
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- ztráty chromozomů, nondisjunkce, nerovnoměrná dědičnost, poruchy a syndromy
marker chromozómy, izochromozómy, B chromozómy
- cirkulární ch - 2 zlomy,ztráta posledních částí ch -> spojí; nestabilní při mitóze, meióze - časté ztráty
- marker chromozomy – velmi malé, obtížná detekce; strukturně abnormální -> genová nerovnováha
- malé cirkulární ch. – marker ch. bez telomerických sekvencí; mají centromeru; problémy při meióze
- izochromozomy – vznik fúzí 2 stejných ramének chromozomů
-> chybné rozdělení centromery (při meióze), výměna ramének v blízkosti centr. (při mitóze)
- B chromoz. - nadpočetné; při meióze se nepárují, nebo jen mezi sebou-> nerovnoměrná dědičnost
- chromozomové prstence – při meióze se párují všechny 5 chr. společně -> křížová struktura
13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
polyploidie (vznik, fertilita)
- organismy mají více než 2 sady chromozomů - triplodie(3n), 4n, 6n; častější u rostlin
- spontánní vznik (ploštěnky, pijavice, ryby, obojživelníci) či záměrný (drosophila)
- u člověka – příležitostně u novorozenců (3n,4n); neslučitelné se životem
- oplození vajíčka 2 spermiemi (dispermie); chyba při meióze; chybné dělení v rané fázi vývoje embrya
- dysfunkce dělícího aparátu při meióze či mitóze; téměř všechny organismy mají některé tkáně polypl
euploidie (autopolyploidie, allopolypl.) triploidie, tetraploidie, amfidiploidie - vznik, důsledky, př.
- euploidie = jakýkoli počet chrom., který je přesným násobkem monoploidního/haploidního počtu
- ortoploidie (sudé násobky); anortoplodie (liché násobky)
- u diploidních organismů - polyploidie (> 2 sady ch.); monoploidie (1 sada)
- autopolyploidie – násobky téže chromozomové sady (pocházejí z téhož druhu)
- triploidie - vznik spontánně i záměrným křížením (poruchy meiózy - 2n gamety s 1n g. -> 3n zygota)
- časté u rostlin, poruchy fertility
- tatraploidie – vznik spontánně i indukovaně (poruchy meiózy – 2n gam. s 2n gam. -> 4n zygota)
- vážné poruchy fertility, změny štěpných poměrů
- allopolyploidie – geneticky odlišné sady chromozomů z 2 či více odlišných druhů
- vznik mezidruhovým/mezirod. křížením, u živočichů vzácnější, způsobuje poruchy fertility
- amfidiploidie – zdvojení sad chromozomů allopolyploida (chybou dělení); normální fertilita
- endopolyploidie – tkáňově specifická (jen některé buňky/tkáně 2n organismu jsou polyploidní)
- vznik replikací chr. bez dělení jádra = endomitóza; jaterní buňky savců, larev komára, stonku rostlin
Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- křížení mezi jedinci různých rodů nebo druhů
- normálně by měli bariéry vzájemné křížitelnosti (geografické, sezonní, mechanické, genetické)
- fenotyp mezidruhových hybridů – intermediární (přechodový); matroklinita/patroklinita
- fertilita (plodnost) – úplná, částečná, částečná neplodnost i sterilita; význam v evoluci rostlin
aneuploidie (monosomie, trisomie, tetrasomie) – vznik, důsledky, příklady
- aneuplodie = jakýkoli počet chromozomů, kt. není přesným násobkem monoploidního/hapl. počtu
- nereplikuje se celá chromozomová sada, jen určité chromozomy, můžou chybět nebo přebývat
- dipl. - hypoploidie (nullisomie:2n-2,monosomie:2n-1); hyperploidie (trisomie:2n+1,tetrasomie:2n+2)
- vznik chybami při mitotickém a meiotickém dělení (ztráta cytokineze, nondisjunkce)
- monosomie - 2n-1, u většiny org. vážné důsledky; u člověka letální během těhotenství
- monosomie X chromozomu - Turnerův syndrom (drozofila zpomalený růst, u rostlin častější)
- trisomie - 2n+1, méně vážné důsledky, poruchy při meióze vzniká trivalent/bivalent+ univalent
- drosophila - u autozomu - letální; rostlin častější, hybrid životaschopný; změna šťep. poměrů
- u člověka – trisomie gonozomů autozómů 13,18,21 – slučitelná se životem
- tetrasomie – 2n + 2, vznik nondisjunkcí téhož chromozomu u obou rodičů.
aneuploidie autozómů a gonozómů u člověka
- trisomie 21. chrom. - Downův syndrom - mentální retardace, menší vzrůst, krátké ruce, dlouhý jazyk
- plochý obličej, kulatá hlava, malformace srdce, respirační potíže, leukémie, Alzheimer
- ženy plodné (děti zdraví/postižení);muži ne, většinou smrt před 40; nebezpečí roste s věkem matky
- vznik nondisjunkcí v 1. meiotickém dělení u zdravého rodiče; nadbytečný chrom. pochází od matky
- trisomie 13. chromozomu – Pataaův syndrom - těžké poškození, mentální retardace, hluchota
- gotické patro, zaječí ret, polydaktylie, malformace většiny orgánů; žijí průměrně 3 měsíce
- výskyt roste s věkem matky; vznik nondisjunkcí v 1. meiot. dělení u zdravého rodiče, ch. je od matky
- trisomie 18. chromozomu – Edwardsův syndrom - těžké poškození, mentální retardace; hypertonie
- malformace srdce, vystouplé záhlaví, zaťaté pěsti, chodidla - houpací židle; vznik a výskyt stejný
- průměrný věk 4 měsíce; ostatní trisomie autozomů - neslučitelné se životem
- Klinefelterův syndrom – XXY (muži 47); vyvinuté genitálie, zakrnělá varlata – sterilita; vyšší postava
- zvětšení prsní žlázy, zakulacení boků, snížená inteligence
- Turnerův syndrom – X (ženy 45), vyvinuté genitálie; zakrnělé vaječníky – sterilita, méně vyvinutí prsa
- široká hruď, menší vzrůst, kardiovaskulární abnormality
- superfemale – XXX (ženy 47), normální fenotyp, mentální retardace i sterilita/fertilita
- vznik – chyby při 1. meiotickém dělení; výskyt syndromu souvisí s věkem matky
- supermale – XYY (muži 47), nadprůměrná výška, hmotnost, normální i nižší IQ
- vznik – chyby při 2. meiotickém dělení u otce
- nullisomie – 2n-2; ztráta obou homologů; vznik – nondisjunkcí téhož chromozomu u obou rodičů
- tetrasomie – 2n+2; vznik – nondisjunkcí tého chromozomu u obou rodičů