Otázky k předmětu

Podnikové finance a finanční plánování 2

1. Vysvětlete jakými způsoby členíme kapitál ve společnosti? Pohovořte o výhodách a nevýhodách jednotlivých druhů kapitálu společnosti.

Kapitál členíme na:

• Vlastní – vklady majitelů

• Cizí – bankovní úvěr, leasing, faktoring

• Dlouhodobý – vl.kapitál,hypoteční a investiční úvěry

• Krátkodobý – krát.úvěry, kontokorent, nevyplacené mzdy

• Běžné financování- nákup materiálu,mzdy, daně

• Mimořádné fin. – zakládání podniku, rozšiřování, likvidace

Vlastní

-patří tam zákl. kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy ze zisku, hospod.výsledek, zadržený zisk z min. období

Cizí

-rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky, bankovní úvěry

2. Charakterizujte opacity index, jako měřítko pro kvalitativní charakteristiku vhodnosti určitého státu pro investory.

Opacity index=index neprůhlednosti

V poslední době je široce diskutovanou otázkou Corporate Governance (správa společností). Důvodem jsou různé skandály, jež vedly až ke krachu společností, které byly způsobeny nedostatečnou péčí manažerů spravujících společnosti např. krach firmy Enron.

Zpřísňuje se tedy regulace veřejně obchodovaných společností, neboť společnosti poskytují důležité informace pro investory. Dále se předpokládá, že s cílem dosažení transparentnosti a srovnatelnosti výsledků hospodaření budu firmy připravovat účetní výkazy podle mezinárodních standardů.

Podmínky pro výkon a správu společností se v jednotlivých zemích liší. Proto

v r. 1990 přišla společnost Price Waterhouse s indexem, který se nazývá The Opacity Index (index neprůhlednosti). Tento index je pravidelně zpracováván ve 35 zemích světa a informuje investory o riziku, které je s jeho investicí spojeno v závislosti na zemi, do které bude investovat.

Význam indexu je mj. spatřován i v tom, že představuje nástroj, který mohou využívat vlády a političtí činitelé při hledání nejvhodnějšího způsobu, jak stimulovat hospodářský vývoj. Index je kombinací pěti faktorů, z nichž je počítán aritmetický průměr.

Oi = 1/5 (Ci + Li + Ei+ Ai + Ri)

Oi – Opacity Index (index neprůhlednosti)

Ci – vyjádření korupčních praktik

Li – kvalita právního prostředí, včetně ochrany práv akcionářů

Ei - úroveň ekonomiky

Ai – správa společností

Ri – souhrnné vyjádření stupně neprůhlednosti

Výsledky zpracovaného indexu neprůhlednosti zohledňují i další parametry jako daňové zatížení a prémii za riziko.

V České republice byly největší problémy shledány v neprůhlednosti právního a soudního systému a ve správě společností (corporate governance).

3. Vysvětlete rozdíl mezi akciovým a dluhopisovým financováním z pohledu emitenta a investora.

4. Dluhopisy – vysvětlete podstatu dluhopisů, jaké známe typy dluhopisů podle výnosů a podle emitenta.

Dluhopisy je cenný papír vyjadřující dlužnický závazek

Dluhopis chápeme jako cenný papír, který vyjadřuje dlužnický závazek emitenta vůči majiteli cenného papíru.

Je spojen s určitou splatností, jež může být krátkodobá, dlouhodobá, nebo střednědobá.

Krátkodobé dluhopisy mají dobu splatnosti kratší než jeden rok, jsou obchodovány na peněžním trhu.

Patří sem:

• Pokladniční poukázky

• Komerční papíry

• Depoziční certifikáty

Středně a dlouhodobé dluhopisy – mají dobu splatnosti delší než jeden rok, jsou obchodovány na kapitálovém trhu.

Patří sem:

• Hypotéční zástavní listy

• Obligace

Obligace tedy chápeme jaké dlouhodobý dluhopis emitovaný firmou, orgány místní samosprávy (municipální obligace), nebo státem.

Emitací obligací si emitent opatřuje kapitál ve formě úvěru.

Vládní obligace emituje vláda ke krytí schodku státního rozpočtu. Mají relativně nejmenší riziko a nejvyšší likviditu.

Orgány místní samosprávy emitují obligace za účelem získání prostředků pro financování investic a projektů lokálního významu.

Firmy emitují obligace za účelem získání dodatečných zdrojů pro financování svých potřeb.

V anglosaských zemích, zvláště v USA, patří tento způsob financování k naprosto běžnému způsobu získávání dodatečných zdrojů pro financování podniků. Naproti tomu v Evropě s přiklání zvláště k financování formou bankovních úvěrů.

Finanční manager se s dluhopisy může setkat buď v pozici, kdy podnik je emitentem dluhopisu, je tedy v pozici dlužníka a dluhopis je pro podnik cizím zdrojem, nebo v opačné pozici, kdy hodlá umístit přechodně volný kapitál na finančních trzích, pak bude vystupovat v roli kupujícího dluhopisu, majitele, držitele, stává se věřitelem a dluhopis se stává součástí jeho majetku.

Typy dluhopisů:

1. Dluhopisy s pevným výnosem – majitel dluhopisu inkasuje v pravidelných termínech pevné platby (kupony) a v době splatnosti dluhopisu společně s posledním kuponem i jeho příslušnou nominální hodnotu. Takovýmto klasickým dluhopisům se říká „plain-vanilla“ – „obyčejná vanilková“.

