40) Měření inflace – míra inflace, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš

cenová hladina_(t) - cenová hladina_(t-1)

míra inflace =  100 [%]

cenová hladina_(t-1)

Měřítkem inflace jsou cenové spotřební indexy:

• Cenový deflátor

• Tak zvaný: Paascheho index

 P₁  Q₁ Yn

d ef_HDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu

 P₀  Q₁ Yr

P >1 … zvýšení cenové hladiny  dojde k inflaci _P

P < 1 … snížení cenové hladiny  dojde k deflaci míra inflace =

P = 1 … nulová změna cen  není inflace P

• CPI - index spotřebitelských cen

• Zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q₀)

• Tak zvaný: Laspeyresův index.

 P₁  Q₀

CPI =

 P₀  Q₀

• měří se pomocí cenových indexů:

• cenový spotřební index

Index cen výrobců

• Bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových, zemědělských výrobců, stavebních prací a podobně. Koše obsahují příslušné výrobky a služby (například: též suroviny, polotovary a podobně). Pracuje, stejně jako Index spotřebitelských cen, s fixními vahami, a to dle struktury tržeb.

Deflátor hdp

• Je nejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace v ekonomice.

• Deflátor HDP není založen na spotřebním koši, jako jiné cenové indexy (např. index spotřebitelských cen), ale zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice. Je počítán na základě množství zboží v běžném období, jedná se tedy o tak zvaný Paascheho index. Pro určení dopadu inflace na spotřebitele respektive výrobce je vhodnější použít odpovídající cenové indexy – index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index), respektive index cen výrobců (PPI – Producer Price Index).

Pro výpočet deflátoru se používá vzorec:

,

kde

 je HDP měřený v cenách běžného období,

 je HDP měřený v cenách základního období.

41. Vývoj míry inflace V čr po roce 1993, prognózy vývoje

V ČR se míra inflace měřená spotřebitelskými cenami v posledních letech po roce 2000 pohybuje na relativně nízké úrovni – okolo 3%.

V letech 1989-2006 se míra inflace v ČR pohybovala v rozmezí 56,6% (rok 1991, 20,8 v roce 1993) do 0,1% (2003). Vyšší míra inflace se v ČR vyskytovala v první polovině 90. let, kdy docházelo k postupnému narovnávání některých cen – to ovlivňuje míru inflace.

Důležité pro výrazný pokles inflace od roku 1999 bylo zavedení metody cílování inflace – její podstatou bylo udržet inflaci v daném koridoru, který si ČNB stanovila – 3-5% (v dalším období 2-4%). Tato opatření přispěla k poklesu míry inflace, na druhou strany tím byl do určité míry zpomalen ekonomický růst.

Ukazatel cenové stability (=míry inflace) je také jedním z důležitých kritérií vstupu každé země do Evropské měnové unie (EMU) a přijetí eura.

Prognózy vývoje

Pro uvedené období byl inflační cíl stanoven na 2%. Byl snížen oproti předcházejícímu období o 1% bod, především z důvodu nutnosti splnit Maastrichtská kritéria a z obavy, že inflace ve výši 3% by uvedenému kritériu cenové hladiny nemusela vyhovovat.

ČNB nadále bude usilovat, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než +-1%.

Předpověď vývoje inflace v ČR vychází ze současné situace a z dosavadního vývoje, z předpokladů o budoucím vývoji některých významných veličin a z několika modelů české ekonomiky.