Vývoj ekonomických teorií – otázky ke zkoušce

1. Ekonomické myšlení v antické a středověké filosofii

2. Charakteristika principů merkantilismu a kameralistiky

3. Předchůdci klasické ekonomie. Přínos fyziokratů

4. Hlavní myšlenky anglické klasické ekonomie

5. Charakteristika německé historické školy. Ordoliberalismus

6. Marxovo učení. Utopický socialismus

7. Přínos rakouské subjektivně psychologické školy.

8. Ekonomické učení J. A. Schumpetera. Neorakouská škola

9. Cambridgeská škola a její hlavní poznatky. Stará ekonomie blahobytu

10. Lausannská škola. Teorie celkové rovnováhy. Nová ekonomie blahobytu

11. Hlavní myšlenky institucionalismu a neoinstitucionalismu

12. Přínos nového institucionalismu

13. Předchůdci keynesiánství. Charakteristika přínosu J. M. Keynese

14. Hlavní neokeynesiánské teorie

15. Přínos postkeynesiánské ekonomie. Nová keynesiánská ekonomie

16. Přínos chicagské školy (monetarismus a další)

17. Přínos školy racionálních očekávání (monetarismus II) a ekonomie strany nabídky

18. Hlavní koncepce teorie veřejné volby

19. České ekonomické myšlení a jeho přínos

1. Ekonomické myšlení V antické a středověké filosofii

Hlavní znaky: využívání práce otroků; ekonomické myšlení se vztahovalo k etice, k myšlení; pozitivní přístup ke zkoumání (zkoumá realitu takovou jaká je); snažili se odpovědět na otázku, jaká by ekonomika měla být; obhajovali malé hospodářství založené na výměnném obchodě (důraz na zemědělství)

- naturální hospodářství x tržní hospodářství

Ekonomické učení antického Řecka (5. – 4. st. př. n. l.)

Homér (8.-.7 st) – bohatsví vzniká z válek, daní a obchodu

Xenofón (430 - 355 př. N. L.)

- spis Oikonomikos: zavedl pojem ekonomie = oikos (dům), nomos (zákon) = zákonitosti vedení domácího hospodářství; hospodaření městského státu

- významem díla: definice pojmů

• majetek - vše, co je užitečné; pokud je konkrétní věc pro někoho užitečná, je to právě majetek

• bohatství - určuje úměrností majetku k potřebám, bohatý je ten, kdo má malý majetek

• řemesla a obchod - považuje za opovrženíhodná zaměstnání, jelikož neprospívají tělu ani veřejnému životu, fyzická práce náleží otrokům

• přirozená dělba práce mezi mužem a ženou, zdůrazňuje funkci úspor a co se obchodu týká, jeho předmětem mohou být pouze pozemky či zemědělské přebytky

Platón (427 – 347 př. n. l.)

- spis Politeía (Ústava) – pojednává o ideálním státě – 3 spol.třídy – vojáci, vláda, pracující

- 3 společenské třídy - moudrost (vládci), statečnost (strážci, vojáci), pracující

- otroci nepatří k žádnému stavu - vidí je jako mluvící nástroje

- demokracie je škodlivá, vede k majetkovým nerovnostem, prorůstání peněžních vztahů a jejím vyústěním je vláda silných tzv. tyranida. Vhodnou formou vlády je vláda oligarchie.

Aristoteles (384 – 322 př.n.l.)

- spis Politika, spis Etika Níkomachova, vychovatel Alexandra Makedonského

- tvrdí, že společný majetek nemůže být nikdy tak dobře spravován jako majetek soukromý, proto požaduje zachování soukromého vlastnictví

- rozlišil pojmy ekonomika a chremastika

- ekonomika – představuje souhrn materiálních hodnot, peníze = prostředek směny (tvorba materiálních hodnot)

- chremastika – chápe jako hromadění peněz díky obchodu a lichvě

- lichvu považuje za morálně odsouzeníhodnou a používání peněz za účelem jejich dalšího hromadění za nepřirozené

Ekonomické učení starého Říma (3. - 1. př. n. l.)

- replika učení antického Řecka, dosahuje vyšší úrovně rozpracovanosti a včleňuje římské právo – uzákoňuje soukromovlastnická práva a majetkoprávní vztahy

Marcus Porcius Cato (2 st. př. n. l.)

- spis O zemědělství (De agricultura) - radil, jak zacházet s otroky a předcházet vzpourám, popisuje běžné polní práce, choroby, modlitby a zaříkávání

Marcus Terentius Varro (1. st. př. n. l.)

- spis Tři knihy o zemědělství ( Rerum rusticarum libri III)

Ekonomické myšlení raného křesťanství (4. – 13. st.)

- křesťanské myšlení bylo založeno především na myšlenkách rovnosti

Sv. Augustýn (353 – 430)

- za ctnost považuje fyzickou práci, jejímu vyhýbání se označuje za lenost. Nejctnostnější je práce v zemědělství, obchod není důstojným pro lidi pravé víry.

Tomáš Akvinský (1225-1274)

- spis Summa theologicae

- jeho názory navazují na Aristotelovo učení, zejména v otázce uspořádání společnosti a soukromého vlastnictví

- vlastnění soukromého majetku je přirozené a je přirozené i jeho dědění z generace na generaci, pokud je používán v rámci produktivní zemědělské výroby. Naopak pouhé hromadění majetku je nepřípustné. Přirozené je také rozdělení společnosti na vládnoucí a poddané.

- lichva je hříchem, jelikož peníze jsou sterilní a není možné vracet půjčenou částku s úrokem. Úrok je odměnou za čas, ale jelikož čas je darem božím, není možné jej zpeněžovat.

- spravedlivá cena je cenou, která umožní obchodníkovi či zemědělci nejen uhradit náklady, ale i takový obchodní zisk, který udrží jeho společenské postavení a zároveň nepřekročí hranice slušnosti.