2. Dluhopisy s pohyblivým výnosem – nemají stanovený kuponový výnos fixně, ale jsou odvozovány od úrokové sazby tzv. referenční sazby typu PRIBOR či LIBOR (Prague Interbank Offered Rate, resp. London Interbank Offered Rate Jedná se o průměrné sazby, za které na příslušném trhu obchodují nejvýznamnější banky s peněžními prostředky). Vyplácený výnos (kupon) se přizpůsobuje pohybu této sazby.

3. Dluhopisy s nulovým kuponem (zerobondy) - nepřinášejí majitelům žádný kupon. Výnos pro majitele plyne z toho, že dluhopis se prodává za cenu nižší, než je nominální cena dluhopisu. Při splacení dluhopisu jeho majitel obdrží celou nominální hodnotu.

4. Věčná renta (konzola) - dluhopis bez jakékoliv doby splatnosti. Majitel dluhopisu získává pravidelně kuponové platby, aniž by kdy dluhopis byl splacen. Jeho doba splatnosti je nekonečná. Příkladem jsou stále existující věčné renty z dob napoleonských válek.

5. Vypověditelný dluhopis - je emitován s právem emitenta splatit dluhopis dříve, než po uplynutí předepsaného počtu let daného dobou splatnosti dluhopisu. Emitent využívá této možnosti, je-li pro něj výhodná. Například za poklesu úrokových sazeb může emitent splatit dluhopisy emitované za původní vyšší kuponovou sazbu a emitovat nové s nižší sazbou.

6. Konvertibilní (směnitelné) dluhopisy - přinášejí majiteli v době splatnosti právo volby mezi splacením nominální hodnoty dluhopisu, či jejich výměnou za akcie emitenta.

7. Opční dluhopisy - obsahují kromě samotného dluhopisu ještě tzv. opční list (warrant). Opční listy dávají majiteli právo (opci) ke koupi (prodeji) stanoveného finančního instrumentu (nejčastěji akcií emitenta) za předem stanovených podmínek. Opční listy je možné obchodovat i samostatně.

Dluhopisy podle typu emitenta:

1. Státní pokladniční poukázky – slouží k pokrytí nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu během fiskálního roku.

2. Státní dluhopisy – slouží ke krytí schodku státního rozpočtu dlouhodobější povahy.

3. Komunální obligace – slouží k financování zejména investičních potřeb města, nebo obce dlouhodobé povahy.

4. Pokladniční poukázky České národní banky – jsou krátkodobé dluhopisy, které banka využívá ke krytí svých obchodů, jsou velmi likvidní.

5. Hypotéční zástavní listy - mohou banky emitovat pouze na základě zvláštního povolení. Zdroje získané emisí těchto listů používá banka ke krytí hypotečních úvěrů.

6. Korporátní dluhopisy - emitují většinou velké podniky (korporace), kde riziko nesplacení je poměrně malé.

7. Eurodluhopisy (eurobondy) - jsou denominovány v měně, která je jiná než měna země, v níž byl dluhopis emitován.

8. Prašivé dluhopisy (Junk Bonds) – jsou dluhopisy emitované firmou, která má nízký rating (nižší než investiční stupeň). Přitom důvodem nízkého ratingu nemusí být špatná finanční situace emitenta, ale nízký rating může souviset s malou historií firmy např. u nově zakládaných firem. I když jsou tyto dluhopisy velmi rizikové, jsou v průměru vysoce výnosné, a proto i mnohými investory vyhledávané.

9. Katastrofové dluhopisy (Catasthrophe Bonds) – kapitalizují riziko katastrofy. Např. firma Elektrolux vydala dluhopisy, závislé na tom, zda bude zemětřesení v Japonsku a společnost Wintherthur dluhopisy závislé na krupobití ve Švýcarsku.

5. Vysvětlete k čemu slouží stanovení ratingu společnosti. Z jakých podkladů vycházejí ratingové agentury při stanovení ratingu? Jaká známe jednotlivá ratingová pásma a ratingové agentury, jaký je rating ČR.

Rating=riziko nesplácení

Emitent svým závazkům nebude schopen dostát. Jestli-že společnost zbankrotuje, držitelé dluhopisů neobdrží své platby, které jim společnost slíbila.

Nejjednodušší klasifikace kvality dluhopisů rozděluje dluhopisy do dvou pásem:

• Investičního – patří sem dluhopisy s tarifem od AAA až do BBB

• Neinvestičního či spekulativního – zahrnuje dluhopisy od BB až do D

Patří sem také tzv. prašivé dluhopisy (Junk Bonds)

U dluhopisů může v průběhu doby jejich životnosti dojít k velmi prudkým změnám, kdy se z investičního stupně mohou přesunout do neinvestičního, nebo naopak.

Při zařazení dluhopisu do dané třídy rizika (ratingu) ratingové agentuy vycházejí jak z úrovně, tak z trendu firemních finančních ukazatelů. Jde zejména o schopnost splácet závazky vyplývající z dluhové služby ve formě různých měr krytí

Nejznámějším ukazatelem je:

ukazatel úrokového krytí = EBIT / úroky

K dalším významným skupinám ukazatelů při hodnocení rizika selhání a ratingu dluhopisů patří:

• Míra zadlužení

• Ukazatele likvidity

• Ukazatele rentability

Nejznámější ratingové agentury, které měří riziko společností jsou např. Standard and Poor´s, Moody´s , Duff and Phelps, či Fitch.

Rating v ČR je A1- silná schopnost splácet kupony i umořit nominální hodnotu dluhopisu s tím, že emitent je citlivější na nepříznivé dopady změn v ekonomickém prostředí než emitenti s vyšším ratingem