
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
11. Mutace
- mutace = největší zdroj genetické variability = změna sekvence DNA
- postihují 1 pár nukleotidů/více párů; mohou být v kódující/nekódující oblasti genomu
- mají/nemají vliv na fenotyp; rozsah změn závisí na typu mutace; mohou vést ke smrti buňky (org.)
- genové (bodové) - týkající se jednotlivých genů, mění nukleotidy nebo jejich pořadí
- chromozómové - týkající se struktury chromozómů, mění strukturu chromozomu na větším úseku
- genomové - týkající se počtu chromozómů; aneuploidie a polyploidie
fyzikální mutageny (ionizační/ deionizační záření-mutagenní účinky)
- ionizační záření – X záření, gama, kosmické záření; využíváno v klinické praxi
- navozuje změny struktury chromoz. (delece, duplikace, inverze, translokace) - dvojchromatid. zlomy
- kolize s atomy -> uvolnění elektronů -> vznik kladně nabitých volných radikálů -> další kolize...
- neionizační – UV; proniká do tkání jen povrchovou vrstvou buněk; snadná absorbce org. molekulami
- vznik dimerů tyminu a cytosinhydrátu; nezpůsobuje ionizaci; vyšší reaktivita molekul
chemické mutageny (alkylační látky, analogy bází, interkalační l., hydroxylační l. mutagenní účinky)
- alkylační látky - mutagenní pro replikující se i nereplikující se buňky; př.: EMS, MMS
- přidání alkyl. skupiny na jiné molekuly (báze) -> tranzice, transverze, chromozom. aberace; GC->AT
- analogy bazí – mutagenní pouze pro replikující se DNA; inkorporace do DNA během replikace
- př: 5-Bromuracil – jeho nestabilní forma dělá bodové mutace (GC->AT,AT->GC); 2-aminopurin
- interkalační látky – vmezeřují se do DNA -> posunové mutace (proflavin, etidiumbromid)
- hydroxylační látky – mutagenní jen pro replikující se DNA; změna GC na AT; hydroxylamin
- další – léky (antibiotika,cytostatika), pesticidy (insekticidy,herbicidy); aflatoxiny, mykotoxiny
biologické mutageny
- transponovatelné elementy – inzerce do DNA -> častá ztráta funkce genu -> mutantní fenotyp
- viry – inkorporace do DNA -> častá ztráta funkce genu -> mutantní fenotyp (onkogenní viry)
spontálnní mutace - tautomérie bází, deaminace, depurinace, depyrimidinace bází, apod.
- tautomerie bazí – stabilní forma bází - keto (TG) a amino (AC), nestabilní enol (TG) a imino (AC)
- deaminace - adenin -> hypoxantin (změna AT na CG); cytosin -> uracil (CG na AT); guanin -> xantin
- depurinace – ztráta purinové báze (přerušení vazby mezi deoxyribózou a purinem)/depyrimidinace
- sklouznutí DNA polymerázy - během replikace/lokální denaturace a následné reparace; delece, adice
- kdekoliv v DNA molekule, nejčastěji v oblastech s repetitivními sekvencemi (CA) - hotspots
mutační rychlost / frekvence
- mutační rychlost – počet mutací vzniklých v dané pozici u všech členů populace za jednotku času
- nízká rychlost, mezidruhová variabilita, variabilita mezi různými geny u jednoho organismu
- mutační frekvence – počet výskytů konkrétní mutace vyjádřený jako podíl buněk (jedinců) v populaci
- rychlost i frekvence – představují mutace fixované v DNA (většina spontánních chyb je opravena)
mutace spontánní/ indukované, somatické/ gametické, autozomální/ gonozomální, domin./ reces.
- spontánní mutace – přirozený vnik bez známé příčiny, většinou při replikaci
- změna v nukleotidové sekvenci -> změna v AMK sekvenci -> změna fenotypu (ne vždy)
- indukované – vznikly působením různých mutagenů (= faktory a látky indukující vznik mutací)
- somatická – projev pouze u potomků somatické buňky, nepřenáší se gametamy na potomky
- recesivní – neprojeví se ve fenotypu (diploidní organismy); dominantní - projeví
- gametická – v gametách; recesivní – v potomstvu se neprojeví; dominantní – projev v potomstvu
- autozomální - geny na autozomech; domin. – s. (větší vliv na fetotyp); g. (vliv na fenotyp potomka)
- recesivní - somat. (obvykle ne změna fenotypu); gamet.(může i nemusí mít vliv na fenotyp potomka)
- gonozomální - na gonozomech; domin. – som. (větší vliv na fenotyp); gam. (vliv na fetotyp potomka)
- reces. – somat. (detekce u heterogametického pohlaví); gamet. (vliv na fenotyp heterog. potomka)
typy mutací a jejich charakteristika (podle typu molekulární změny a fenotypového efektu)
- bodové změny – změna týkající se jen 1 nukleotidového páru; spočívá v inzerci, deleci, substituci
- inzerce, delece – nejjednodušší; substituce – záměna 1 nukleotidu/nukleotidového páru
- transice – pyrimidin za pyrimidin, nebo purin za purin (C-T nebo A-G)
- transverze – Py za Pu (A-C, A-T, G-C, G-T)
- vliv na translaci – inzerce, delece -> posunová mutace; častý vznik STOP kodónů, změna pův. STOP k.
