
- •Merkantilismus
- •Hlavní zásady merkantilismu:
- •Fyziokratismus
- •Klasická ekonomie
- •Marginalismus
- •Keynesiánství
- •Monetarismus
- •3) Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli
- •4) Ukazatele výkonnosti ekonomiky
- •Čistý domácí produkt:
- •Hrubý národní produkt:
- •Národní důchod:
- •5) Metody měření hdp
- •Produktová metoda
- •Důchodová metoda
- •6. Vývoj hdp V čr po roce 2000 Výrobní metoda výpočtu
- •Výdajová metoda výpočtu
- •7. Hdp V mezinárodním srovnání
- •8. Nominální a reálný produkt, deflátor hdp Nominální produkt.
- •Indukovaná spotřeba cy
- •Nové teorie spotřeby:
- •11) Úspory a úsporová funkce
- •Očekávání budoucího vývoje
- •Vztah úspor a investic (dvousektorová ekonomika):
- •13) Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod-výdaje
- •Multiplikátor
- •14) Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje
- •16) Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
- •Historie peněz
- •Funkce peněz
- •Peněžní agregáty
- •3 Základní motivy držby peněz:
- •1) Peníze, charakteristika, vývoj, funkce
- •Historie peněz
- •Peněžní agregáty
- •Rovnováha na trhu peněz.
- •19) Model is-lm V uzavřené ekonomice
- •Předpoklady modelu islm:
- •20) Křivka is
- •Autonomní spotřeba Ca
- •O dvození křivky is:
- •Křivka is:
- •Sklon křivky is
- •Rovnice křivky lm:
- •Sklon křivky lm
- •Závislost sklonu křivky lm na velikosti parametru h:
- •Vysoké h - plošší křivka lm
- •Dva extrémní případy:
- •22) Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Fiskální politika V modelu islm
- •Účinnost fiskální politiky V závislosti na sklonu křivek is a lm křivka is
- •Vertikální křivka is
- •Křivka lm
- •Vertikální křivka lm - klasický případ
- •23) Vytěsňovací efekt V modelu is-lm
- •Extrémní případ
- •Vertikální křivka lm - klasický případ
- •Fiskální politika V systému flexibilního měnového kurzu
- •Vytěsňovací efekt
- •24) Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice Monetární politika
- •Monetární politika V modelu islm
- •Účinnost monetární politiky V závislosti na sklonu křivek is a lm křivka is
- •Extrémní případ
- •Vertikální křivka is
- •Křivka lm
- •Extrémní případy
- •Vertikální křivka lm Horizontální křivka lm
- •Vertikální křivka lm
- •25) Agregátní poptávka (charakteristika, determinanty, poloha křivky, speciální případy křivky ad, vliv monetární a fiskální politiky na křivku)
- •Extrémní případy
- •26) Agregátní nabídka (charakteristika, odvození, typy as, proč – zdůvodnění)
- •1) Na potenciálním produktu
- •2) Na chování mezd a cen
- •Agregátní nabídka V krátkém období
- •Agregátní nabídka V dlouhém období
- •Agregátní nabídka:
- •27) Klasická křivka as Křivka as
- •Klasická křivka as
- •28) Extrémní keynesiánská křivka as (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky) Extrémní keynesiánský případ
- •29) Základní keynesiánská křivka as (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky) Základní model keynesiánské křivky agregátní nabídky
- •Křivka ad
- •Odvození křivky ad:
- •31) Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty, devizy, posílení, oslabení, kurzovní lístek)
- •Systémy měnových kurzů Období zlatého standardu
- •Breton-woodský systém
- •Systém pevných měnových kurzů.
- •Systém pružných měnových kurzů.
