazují
- komplikace - neúplná penetrance, projev závisí na věku, letalita, pohl. ovládané/ovlivněné znaky
na jakém principu je založen, k čemu slouží komplementační test (cis, trans heterozygot); omezení
- komplementační test = test na funkční alelismus
- křížení dvou homozygotů, kteří mají různé mutace; mutace mohou vyvolávat stejné/různé fenotypy
- rozlišení, zda jde o mutace ve stejné funkční jednotce (genu,lokusu)/různých funkčních jednotkách
- stejné funkční jednotky -> alelické mutace; různé funkční jednotky -> nealelické mutace
- Cis heterozygot – ab/++, mutace na stejném chromozomu
- Trans heterozygot – a+/+b, mutace na dvou chromozomech
- dojde ke komplementaci - mutace ve 2 různých lokusech (nealel.) - projev wild-type fenotypu
- nedojde ke komplementaci - obě mutace jsou ve stejném lokusu (alelické) mutantní fenotyp
- komplikace - pokud jde o dominantní mutace (vykazuje mutantní fenotyp i u nealelických mutací)
- v případě interalelických interakcí – alely 2 lokusů se chovají, jako by šlo o alely na témže lokusu
-> trans heteroz. vykazuje mutantní fen. i v případě, že jde o recesivní mutace v různých lokusech
- v případě komplexních lokusů; polarizačních mutací; intragenových komplementací
na jakém principu je založena a k čemu slouží epistatická analýza
- na fenotyp mají vliv alespoň dva geny, určuje se jejich funkční vztah; uspořádání do funkčních drah
- porovnání fenotypů dvojitého mutantního homoz. (aabb) s jednoduchým mut. heteroz. (AAbb,aaBB) - epistatická mutace = fenotyp vykazuje i dvojitý mutant (aabb)
na jakém principu je založena a k čemu slouží supresorová analýza
- první kolo mutageneze – obvykle se nepostihnou všechny geny -> provádí se 2. kolo mutageneze
- na mutantách z 1. mutageneze – hledání fenotypu s vážnějšími/mírnějšími příznaky
-> mutace v supresorových genech
- oddělení intragenových a extragenových supresorových mutací; zjištění dom./rec. supresor.mutací
- zjištění, na co všechno supresorová mutace působí, zmapování jejího lokusu