1. rozšiřování výrobního programu – vertikálně: podnik si sám vyrábí polotovary, tím omezuje závislost na dodavateli, nebo horizontálně: vyrábí další výrobky

2. geografická diverzifikace – jde o využívání různých zemí pro lepší podmínky např. nižší daně, levnější pracovní síla apod.

3. diverzifikace z hlediska dodavatelů: např. u dodávky nafty, u nás 1-2 dodavatele, v Německu např. několik dodavatelů nafty

4. diverzifikace z hlediska zákazníků – nejen 1 – 2 rozhodující zákazníci, ale několik odběratelů

5. Diverzifikace V oblasti finančních investic

ČÍM VĚTŠÍ JE NEZÁVISLOST JEDNOTLIVÝCH PRVKŮ ČI ČINNOSTÍ, KTERÉ JSOU VÝSLEDKEM DIVERZIFIKACE, TÍM VĚTŠÍ JE OCHRANA PROTI RIZIKU.

Největšího snížení rizika se dosáhne diverzifikaci do činností vzájemně nezávislých např. výroba oceli a potravin, nebo do činností nepřímo závislých např. prodej deštníků a prodej slunečníků, nebo výroba zmrzliny a výroba teplých jídel.

4. PŘESUNUTÍ (FLEXIBILITA) PODNIKÁNÍ – podnik musí být schopen reagovat rychle na změny bez velkých nákladů. Např. výběr technologie pro více účelů.

5. DĚLENÍ RIZIKA – riziko se rozdělí na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu.

6. PŘESUNUTÍ RIZIKA – jedná se o přesun rizika na jiné subjekty, pomocí smluv (dodavatele, odběratele, leasingové společnosti apod.).

   1. Jedná se např. o stálé ceny dodávaných surovin ve smlouvách při očekávaném růstu cen surovin. Tím se riziko přenáší na dodavatele. Tak lze postupovat jen u ekonomicky slabších dodavatelů.

   2. Prosadí se stálé ceny prodejní, nebo určité minimální odebírané množství při očekávaném poklesu realizovaných cen. Tak lze postupovat zase jen u ekonomicky slabších odběratelů či v případě převahy prodávajících na trhu.

   3. Přenesení rizika formou leasingu na leasingovou společnost

   4. Termínované obchody – formou opčních obchodů, forwardů, futures

7. POJIŠTĚNÍ - je zvláštní forma přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu. Vztahuje se převážně na měřitelná rizika objektivního charakteru – tzv. pojistitelná rizika (živelné škody, krádeže). V poslední době se rozšiřuje pojištění rizik dříve nepojistitelných např. investování v zahraničí, riziko v zahraničním obchodě, ve stavebnictví tzv. garanční pojištění apod.

8. TVORBA REZERV V PODNICÍCH - např. rezervní fondy, pojistné zásoby apod.

24. Jaké známe způsoby měření rizika V oblasti investičního rozhodování na základě statistických metod?

Riziko je možné určit v číselné podobě pomocí statistických charakteristik nebo pomocí určitých manažerských charakteristik.

a)První způsob, tedy určení rizika pomocí statistických charakteristik, je náročnější. Předpokládá uplatnění určitých nástrojů rizikového rozhodování, jako jsou především scénáře a simulace metodou Monte Carlo. Při aplikaci simulace metodou Monte Carlo je nutná vhodná počítačová podpora

b)Druhý způsob, určení rizika pomocí určitých manažerských charakteristik je jednodušší z hlediska uplatňovaných nástrojů. Určité informace o míře rizika poskytují výsledky expertního hodnocení významnosti faktorů rizika a výsledky analýzy citlivosti. Velký počet významných faktorů rizika a vysoká citlivost projektu na změny těchto faktorů indikují značné riziko projektu.

Používá se také bodu zvratu (vyrovnání) investičního projektu. Jde o vymezení kritické výše nějaké veličiny (např.: objemu produkce) od níž se projekt stává nevýhodný, tzn. při níž NPV projektu začne nabývat záporných hodnot.

Manažerské charakteristiky určují také tzv. odolnost a flexibilitu projektu. Odolností se rozumí, že určité nepříznivé změny působí relativně málo na projekt. Flexibilitou se rozumí schopnost projektu, resp. firmy, reagovat vůči nepříznivým změnám faktorů podnikatelského okolí.

25. Management pohledávek – jaké jsou negativní dopady nedobytných pohledávek a jaké pozdě hrazených pohledávek? Jaký je vliv oboru podnikání na výši pohledávek?

Nedobytné pohledávky

- Dodavatel ztrácí přímé N vynaložené na pořízení (výrobní N, nakoupené zboží) a navíc ještě

odvedené DPH z tržeb a ze zaplacené daně z příjmů

- Zároveň přichází o marží, která měla pokrýt režijní N a zisk

- Na druhou stranu zákon o dani z příjmu umožňuje při existenci nedobytných pohledávek

úsporu na dani z příjmu ve formě opravných položek

Pozdě hrazené pohledávky

- Společnosti poskytují odklad splatnosti svých faktur na určitou dobu. Poté očekávají, že

odběratel svůj závazek uhradí

- Pokud se tak nestane, dodavatel musí potřebu hotovosti financovat z jiných zdrojů.

Nejčastěji se jedná o krátkodobé úvěry, nebo kontokorenty

- Za využití těchto zdrojů dodavatel již platí bance

- složitější situace nastane, pokud dodavatel nemá jednoduchý přístup k úvěrovým zdrojům,

kterými by financoval pozdě hrazené pohledávky

- v takovém případě se dostává do druhotné platební neschopnosti, která může napáchat škody

ve vztazích s jeho dodavateli