Výpočet doby návratnosti bez vlivu faktoru času:

Jsou-li příjmy v každém roce životnosti stejné, pak dobu návratnosti zjistíme

dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých peněžních

příjmů (čistých cash flow):

Počáteční náklady na investici (I)

Doba návratnosti DN =

Průměrné roční cash flow z investice (Pn)

Investice je přijatelná na základě kritéria doby návratnosti pokud:

Doba návratnosti < Doba životnosti investice

Pn - roční příjmy z investice

I - počáteční pořizovací náklady na investici

Nejjednodušším způsobem spočítáme jako:

Pn = Roční zisk z investice (Z) + Roční odpisy z investice – Roční splátka jistiny

z půjčky na investici

V praxi je obvyklé, že jsou výnosy v každém roce jiné, pak dobu splacení zjistíme: Postupným načítáním ročních částek peněžních toků tak dlouho, až se kumulované částky peněžních toků rovnají investičním nákladům. Doba návratnosti je ten rok, v kterém platí následující vztah:

∑ (P1 + P2 + ….+ Pn) = I

P1 ….. Pn - roční příjmy z investice v jednotlivých letech

Hodnocení na základě této metody: Čím je kratší doba návratnosti, tím je investice výhodnější.

Nevýhodou této metody je:

• Nebere v úvahu výnosy po době splacení a

• Nebere v úvahu časové rozložení výnosů v době splácením (můžeme odstranit diskontováním)

• Nebere v úvahu faktor rizika (můžeme odstranit diskontováním)

Tato metoda nemůže tedy být všeobecnou mírou pro posuzování investic, poskytuje však důležitou informaci o riziku investice, které úzce souvisí s délkou návratnosti investice a o likviditě investice tj. kdy se nám investice vrátí zpět.

17. Dynamické metody hodnocení investic - porovnejte jednotlivé metody mezi sebou, jaká je jejich vypovídací schopnost, způsob výpočtu.

18. Hodnocení efektivnosti investic – jakým způsobem stanovíme počáteční kapitálové výdaje a budoucí peněžní toky?

Použitá diskontní míra významně ovlivňuje hodnotu projektu, odráží se v ní faktor rizika, ale i času, je proto důležité její co nejlepší stanovení. Jsou dva základní přístupy stanovení diskontní sazby.

• stanovení jako požadované výnosnosti projektu,

• odvození z nákladů na kapitál, který je použit na financování projektu

• rizikovosti projektu

Požadovaná výnosnost

„Požadovanou výnosnost projektu je možné odvodit z výnosnosti alternativních investic.“ Výnosnost pak zahrnuje základní sazbu, míru inflace a rizikovou přirážku.

Základní sazba se stanovuje podle situace a ve srovnání s ostatními investicemi (odvozuje se z výnosnosti tzv. bezrizikových investic např.: nákup státních dluhopisů), v současné době ve výši 3,5%.. Míra inflace se většinou stanový jako očekávaná hodnota. Riziková přirážka se stanovuje podle charakteru projektu.