- •Měnový kurz
- •Rovnovážný kurz
- •32. Vývoj kurzu po roce 2000, vliv změnu kurzu na zahraniční obchod
- •Vliv změny kurzu měny na zahraniční obchod
- •33. Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr
- •35) Platební bilance (křivka pb)
- •Sklon křivky pb
- •Při dokonalé kapitálové mobilitě
- •Při úplné kapitálové mobilitě
- •Nedokonalá kapitálová mobilita
- •Poloha křivky pb
- •36. Vývoj platební bilance čr V posledních letech
- •37. Zadluženost čr, Maastrichtská kritéria, vývoj V posledních letech
- •38) Podstata modelu is-lm-bp (Mundell-Flemingův model)
- •Fixní kurz
- •Flexibilní kurz
- •A. Při pružném měnovém kurzu: Rozlišujme dvě standardní situace: a) Dojde k pohybu křivky is
- •B) Dojde k pohybu křivky lm
- •B. Při pevném měnovém kurzu: Opět rozlišujeme dvě standardní situace: a) Pohyb křivky is
- •B) Pohyb křivky lm
- •1) Nabídková inflace
- •40) Měření inflace – míra inflace, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš
- •Index cen výrobců
- •Deflátor hdp
- •41. Vývoj míry inflace V čr po roce 1993, prognózy vývoje
- •42. Srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria
- •Ekonomicky aktivní
- •Ekonomicky neaktivní
- •44) Měření nezaměstnanosti, formy, vývoj nezaměstnanosti V čr, regionální pohled V čr, mezinárodní srovnání
- •Ekonomicky aktivní
- •Ekonomicky neaktivní
- •Přirozená míra nezaměstnanosti
- •Hystereze trhu práce
- •46) Monetární politika (cíle, nositelé, nástroje), funkce cb
- •Cíle monetární politiky
- •Přímé nástroje monetární politiky
- •Nepřímé nástroje monetární politiky
- •Expanzivní monetární politika
- •Restriktivní monetární politika
- •47. Monetární politika – kdo, jak. Úrokové sazby, které vyhlašuje cb, jejich podstata a vývoj
- •Záměrná opatření (diskréční politika)
- •Expanzivní fiskální politika
- •Restriktivní fiskální politika
- •Fiskální politika
- •Nástroje:
- •49) Rozpočtová soustava (státní rozpočet, veřejné rozpočty)
- •Funkce veřejných rozpočtů
- •Státní rozpočet
- •Podstata a průběh rozpočtového procesu
- •50. Stav, vývoj, saldo státního rozpočtu V posledních letech
- •Vývoj salda státního rozpočtu
- •51) Hospodářské cykly – druhy
- •Okunův zákon
- •52) Fáze hospodářského cyklu:
- •Expanze
- •Kontrakce
- •53. Průběh hospodářského cyklu V čr. Je možné sledovat hospodářský cyklus V poslední době, jeho délka, průběh. Vývoj makroekonomických ukazatelů
1 + 2) Hlavní makroekonomické směry – merkantilismus, fyziokraté, klasická ekonomie, keynesiánství, monetarismus, neoklasismus
Merkantilismus
Merkantilismus je považován za první buržoazní ekonomickou teorii, která vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě v období vzniku absolutistických monarchií. Merkantilismus je považován za ekonomický nacionalismus. V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce.
Hlavní zásady merkantilismu:
Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi.
Bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod).
Cílem obchodu je aktivní obchodní bilance.
K tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel
Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu).
Fyziokratismus
Fyziokratismus je soubor ekonomických teorií fyziokratů, skupiny ekonomů, která věřila, že bohatství národů pochází čistě ze zemědělství. Jejich teorie měly původ ve Francii a byly nejpopulárnější ve druhé polovině 18. století. Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii. Bezprostředně po něm následovala první moderní ekonomická škola, klasická ekonomie, zahájená v roce 1776 knihou Adama Smitha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Nejdůležitějším příspěvkem fyziokratů je jejich důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství. Dřívější školy, hlavně merkantilismus, byly naproti tomu často zaměřeny na bohatství vládce, shromažďování zlata a rovnováhu obchodu. Z pohledu moderní ekonomie je hlavní slabinou uvažování pouze zemědělské práce jako hodnotné. Fyziokraté nahlíželi na služby a výrobu zboží jen jako na spotřebovávání zemědělských přebytků, zatímco moderní ekonomové je započítávají mezi produktivní aktivity vytvářející národní důchod.
Sami sebe nazývali ekonomové („économistes“), všeobecně jsou však označováni za fyziokraty, aby je bylo možno odlišit od mnoha jiných škol ekonomického myšlení, které následovaly. Slovo fyziokrat je odvozeno z řeckého výrazu pro „vládu přírody“.
Klasická ekonomie
Klasická ekonomie (jinak též Klasická politická ekonomie) je soubor ekonomických teorií, začíná vydáním Bohatství národů Adama Smitha v roce 1776 a končí v roce 1871, který je považován za počátek tak zvané marginalistické revoluce.
Nová škola vznikla z důvodu, že ekonomické myšlení merkantilismu přestalo vyhovovat soudobým společenským změnám, v Evropě probíhala vlna proti absolutismu a docházelo k vědeckým objevům a změnám. Nově vznikající třída kapitalistů tak formulovala svoje nové požadavky, které se vylučovaly s merkantilismem.
Hlavní představitelé: Adam Smith, Thomas Robert Malthus a David Ricardo.
Marginalismus
Marginalismus je ekonomická teorie vycházející nikoliv z průměrných, ale z mezních hodnot. Marginalistický koncept pracuje s pojmy jako mezní náklady, mezní produktivita, mezní užitečnost, zákon klesající míry substituce a zákon klesající mezní užitečnosti. „Marginální“ (mezní) zde znamená, že ekonomové se zaměřují na to, co se stane, když se na předmět zájmu aplikuje „malá změna“. V blízkosti mezních hodnot vedou malé změny k diametrálně odlišnému chování ekonomických subjektů.