- substituce – změny na úrovni sekvence polypeptidu; změny kodónu
- synonymní - změna kodónu pro určitou AMK na kodón pro stejnou AMK (same sence)
- měnící smysl kodónu – změna k. pro AMK v jiný kodón pro jinou AMK (missence)
- nesmyslné – změna kodónu pro určitou AMK ve stop kodón (nonsence)
- tichá mutace – v nekodujících oblastech, exonech, intronech; většinou nemá vliv na fenotyp
- neutrální mutace –missence; změna kodónu, zařazení podobné AMK -> zanedbatelný vliv na fenotyp
- sestřihová mutace – odstranění exonu (v 3’ sestřihovém místě); nebo zachování intronu (v 5’)
- regulační mutace - mutace genu, který kóduje produkt účástnící se regulace transkripce jiného genu
- mutace v promotorech -> změna genové exprese -> potlačení/zvýšení transkripce
- polární mutace – vliv na expresi 1 či několika okolních genů, které jsou na straně genu s mutací
- expanze trinukleotidových repetic – vytvoří se vlásenka, není odstraněna
- vyznívající mutace – netýkají se DNA, dochází k nim při transkripci, slábne postupem času
- reverze – zpětná mutace – ve stejném místě jako mutace přímá, navrátí zpátky fenotyp
- supresorová mutace – někde jinde, maskuje přímou mutaci
- enhancerová m. - opak supresor., zvýšení projevu mutant. fenot. vzniklého přímou mut.(až letalita)
- ztrátová mutace - snížení nebo ztráta funkce produktu mutovaného genu; amorfní, hypormorfní
- dominantní – snížení g.produktu u heterozygota pod úroveň nutnou pro vznik normálního fenotypu
- recesivní - úplná ztráta funkce - produkt nevzniká; částečná – produkt vzniká za určitých podmínek
- zisková - zvýšení fce, zisk nové vlastnosti produktu mutovaného g.; většinou dom.; hyperm., neom.
- mutátorové geny – mutace v těchto genech zvyšuje frekvenci mutací v jiných genech
- geny, jejichž produkty se účastní při replikaci, reparaci DNA -> větší náchylnost k chybám
- vysoká úroveň nestability, hromadění mutací typická pro nádor. buňky (dědičná rakovina t.střeva)
- letální mutace - recesivní - zachovány především u heterozygotů; neobvyklé štěpné poměry v F2
- dominantní - projev brzy v ontogenezi - ztráta během 1 generace; později - přenos do další generace
- Tay-Sachsova choroba - mentální retardace, slepota, autozom.rec.,letalita mezi 3.-4. rokem
- podmíněné letální mutace – letalita pouze za určitých podmínek; jinak normální životaschopnost
- auxotrofní - neschopnost syntetizovat metabolity (AMK, puriny, vitaminy); fenylketonurie
- teplotně-senzitivní mutace – labilita produktu za určitých teplot (ne vždy letalita)
- supresor-senzitivní mutace – životaschopnost pouze v přítomnosti supresoru
- sterilní – limitace reprodukčních schopností; behaviorální – vliv na chování organismu
mutace a rakovina (onkogeny, tumor supresorové geny)
- rakovina - mutace - vedou k nekontrolovatelnému dělení a transformaci buněk na nádorové
- více nezávislých mutací; r. buňky - vyšší mutační rychlost, chromoz. abnormality, nestabilita genomu
- onkogeny – virové onkogeny nebo protoonkogeny (u člověka identfikováno zatím 100 onkogenů)
- mutace / aberantní aktivace protoonkogenů→onkogen→nádor (tj. vznik onkogenu = zisk funkce)
- tumorsupresorové geny – jejich produkty potlačují nekontrolované buněčné dělení
- jejich inaktivace může vést ke vzniku nádoru (dojde ke ztrátě inhibiční aktivity; mutace = ztráta fce)