11. Vysvětlete jaký je rozdíl mezi investováním do akcií a indexů? Jaké známe akciové indexy, ve světě a V České Republice. Kdo a kdy sestavil první akciový index?

Akciové indexy:

• Dow Jones Industrial Average

• Standard  & Poor´s Composite 500

• PX 50 – V ČR

• DAX

• EURO STOXX 50

• Nikkei 225

• Morgan Stanley World Index

12. Finanční deriváty – vysvětlete podstatu financování pomocí finančních derivátů. Jaké známe typy derivátových obchodů a jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Derivát je typ kontraktu, který je odvozen (derivován) od jiného (podkladového) aktiva, jako jsou např. měny, akcie, obligace, komodity atd.

Finanční derivát je finanční instrument, který umožňuje k aktuálnímu okamžiku zafixovat (dohodnout) kurz či cenu, za kterou se bude aktivum obchodovat k danému termínu v budoucnu.

Základní typy finančních derivátů

1. Opce

2. Forvardy a futures (termínované obchody)

3. Swapy

Význam finančních derivátů

Význam finančních derivátů v posledních letech velmi vzrostl, stejně tak jako počet jejich typů. Finančních derivátů se využívá zejména k jištění rizika. Nicméně z důvodu vysokého pákového efektu roste jejich popularita i jako ryze spekulativních obchodů.

Obchodování s deriváty

Derivátových obchodů se zúčastňují tři typy obchodníků:

• Hedgeři

• Spekulanti

• Arbitražéři

Hedgeři – se uzavíráním pozic v derivátových obchodech zajišťují proti případnému budoucímu riziku.

Např. finanční manažer, který ví, že k danému budoucímu okamžiku obdrží nějaké aktivum (cizí měnu), s jistí vstupem do krátké forwardové pozice. Ví-li naopak, že k určitému budoucímu okamžiku bude muset nabýt, tedy koupit nějaké aktivum, vstoupí do dlouhé forwardové pozice.

Podstatným rozdílem mezi zajišťováním pozice pomocí termínovaných obchodů (forward, futures) a opcí je, že při termínových obchodech zcela neutralizujeme risk související s cenou podkladového aktiva – cena je totiž součástí termínovaného kontraktu (cena dodávky).

Naproti tomu opce je určitá forma pojištění, která umožňuje jistit se proti nepříznivému vývoji cen (kurzu) s tím, že zůstává možnost podílet se na příznivém vývoji cen (kurzů). Proto se za opce platí.

Spekulanti – sází buď na to, že cena půjde nahoru, nebo na to, že cena naopak půjde dolů.

Tím, že investor-spekulant neplatí plnou cenu aktiva, ale musí uhradit pouze cenu opce, která je mnohonásobně nižší, vzniká s využitím opční strategie obrovský pákový efekt a spekulant může při nízké pořizovací ceně hodně vydělat.

Samozřejmě, že pákový efekt působí jako vždy oběma směry. Pokud by se cena propadla v neprospěch spekulanta, udržel by stejně vysoké ztráty. Velké publicity dosáhly obrovské ztráty z derivátových obchodů u společností jako např. Procter and Gamble či Orange Country.

Arbitražér - se snaží profitovat pomocí arbitráže. To znamená, že uzavírá stejné obchody na různých místech a vydělává na cenovém rozdílu (je-li nějaký). Jestliže by se např. stejné akcie prodávaly po zahrnutí transakčních poplatků za různou cenu na London Stock Exchange a New York Stock Exchange, chopí se arbitražéři příležitosti a na cenovém rozpětí vydělají.

Paradoxně svojí aktivitou ale cenové rozdíly současně potírají.

Pokud se stejné akcie na dvou trzích prodávají za odlišnou cenu, tak tím že budeme nakupovat na trhu s nižší cenou a prodávat na trhu s cenou vyšší, bude na trhu s nižší cenou docházek k tlakům na růst ceny v důsledku zvýšené poptávky. A naopak na trzích s vyšší cenou k tlaku na cenový pokles v důsledku zvýšené nabídky. Objeví-li se arbitrážní příležitosti, jsou většinou rychle eliminovány.