Technická analýza – co je podstatou technické analýzy, k čemu slouží, kdo byl zakladatel technické analýzy.
Technická analýza patří do metod ohodnocování akcií
Technická analýza – odhadovat vývoj kurzů akcií z grafů kurzů akcií, akciových indexů či objemů obchodů je úkolem technické analýzy. Tento typ analýzy usiluje o předpověď budoucího trendu akcií, využívá se zejména pro načasování nákupu nebo prodeje akcií.
První zmínky o použití technické analýzy se objevují již v Japonsku v 16. století při analýze vývoje termínových kontraktů na rýži.
Skutečná popularita technické analýzy je spjata se jménem Charlese H. Dowa (1851-1902), amerického novináře, který si získal velmi významné postavení ve finančních kruzích. V r. 1882 založil společně se svým přítelem firmu, která se specializovala na dodávání informací finančním institucím. Od r. 1889 přejmenovat své pravidelně vycházející stránky z Customers´Afternoon Letters na The Wall Street Journal. Od r. 1896 publikoval hodnotu indexu, který je dnes známý jako DJIA (Dow Jones Industrial Average) počítaný pro nejbonitnější akcie na New York Stock Exchange. Z článků publikovaných Ch. Dowem odvodili analytici teprve později teorii dnes známou jako Dowova teorie technické analýzy.
Technická analýza je postavena na analýze indikátorů trhu (historické objemy obchodů, tržní ceny) a následné aplikaci získaných poznatků pro predikce budoucího vývoje cen. Místo principu kauzality platného ve fundamentální analýze se orientuje spíše na princip korelace. Protože princip korelace „není dostatečně vědecký“, je technická analýza v akademických kruzích řazena spíše mezi „exotické metody“.
Fundamentální analýza – co je podstatou fundamentální analýzy, z jakých podkladů vychází? Jaké známe metody fundamentální analýzy?
Fundamentální analýza patří do metod ohodnocování akcií
Fundamentální analýza zkoumá faktory jak na úrovni makroekonomické, odvětvové, tak na úrovni jednotlivých společností a jejich vliv na cenu akcie.
Usiluje o nalezení odpovědi na otázku:Je firma, do jejíž akcií hodlám investovat, skutečně dobrou firmou ?
Výsledkem fundamentální akciové analýzy je určitá vnitřní hodnota akcie jako teoreticky správná cena akcie. Ta se následně porovná s aktuální tržní cenu a podle toho se akcie buď koupí, nebo prodá.
Principem fundamentální analýzy je stanovení, zda je cenný papír na kapitálovém trhu podhodnocen, správně oceněn, nebo nadhodnocen.
Analýza vychází z předpokladu, že cenný papír má svou vnitřní hodnotu, kterou lze vypočítat. Kurs cenného papíru pak neustále kolem této vnitřní hodnoty osciluje, přičemž nové kurzotvorné informace posouvají vnitřní hodnotu na novou vyšší, nebo nižší úroveň.
Z jakých podkladů vychází stanovení vnitřní hodnoty akcií a obligací, jaké známe metody pro stanovení vnitřní hodnoty akcií a obligací?
Vnitřní hodnotu obligace můžeme vyjádřit jako současnou hodnotu všech budoucích příjmů z obligace.
KP KP KP KP KP UH
V
o
= + + + + +
+
1 + i (1 + i)2 + (1 + i)3 (1 + i)4 … (1 + i)t (1 + i)t
Vo – vnitřní hodnota obligace
KP – roční kuponová platba, (kupon)
UH – umořovací hodnota, obvykle se rovná nominální hodnotě obligace
t - počet let do doby splatnosti obligace
i - tržní úroková míra
Pro výpočet vnitřní hodnoty obligace je tedy třeba znát následující veličiny:
Očekávané příjmy z obligace (nejjednodušší situace je u obligací s pevným úročením)
Tržní úrokovou míru, která by měla zahrnovat časovou hodnotu peněz a prémii za riziko
Umořovací hodnotu, která je ve většině případů totožná s jmenovitou hodnotou.