8. Ekonomické učení j. A. Schumpetera. Neorakouská škola.

Rakouská škola

- důsledný subjektivismus (vnímání, vědomí, představy), přísný individualismu (vysvětlení ek. pojmů prostřednictvím chování jednotlivců), cílem zkoumání je rovnovážný stav ekonomiky

Joseph Alois Schumpeter (1883 – 1950)

- rodák z Třešti na Moravě

- kniha Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942)

- kniha Teorie hospodářského vývoje (1912)

- věřil, že ekonomie je blízko přírodě

- usiloval o dynamizaci statické teorie, dynamizaci pojal jako proces rozšířené reprodukce založený na inovacích, které v počátečním stádiu kapitalismu prováděli vlastníci kapitálu, v soudobém to dělají manažeři

- podnikatelský zisk jako odměny za úspěšnou inovační podnikatelskou činnost

Neorakouská škola

Ludwig von Mises (1881 – 1973)

- kniha Lidské jednání: pojednání o ekonomii (1949)

- obhajoval principy neomezené volné soutěže

- odmítal jakékoliv státní zásahy do ekonomiky

- spojil peníze s mezním užitkem

Fridrich August von Hayek (1899 – 1992)

- knihy Ceny a výroba (1931), Cesta do otroctví (1944), Osudová pýcha (1988)

- odpůrce J. M. Keynese za používání abstraktních makro. agregátů

- obdržel Nobelovu cenu za ekonomii (1974)

- zabýval se dělbou práce a specializací ve dvou historických obdobích

• primitivní ekonomie – jedná se o společnost, která je charakterizována extenzivní dělbou práce, existují pouze omezené zdroje

• pokročilá společnost s pokročilým hospodářstvím – úkolem společnosti je zabezpečit omezené nedostačující zdroje bez větší námahy pro všechny členy společnosti

- teorie peněz a obchodní cyklus – tvrdí, že zdroje ekonomické nerovnováhy jsou peníze a zvláště pak celá politika úvěrování

- Požadoval odstranění monopolu emise peněz centrální banky – koncepce „soukromých peněz“ (kniha „Denacionalizace peněz“ 1976).

- tvrdil, že plnou zaměstnanost nelze normálně zajistit jinak než pouze pomocí klasické metody snižování mezd

- prvotní příčinou hospodářských cyklů jsou peníze v podobě bankrotních úvěrů

9. Cambridgeská škola a její hlavní poznatky. Stará ekonomie blahobytu.

Cambridgeská škola (posl.. třetina 19. st.)

- poptávku na tomto trhu odvozovala z optima spotřebitele, vycházejícího z maximalizace jeho užitečnosti, nabídka byla odvozena z rovnováhy jednoho výrobce, jehož cílem je maximalizace zisku

- kvantitativní teorie peněz – dokazuje neutralitu peněz za předpokladu plné zaměstnanosti, uvažuje že lidé stabilní drží část důchodu v hotovosti

Alfred Marhall (1842 – 1924) - VB

- kniha Zásady ekonomie (1890) – demonstruje snahu obohatit původní klasickou makroekonomii založenou na marginalistických teorií, odvození ind. poptávkové křivky z optima spotřebitele

- analyzoval dokonalou konkurenci a monopol

- poptávku na trhu statku odvozoval z optima spotřebitele, kdy předpokládal měřitelnost jeho užitku

- nabídku na trhu statku odvozoval z rovnováhy firmy maximalizující zisk

- náklady chápal jako ceny placené za služby výrobních faktorů

- objevil přebytek spotřebitele – rozdíl mezi tím, co je spotřebitel ochoten zaplati a tím co skutečně platí, rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou cenou

Artur Cecil Pigou (1877 – 1959) - VB

- dílo - Ekonomie blahobytu (1920) - blahobyt z daného statku je měřen součtem spotřebitelova a výrobcova přebytku

- odlišil soukromé a společenské náklady od soukromého a společenského užitku

- zavedl pojem externalita - představují selhání trhu v případě, když existuje rozdíl mezi soukromými a společenskými náklady/užitky

• negativní – nenese-li soukromý subjekt veškeré náklady své činnosti a část jich přenáší na ostatní subjekty, možno odstranit zdaněním

• pozitivní – produkováno na trhu nižší než optimální množství

- tzv. Pigouův efekt – říká, že pokles cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti v krizi

Joan Violet Robinsonová (1903 – 1983) - VB

- dílo Teorie nedokonalé konkurence (s Edwardem Chamberlinem) (1933) – různé firmy, cena je odlišná, produkt různorodý

- jako první vytvořila model monopsonu – jeden kupující na trhu

John Bates Clark (1847 – 1938) - USA

- dílo Základy národohospodářské teorie (1907)

- rozpracoval teorii mezní produktivity - teorie rozdělování produktu mezi výrobní faktory (tedy mezd, zisků, rent), jakým způsobem se oceňují VF, základem mzdy je mzda nejmenší (nejnižší výkon + odměny)