
Další média marketingu přímé odezvy
Marketingoví pracovníci využívají pro vytvoření nabídky potencionálním kupujícím všechna hlavní média. Noviny a časopisy otiskují neuvěřitelní množství inzerátů nabízejících knihy, oblečení, spotřebiče, dovolené a další zboží a služby, které si každý jednotlivec může objednat zavoláním na bezplatnou linku. Reklamy v rádiu prezentují nabídky posluchačům 24 hodin denně. Televize – např. Teleshopping - Některé firmy připravují informativní reklamní pořady, které se pokoušejí kombinovat prodej podporovaný reklamou s poskytnutím vzdělávací informace a zábavy.
Interaktivní marketing
Nejnovější prodejní kanály přímého marketingu jsou elektronické. Internet přináší pracovníkům přímého marketingu a spotřebitelům příležitosti pro mnohem větší interakci a individualizaci. Elektronický marketing zaznamenává explozivní nárůst v současné době. Nové možnosti elektroniky vedou k růstu médií oplývajících kombinacemi animací, videí a zvuků s interaktivními prvky…atd.
D: PŘÍMÍ MARKETING
= využití přímých komunikačních kanálů k oslovení zákazníka; doručení bez mkg. mezičlánku (distributora)
Např. emaily, katalogy, telemarketing (interaktivní TV), internet, kiosky, teleshopping
Interaktivní mkg. – elektronická podoba – videa, zvuky (nové možnosti)
Budování dlouhodobých vztahů (např. k Vánocům přání, malý dáreček, poukázka)
Výhody: bezplatné telefonní linky, online chaty, dodávky do druhého dne
Internet: nárůst využívání internety, mobilu – nákup z domova
Porovnání cen, reference
Možnost oslovit i netypické zákazníky bez rozdílu (milionář, nemocný)
Nevýhody:
roztrpčení (podbízivé nabídky, telefonáty v nevhodnou doby, spamy)
neférovost (zneužití málo zkušených zákazníků)
lstivé jednání (vytváření nabídky, která je klamná – jiná kvalita v TV, jiná ve skutečnosti)
narušení soukromí (všude chtějí jméno, datum narození, adresu, atd.)
E: Sponzoring, PR – materiál od profesora
lze jej definovat jako: „investovani peněz nebo jinych vkladů do aktivit, ktere oteviraji přistup ke komerčně využitelnemu potencialu, spojenemu s danou aktivitou“.
Firmy pomoci sponzoringu podporuji povědomí o značce tim, že tuto značku spojuji s určitymi vyznamnymi udalostmi či aktivitami. Zaroveň tim firma podporuje svůj zájem, což je podpora pozitivního sdělení o produktu a také firmě – podporuje image firmy.
Např. nejčastějši je tzv. sportovní sponzoring, ktery zajišťuje většinou největši publicitu i prezentaci loga při různych sportovnich přiležitostech – tradičnim sponzorem hokejove ligy je automobilka Škoda auto, Česka spořitelna, O2.
Sponzorstvi se neobjevuje pouze ve sportu, ale i v oblasti kulturní – firma Zentiva sponzoruje Mezinarodni hudebni festival Pražsky podzim a oblasti sociální – Obchodni dům Kotva sponzoruje Linku bezpeči pro děti a mladež, Sazka a.s. podporuje Nadaci pro transplantaci kostni dřeně.
Jednim z nejdůležitějšich motivů pro sponzorstvi je dosaženi mediálního pokrytí, což je intenzivně využivano v těch připadech, kde legislativa znemožňuje reklamu.
Rozdíl mezi sponzoringem a dárcovstvím
Sponzoring - hlavnim principem sponzorstvi je obchod – sponzor pomaha sponzorovanemu uskutečnit jeho projekt a sponzorovany pomůže sponzorovi naplnit jeho komunikačni cil (např. Česka spořitelna zaplati hokejovemu tymu dresy, tym pak na dresech nosi logo Česke spořitelny).
- upravuje jej obchodni zakonik
- sponzorovani je založeno na poskytnuti propagačni, reklamni služby neziskovou organizaci sponzorovi
- sponzorsky přispěvek je vlastně platbou za poskytnuti takove služby. Sponzorska smlouva neni v tom připadě smlouvou darovaci, ale smlouvou o reklamě, přip. smlouvou o spolupraci podle obchodniho zakoniku
Darcovstvi - jednim z charakteristickych znaků je naprosta absence protislužby = darce nemůže vyžadovat protiplněni za dar ve formě nějake služby. Darem je bezuplatny převod majetku (finančni prostředky, movita věc, nemovitost nebo jiny majetkovy prospěch).
- upravuje občansky zakonik (zakon o dani z přijmu § 15, odst. 8 nebo § 20, odst. 8)
- je zaměřeno na dobročinnost a společenske aktivity
- v připadě darovani může darce (fyzicka i pravnicka osoba) použit odčitatelnou položku snižujici zaklad daně z přijmu
- dar není daňově uznatelnym nakladem (vydajem) u pravnicke osoby nebo fyzicke osoby – podnikatele.
- dar nemusi byt určen na přesně vymezeny učel, ale v některych situacich je lepe tento učel definovat – pro potřeby zdaněni; darce ma možnost zkontrolovat spravnost využiti daru.
- častou formou je poskytnuti finančniho nebo věcneho daru na zakladě darovaci smlouvy podle Občanskeho zakoniku, § 628.