
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
Infekční dědičnost
- cytoplazmaticky přenášený fenotyp u eukaryot, způsobený cizími organismy
- symbiotický vztah s hostitelem; přenos cytoplazmou mateřské buňky do potomstva
- kappa faktor u trepky – kappa částice – DNA, protein = paramecin
17. Genetická analýza
V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- přímá - znak -> mutantní fenotypy -> počet, základní vlastnosti a lokalizace genů ->
-> analýza struktury a funkce těchto genů metodami molekulární genetiky
- zpětná - genová sekvence (produkt) -> změna exprese metodami molekulární genetiky
-> mutantní fenotypy -> znak
jaké jsou hlavní fáze přímé genetické analýzy, jaké postupy se při nich používají a co jimi lze zjistit
- mutageneze – kolekce různých mutant; screening, selekce – vybereme mutanty v daném znaku
- hybridizace = křížení (wild type x mutant; mutant x mutant)
- určení zákl. alelických vztahů (dom/rec); komplementační analýza (počet genů pro znak)
- epistatická analýza (vzájemné vztahy mezi geny)
- genetické mapování – lokalizace genu v rámci genomu; další alely/geny pro daný znak
- poziční klonování, hledání kandidátních genů – identifikace genů pro daný znak
- analýza struktury a funkce genů na molekulární úrovni – struktura genů, jejich produktů
- genová exprese, její regulace, fce genových produktů a jejich vztahy s produkty jiných genů
náhodná, cílená inzerční a saturační mutageneze, gen. screening (ve smyslu gen.analýzy), selekce
- náhodná mutageneze - vznikla náhodně, spontánně, bez přispění, vznik mutantů v různých genech
- cílená – zaměřená na 1 gen, využití při reverzní genetické analýze a na konci přímé genetické analýzy
- mutageny - musí být dostatečně účinné (xletalita), ovlivňovat všechny typy DNA sekvencí stejně
- cílená inzerční mutageneze – mutageneze vzniklá působením biologických mutagenů
- saturační – indukce a izolace velkého množství mutací se snahou identifikovat všechny geny
- které ovlivňují danou funkci/fenotyp; saturace - mutagen neumožňuje detekci nových lokusů
- genetický screening – jednoduchý, časově a prostorově náročný, pracný; sledování všech mutantů
- větší pravděpodobnost zachycení všech genů vztahujících se k analyzovanému znaku
- zachycení dominantních znaků - jednoduché, zachycení recesivních - jednoduché u haploidních
- zachycení letálních mutací - je problematické
- genetická selekce - vytvoření podmínek, ve kterých přežijí jen mutanti ve zkoumaném znaku
- vhodné pro studium genů, jejichž produkty se účastní metabolic. drah - auxotrofní nutriční mutanti
umět vysvětlit pojmy inbrední linie, štěpící generace, empirický, ideální a teoretický štěpný poměr
- imbrední linie – čistá linie, výchozí homozygotní jedinci
- štěpící generace – více fenotypových skupin v jedné generaci
- empirický štěpný poměr – na základě výsledků konkrétního křížení
- ideální – vychází z mendelistických pravidel
- teoretický – převedení ideálního štěpného poměru na počet potomků v konkrétním křížení