4. Hlavní myšlenky anglické klasické ekonomie

Adam Smith (1723 – 1790)

- skotský ekonom a filosof

- zakladatel moderní ekonomie

- kniha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776)

- „Neviditelná ruka“ trhu je tím mechanismem, který společnost a její zájmy koordinuje. Každý výrobce či obchodník chce dosáhnout co největšího zisku, a proto bude muset vyrábět a nabízet takové zboží či služby, které uspokojí potřeby ostatních, aby si je chtěli koupit.

• Přirozená cena statku je cena, ke které trh dlouhodobě tenduje, dnešní terminologií bychom řekli, kdy nabídka se rovná poptávce

• Skutečná cena je cena, za kterou se zboží aktuálně prodává. Skutečná cena statku může být vyšší či nižší než jeho cena přirozená a je-li například vyšší, znamená to, že na trhu je větší poptávka než jeho nabídka.

- teorie rozdělování vychází ze základního poznatku, že práce vytvoří větší národní důchod než sama spotřebuje (teorie přebytku)

- mzdu chápal jako existenční minimum nezbytné pro zajištění fyzických potřeb

- pozemková renta byla výsledkem dělení přebytku produkce práce mezi výrobce a podnikatele (= kapitalisté) na straně jedné a pozemkové vlastníky na straně druhé

- paradox hodnoty – cena zboží nemá žádný vztah k jeho užitečnosti

David Ricardo (1772 - 1823)

- kniha Zásady politické ekonomie a zdanění (1817)

- v rámci teorie rozdělování rozpracovává teorii pozemkové renty a existenčního minima dělníka

- v teorii pozemkové renty dospívá k závěru, že renta vyplývá z různých úrodností půd a jejích omezeného množství

- teorie hodnoty – společná podstata, určení hodnoty zboží množstvím práce

- rozdělení důchodu (bohatství) – mzda (pracující), zisk, úroky (podnikatelé), renta (majitelé pozemků)

- princip komparativní výhody – stát, který má nízké náklady má dovážet a vyvážet

- model redistribuce (přerozdělování) důchodů – př. úrodnost půdy klesá, vyžaduje více práce – málo účinku, náklady rostou – podnikatelé ztrácí motivaci – nechtějí podnikat

- tvrdil, že ekonomický růst je závislý na procesu rozdělování bohatství

- nastínil vize stagnace kapitalismu

- vytvořil princip komparativní výhody v ZO

Thomas Malthus (1766 – 1834)

- populační teorie – populaci lze ovlivnit morální sebekontrolou, populace má tendenci růst geometrickou řadou (1,2,4,8,16,32,…), zdroje pro obživu aritmetickou řadou (1,2,3,4,5,…)

Jean Baptiste Say (1767 – 1832)

- nabídka si na agregátní úrovni vždy vytvoří svojí poptávku (Sayův zákon trhů)

- strukturou se poptávka s nabídkou rovnat nemusí

5. Charakteristika německé historické školy. Ordoliberalismus.

Německá historická škola (pol. 19. – pol. 20. st.)

- je to alternativní škola k rakouské subjektivně psychologické škole

- odmítá liberalismus, vláda by měla hrát důležitou roli zejména v obchodní politice

- ekonomie nemá zkoumat absolutní zákony ale vývoj hospodářských dějin

- kritizovala klasickou politickou ekonomie za snahu nalézt podstatu národního bohatství

Friedrich List (1789 – 1846) - předchůdce

- profesor na univerzitě v Tübingeru, podnikatel a diplomat

- kniha Národní systém politické ekonomie (1841)

- teorie nezralého průmyslu = je-li ekonomika zaostalá, musí vláda chránit domácí výrobce, dokud nezesílí domácí průmysl na úroveň, aby mohl konkurovat zahraničí > hospodářská politika závisí na stupni vyspělosti země

- stadia ekonomického vývoje = stadium pastevectví (lovecké), rolnictví (zemědělské), rolnicko-průmyslové (zemědělko-průmyslové), rolnicko-průmyslově-obchodní (zemědělsko-průmyslově-obchodní) – nejvyšší stádium

- protekcionalismus – celní ochrana nových odvětví národní ekonomie, která dosud nedosáhla mezinárodní konkurenceschopnosti

- navrhoval, aby vznikla soustava asociace více států

Starší historická škola (první generace)

Wilhelm Roscher (1817 – 1894)

- neodmítal existenci obecné ekonomické teorie

- věřil, že poznáváním a komparací minulosti národních ekonomik v různých časových etapách je možné poznat nejen jejich současnost, ale bude možné poznávat jakékoliv hospodářství bez vazby na konkrétní zemi a dobu

Mladší historická škola (druhá generace)

- „katedroví socialisté“ = usilovali o sociální reformy, které byly běžné ve vyspělých zemích (výplata mezd v penězích, omezení práce žen, zákaz práce dětí…)

Gustav von Schmoller (1838 – 1917)

- zastával ideu silného státu, jeho angažovanost v ekonomickém dění je samozřejmostí

- silný stát byl garancí správného hospodářského a sociálního vývoje a zosobňoval národ a jeho kulturu.

Nejmladší historická škola (třetí generace)

Max Weber (1864 – 1920)

- ekonom a sociolog

- kniha Protestantská etika

- protestantismus – odříkání, spoření, dosáhnout úspěchu, šetrnost

Werner Sombart (1863 – 1941)

– ekonom a sociolog

- žádné revoluce, spíše reformy

Ordoliberalismus (Freiburská škola)

- zákl. myšlenkou je, že existuje vazba a podmíněnost mezi hospodářským a právním řádem

- měli ambici vytvořit učení, které by upevnilo svobodu a současně zabránilo zneužití státní moci

- představitelé: Schiller, Erhard