
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- záleží, do jaké oblasti genomu se transponovatelný el. vloží, někdy vliv i po excizi elementu (TSD)
- ochrana hostitele před poškozením; 95 % elementů neaktivních
- nemoci - hemofilie A – přenos L1 na X chromozom; svalová dystrofie - posunová mutace, L1 el.;
- rakovina prsu (Alu element – inaktivace tumor-supresorového genu – rozvoj rakoviny)
15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- pohlavní rozmnožování -> větší možnost genetické variability (jednopohlavnost, oboupohlavnost)
co určuje pohlaví, hlavní systémy jeho determinace (GSD, ESD) + př. organizmů, u nichž se vyskytují
- pohlavní diferenciace – primární (pohlavní orgány, pohl. buňky), sekundární (vzhled, vlastnosti)
- genetická=GSD - chromozomová – pohlaví závislé na přítomnosti speciálních chromozomů (savci) - genová – geny určující pohlaví nejsou na speciálních chromozomech
- negenetická=ESD – pohlaví určeno vnějšími faktory (pH, teplota, výživa, feromony), ještěreky, želvy + různé přechody mezi nimi
jaké jsou základní charakteristiky pohlavních chromozómů
- nesou geny zodpovědné za determinaci pohlaví; vznikly evolucí z páru autozómů
- mikroskopicky rozlišitelné = heteromorfní; nerozlišitelné – homomorfní
- při meióze u heterogametického pohlaví se většinou vzájemně se nerekombinují
jaký je současný pohled na evoluci pohlavních chromozómů
- získání genů determinujících pohlaví (mutace -> samčí, samičí sterilita)
- potlačení rekombinace v oblasti mezi těmito geny, rozšíření této oblasti
- akumulace genů výhodných pro jedno pohlaví, degenerace genů (mutace, selekce)
- úplná degenerace hemizygotního pohlavního ch+evoluce nových genů určujících pohlaví na jiném ch
- translokace/fúze s autozomy -> sekundární pohlavní chromozomy, polymorfní systém pohlavních ch
- úplná degenerace hemizigotního pohlavního ch. + přechod na genotypový systém určení pohlaví
- oblasti, které jsou homologické na obou pohlavních chromozomech = pseudoautozomální (PAR)
jaké hlavní systémy chromozómové determinace pohlaví existují
- založeno na existenci pohlavních chromozomů; diploidní XY,ZW systém; haploidní UV systém
- savčí typ (drozofila) - homogametické pohlaví XX - samička, heterogametické pohlaví XY - sameček
- ptačí typ (Abraxas) - homogametické pohlaví ZZ - sameček, heterogametické pohlaví ZW – samička
- u rostlin – různé typy (ZW/ZZ i XX/XY)
- jednodomé - samčí i samičí orgány na jednom jedinci; oboupohlavné/jednopohlavné květy
- dvoudomé – jedinec nese buď samčí nebo samičí květy (jen 5-6%)
- u hmyzu – XY i ZW
- odvozené systémy – XX/X0, Z0/ZZ
na jakých základních principech (včetně molekulární úrovně) je založena determinace pohlaví u hmyzu, Caenorhabditis elegans a obratlovců
- drozofila – XX/XY systém, geny potřebné pro vznik samčích pohl. orgánů nejsou na Y
- na Y - některé geny zajišťující samčí plodnost; na X – některé geny nutné pro vznik samičích pohl. o.
- na X - gen pro SXL protein, autoregulace exprese -> regulace exprese genů určujících
- typ pohl. orgánů, pohlavních buněk + regulace exprese dalších genů, jejichž exprese souvisí s pohl. diferenciací (sekundární pohl. znaky) a pohlavně-specifickým chováním
- Caenorhabditis elegans – XX hermafrodit/X0 sameček;
- hermafrodit - samooplození -> hermafroditi; při polození samečkem – 1:1 hermafroditi:samečci
- pohlaví určeno na základě poměru X:A (gonozomy:autozomy)
- produkty autozomů - aktivátory; gonozómů - represory; aktivace/represe transkripce určují pohlaví
- regulace exprese genů určujících typ pohl. orgánů a buněk, genů souvisejících s pohlavní diferenciací
a pohlavně specifickým chováním + regulace kompenzace dóze X chromozomů
- obratlovci - různé systémy, savci – XX/XY, přítomnost Y chromozom - samec, nepřítomnost - samička
- klíčový gen SRY – zodpovědný za determinaci pohlavních orgánů; gen na Y
-> regulace exprese genů určujících typ pohl. orgánů, pohlavních buně + regulace exprese dalších genů, jejichž exprese souvisí s pohl. diferenciací (sekundární pohl. znaky) a pohl.-spec. chováním
- transkripce->muž, inhibice genu SRY->žena; plazi,ryby - oba systémy i vnější faktory, ptáci - ZW/ZZ
umět vysvětlit pojmy intersex, gynandromorf,pohlavní zvrat, pseudohermafroditismus
- intersex – samčí i samičí pohlavní orgány i vnější znaky, morfologické abnormality, větší velikost
- gynandromorf = genetická mozaika – některé části těla/buňky mají samičí sadu pohl. ch.,jiné samčí
- vzniká v embryonálním vývoji, kdy se ztratí jeden chromozom
- pohlavní zvrat – důkaz nezbytnosti SRY genu pro determinaci samčího pohlaví
- u člověka – jedinci s tzv. pohlavním zvratem; muž - XX, má SRY gen, sterilní
- žena - XY, nemá SRY nebo je mutantní; sterilní, nevyvíjí se sekundární pohlavní znaky
- nesouvisí pouze s SRY genem, význam i jiných, většinou autozomálních genů
- pseudohermafroditismus - jedinec má mužské gonády, ale vnější pohl. orgány ženské nebo obojetné
+ ženské sekundární pohlavní znaky - vznik poruchou syntézy pohlavních hormonů (i opačně)
jaké jsou základní principy kompenzace dóze pohlavních chromozómů u Drosophily a C. elegans
- drozofila - globální zvýšení transkripční aktivity X-vázaných genů u samečků oproti samičkám
-> vyrovnání exprese s autozomálními geny (hyperaktivace chromozomu X)
- C. elegans - globální zvýšení transkripční dávky X-vázaných genů u samečků i hermafroditů
-> vyrovnání exprese s autozomálními geny u samečků
- globální snížení transkripční dávky X-vázaných genů u hermafroditů oproti samečkům
-> vyrovnání exprese s autozomálními geny u hermafroditů (hyperaktivace a hypoaktivace X)