6. Marxovo učení a utopický socialismus

Karl Heinrich Marx (1818 – 1883)

- spis Kapitál (1. díl 1867), spis Komunistický manifest (1848)

- navazoval na D. Ricarda zejména v oblasti pracovní teorie hodnoty a rozdělování

- teorie třídního boje (buržoazie x proletariát) – odstraněním tohoto konfliktu má dojít zrušením soukromého vlastnictví

- teorie nadhodnoty a akumulace => dospívá k závěru o katastrofickém zániku kapitalismu a revoluci

- tvrdil, že náklady na pracovní sílu (dělníka) jsou pro kapitalistu nižší než hodnota vytvořená jeho prací => tedy vzniká nadhodnota, kterou si kapitalista přivlastňuje bez náhrady => vykořisťování

- Marxovo učení výrazně ovlivnilo teoretické a praktické vývoje ve světě

Teorie nadhodnoty

O = c + v + m

O = hodnota zboží, c = hodnota vytvořena kapitálem, v+m = hodnota vytvořena současnou prací, v = hodnota pracovní síly, m = nadhodnota

- cílem teorie bylo ukázat vykořisťování práce kapitálem

Katedrový socialismus

- státní podpora družstevnictví

- zřízení smírčích soudů

- zákaz nedělní práce

Utopický socialismus

- vzniká vedle merkantilismu v 16. st.

- utopie = představa nereálné lidské společnosti, obce nebo státu

- reakce na bouřlivý rozvoj manufaktur (FR, VB) a na rostoucí společenské konflikty

1. Raný utopický socialismus (16. Stol. Až zač. 17. St.)

- nejde o vědecké názory, ale o humanistické názory na důstojný společenský život

- snaha formulovat podmínky pro ideální společnost

- odpor k soukromému vlastnictví

Thomas Moore (1480 – 1535) - VB

- kritika vznikajícího kapitalismu

- Utopie: kritika společenských poměrů a soukromého vlastnictví

Thomaso Campanella (1568 – 1639) - IT

- Sluneční stát: popis ideální společnosti; kritika soukromého vlastnictví, které je příčinou zla

2. Pozdní utopický socialismus (1. Pol. 19. Století)

- reakce na rozvoj tovární velkovýroby, potřeba zlepšení životních podmínek dělnictva. Kritika kapitalismu, jeho přeměna „seshora.“ Nikoliv politické hnutí Claude Henry Saint-Simone (Francouz, 1760 – 1825)

Charles Fourier (1772 - 1837) - FR

- zachování soukromého vlastnictví, vytvoření soběstačných výrobně spotřebních družstev (tzv. falanstery).

Robert Owen (1771 - 1858) - VB

- družstevní osady se společným vlastnictvím a rozdělováním podle potřeb (vyzkoušeno v praxi). Aplikace pracovní teorie hodnoty (směna mezi osadami).

Následovnicí K. Marxe (2 směry)

a) Revizionismus - představitelé vytvářejí buď koncepce o uspořádání budoucí společnosti a nebo koncepcí, která se zabývá transformací kapitalismu, W. Sombart

b) Revoluční socialismus (radikalismus) - hledají prostředky k poražení kapitalismu a nastolení socialismu, G. Sorel

7. Přínos rakouské subjektivně psychologické školy

- je předchůdcem tzv. neoklasické ekonomie (cambridgeská a lausannská škola)

Neoklasická ekonomie (Rakouská subjektivně psychologická, Cambridgeská, Lausannská škola)

KLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE	NEOKLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE (Rakouská subjektivně psychologická)
Neviditelná ruka trhu samoregulační schopnost ekonomiky	Teorie mezního užitku; teorie mezní a celkové rovnováhy marginální metoda (marginální revoluce)
Ekonomický vývoj je výsledkem přirozených a neměnných zákonů	Ekonomický vývoj je výsledkem volních rozhodnutí se chovajících subjektů (domácností a firem)
Makroekonomický charakter	Mikroekonomický charakter
Pracovní teorie hodnoty	Teorie mezního užitku spojující vzácnost a užitečnost
Hlavní aktér ekonomiky: vlastníci VF	Hlavní aktér ekonomiky: spotřebitel
Orientace na nabídku	Orientace na poptávku
Orientace na dlouhodobé otázky eko vývoje	Orientace na alokace omezených zdrojů

Heinrich Hermann Gossen (1810 – 1858) - předchůdce

- pruský soudní úředník

- nejvýznamnější předchůdce

- první zformuloval zákony týkající se mezního užitku. V ekonomické teorii jsou tyto zákony známy jako Gossenovy zákony.

- zákony

• zákon klesajícího mezního užitku - říká, že užitek u uspokojení každé potřeby klesá s růstem jejího nasycení – první zákon

• zákon vyrovnaných mezních užitků - jde o definování podmínky optima spotřebitele spotřebovávajícího více statků, tedy o vyrovnávání mezních užitků

• zákon „neužitku“ z práce - stručně řečeno, zákon určuje vztah mezi velikostí pracovního úsilí a získáním statku

Hlavní představitelé

Carl Menger (1840 – 1921)

- profesor ekonomie na univerzitě ve Vídni

- teorie negativní imputace

- kniha Základy národohospodářské nauky (1871) – vykládá teorii subjektivní hodnota

- pojem „statek“ – předmět disponující některými vlastnostmi, který uspokojuje potřebu člověka

- rozdělení statku

• statky prvního řádu – uspokojují potřeby jednotlivců, tudíž mohou mít a mají hodnotu, disponibilní množství, stupeň nasycení, naléhavost uspokojení potřeby

• statky vyšší řádu – slouží k produkci statku prvního řádu, nemají hodnotu

Eugen (Evžen) von Böhm-Bawerk (1851 – 1919)

- dílo Kapitál a kapitálový úrok (1889) – pokouší vysvětlit kapitál

- teorie negativní imputace – určení ceny VF cenou jimi vyráběných spotřebních statků

- Teorie kapitálu a úroku (rozdíl mezi hodnotou přítomných statků a budoucích)

- kapitál = okliková výrobní metoda; tvorba kapitálu = odklad spotřeby > musí být odměněno (úrokem)

- kapitál = nástroj k získání odměny v podobě úroku

Friedrich von Wieser (1851 – 1926)

- kniha Teorie společenského hospodářství (1914)

- vymezil náklady obětované příležitosti – náklady, které nebyly vynaloženy a nejsou zjistitelné