Institucionalismus

- vznik v USA, konec 19. st.

- je reakcí na prudký vývoj na přelomu století v USA a nezájem neoklasické školy o úlohu institucí

- základ hospodářského vývoje vidí v tzv. institutech (soukromé vlastnictví, zisk, úvěr, tradice i zvyky); instituce spoluurčují efektivnost ekonomiky a trhu; podle představitelů je i trh společenská instituce

- odmítá neoklasickou ekonomii založenou na racionálním ekonomickém člověku

- v jeho pojetí je člověk společenskou bytostí, jejíž chování je determinováno množstvím společenských a kulturních činitelů. Tyto přístupy vycházejí z metodologického kolektivismu.

- kritizuje neoklasickou ekonomii kvůli nezájmu o úlohu instituci, za příslušnou abstraktnost a statičnost

- režírované ceny – ceny, které jsou diktovány velkými společnostmi

Thorstein Bunde Veblen (1857 – 1929)

- dílo Teorie zahálčivé třídy (1899) – popisuje manýry a psychologii amerických zbohatlíků (zahálka – nic nedělat)

- kritik neoklasické teorie

- dílo Teorie podniku (1904) – rozpor mezi výrobou (společenské bohatství) a byznysem (zisk a zvýšení vlastnictví)

- rozdělení společnosti

• produktivní třída – vytváří hodnotu

• zahálčivá třída – využívá možnost společenského života

- demonstrativní spotřeba – měřítkem společenského postavení, ukazuje, že pokles ceny statku může způsobit pokles jeho poptávaného množství

John Kenneth Galbraith (1908 – 2006)

- kniha Společnosti hojnosti (1958)

- kritizuje neoklasické pojetí tržní rovnováhy i analýzu spotřebitelského chování

- zavádí pojem „technostruktura“ – z čeho se skládá technická stránka výroby – ředitelé, manažeři, odborní, skutečná ekonomická moc, rozpor akcionářů

- technologický pokrok hraje v jeho úvahách stěžejní roli, tržní sektor je vytlačován na okraj ekonomiky plánovitým sektorem

Wesley Clair Mitchell (1874 – 1948)

- dílo Hospodářské cykly a jejich příčiny (1913)

- kritizoval statickou povahu neoklasické ekonomie spojenou s jejím pojetím rovnováhy

- model člověka, který zahrnuje racionální i iracionální (emoce) prvky chování člověka

Neoinstitucionalismus

- rozvíjí se od konce 60. let 20. století, kdy si mnozí neoklasičtí ekonomové začali uvědomovat význam ekonomických institucí a potřebnost jejich zkoumání

- výchozími pojmy nové institucionální ekonomie jsou vlastnická práva a transakční náklady. Proto se pro tento směr rovněž používá označení teorie (škola) vlastnických práv nebo ekonomie transakčních nákladů.

Ronald Henry Coase (1910 – 1988)

- nositel Nobelovy ceny

- článek Povahy firmy (1937) – firma není jen organizační struktura, která se vyvíjí pod vlivem tržní konkurence

- pojem transakční náklady = náklady, které vznikají při směně vlastnických práv

- Coarsův teorém = úvaha o selhávání trhů, které vedou ke vzniku externalit; soukromá vyjednávání při nízkých transakčních nákladech brání vzniku externalit a vedou tak k optimálním výsledkům > efektivnosti

12. Přínos nového institucionalismu

Nový institucionalismus

- snažil se doplnit neoklasickou ekonomii o instituce. Pro velký důraz na vlastnická práva se této ekonomii někdy říká škola vlastnických práv.

- založen na metodologickém individualismu

- většina nových institucionalistů usiluje spíše o doplnění nebo modifikaci tradičního neoklasického modelu racionální volby nežli o jeho popření.

- ekonomie odlišuje instituce a organizace

- instituce chápe jako pravidla, která mají povahu společenských omezení

- organizace jsou hierarchické struktury, které vznikají a fungují na základě existujících institucí.

Douglass C. North (1920 )

- zkoumal vliv institucí a transakčních nákladů v historii hospodářského vývoje:

• instituce působí na ekonomické chování,

• existuje cesta závislosti na minulém vývoji („path dependency“ neboli institucionální hystereze),

• učení se z minulosti (dlouhodobá změna institucí v čase

- hlavním přínosem je poznání, že současné i budoucí chování subjektů a vývoj institucí jsou také ovlivněny minulým vývojem, vlivem, kultury, vzniká tedy jakási cesta závislosti na minulém vývoji (tzv. path dependency)

- proces učení je do značné míry ovlivňován kulturou společnosti

- kultura a ideologie má vliv na racionalitu člověka

- pro pochopení vývoje institucí je nutno analyzovat i jiné aspekty, jako idea, dogmata a předsudky)

John Commons

- firma usiluje o maximalizaci zisku

- cílem podniku je efektivní využívání VF

Armen Alchian

- efektivní vlastnická struktura – akciová společnost