52) Fáze hospodářského cyklu:

Dno

• Dno hospodářského cyklu je fáze, kdy hospodářská aktivita a reálný produkt poklesnou na svou nejnižší úroveň. Je-li pokles hospodářské aktivity velmi prudký, hovoříme o depresi spíše než o dnu. Dno je charakterizováno nevyužitými kapacitami, zvýšenou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní spotřebitelské poptávky ve vztahu k možnostem výroby spotřebního zboží v ekonomice. Zisky firem jsou velmi nízké nebo záporné. Očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje jsou pesimistická a firmy nejsou ochotny přijímat rizika spojená s realizací nových investičních projektů.

Expanze

• Expanze (konjunktura, zotavení) je fáze hospodářského cyklu následující poté, co bylo dosaženo jeho dna. Konjunktura bývá charakterizována poklesem míry nezaměstnanosti, nahrazováním opotřebeného kapitálu, růstem spotřebitelské poptávky a optimističtějšími očekáváními ohledně budoucího vývoje ekonomiky. Postupně začínají být realizovány investiční projekty, které se dříve zdály rizikové. Agregátní poptávka roste a produkce je rozšiřována relativně snadno využíváním dosud nevyužitých kapacit a zaměstnáváním dočasně propuštěných dělníků.

Vrchol

• Vrchol je fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomická aktivita nachází dočasně na nejvyšší úrovni. V této fázi jsou kapacity ekonomiky využity zcela či nadměrně a začíná se objevovat nedostatek pracovní síly (zejména kvalifikovanějších pracovníků). Produkci lze dále zvyšovat pouze investováním do nových kapacit a zaměstnáváním nových pracovníků. Vysoká míra investic vyčerpává existující úspory a začíná vznikat nedostatek finančních fondů. Relativně přebytečná poptávka a nedostatkovost se rozšiřuje na všechny trhy a důsledkem je obecný růst cen. Konec vrcholu je označován jako horní bod obratu a za tímto bodem přechází ekonomika do fáze poklesu.

Kontrakce

• Kontrakce (trvá-li více než 6 měsíců, označuje se jako recese) je charakterizována poklesem produkce, zaměstnanosti a využívání kapacit. S rostoucí mírou nezaměstnanosti částečně klesají důchody domácností, což vede k dalšímu snížení poptávky. Firmy se dostávají do finančních potíží, jejich zisky klesají investice nepřinášejí očekávané výnosy. Snižuje se míra realizace nových investičních projektů a agregátní poptávka dále klesá. Až se ekonomika dostane na dno, celý hospodářský cyklus začíná znovu.

53. Průběh hospodářského cyklu V čr. Je možné sledovat hospodářský cyklus V poslední době, jeho délka, průběh. Vývoj makroekonomických ukazatelů

V roce 1997 má česká ekonomika nejvyšší propad v porovnání s předchozími lety. Ekonomika se v tomto roce odráží ode dna a začíná fáze růstu. Expanduje až do roku 2000. V roce 2000 tempo růstu reálného HDP 4,2% - v roce 2001 a 2002 klesá. Nejvyšší tempo růstu v roce 2006, poté dochází k hlubší a rychlejší recesi. Největší propad je v roce 2009 – krize. Po roce 2009 opět ekonomika začíná růst. Ekonomika opět utlumuje, Evropa se dostává do dluhové krize a dá se očekávat opětovný propad.

V letech 2000 a 2001 roste inflace, začíná klesat v roce 2002. V roce 2003 se dostává na hodnotu 0,1%, je to nejnižší míra inflace za poslední roky. Od roku 2004-2007 se inflace pohybuje kolem 2%. V roce 2008-2009 byla vysoká míra inflace, rostla každý měsíc. Poté začala prudce klesat – začala se podepisovat krize i chování spotřebitelů pod vlivem obav z ekonomického vývoje tlačilo ceny dolů. Od poloviny 2010 inflace narůstá.

Nezaměstnanost se do jisté míry vyvíjí opačným směrem než změny cen.

Růst nezaměstnanosti je doprovázen nižší mírou inflace. 2000 klesá míra nezaměstnanosti, roste inflace. 2003 nejnižší meziroční míra inflace, 2004 vysoká hodnota obecné míry nezaměstnanosti.

Jak ekonomika rostla, klesala i míra nezaměstnanosti – v roce 2008 4,4%.

Odlepování ode dna po roce 1997 opět přichází po roce 2009, dá se hovořit o 12letém cyklu. Cykly obvykle trvají 8-12 let, což hospodářský vývoj ČR potvrzuje.

V roce 2009 dochází k nejhlubšímu poklesu v novodobé historii ČR – silný dopad krize na českou ekonomiku a domácnosti ovlivnily i nákupní chování spotřebitelů. Při poslední recesi a krizi docházelo k výraznému snížení spotřeby domácností.

Vzhledem k situaci v EU na konci 2011 lidé opět ztrácejí důvěru v ekonomiku a začínají nebo se chystají spořit. Dá se očekávat opět pokles spotřeby domácností i poptávky a negativní vliv na vývoj ekonomiky.

63