Doplnění

,,Znalost minulosti a polohy Země je okrasou a stravou lidského ducha“

Leonardo da Vinci

Z výše uvedeného nutně vyplývá, že pokud nechceme, aby vystavované paleolitické materiály byly zavádějící, musíme veřejnosti archeology vykopané samotné materiály bezpodmínečně a nutně doplňovat ilustracemi. Ilustracemi, zobrazujícími umělou napodobeninu někdejšího života – kvalifikovanými rekonstrukcemi (ale proboha ne pseudorekonstrukcemi).

Proto v oblasti paleolitu je kvalifikovaná rekonstrukce nutnou součástí expozice. Nepřítomnost takové rekonstrukce pak degraduje materiály z paleolitu na neporovnatelně omezený zdroj informací (oproti pozdějším kulturám). Absence rekonstrukce se rozhodně neslučuje s úctou k předkům, ani nevede k poučení a objektivní představě o minulosti člověka. Jestliže dnes díky rozvoji řady vědních oblastí jsme schopni nastoupit cestu kvalifikované práce kolem vědecké rekonstrukce, není nejmenší racionální důvod, proč tomu v současnosti bránit. Důvod, že se to takto nikdy předtím nedělalo, patří do oblasti studia psychologie, která takové názory a takovou komunikaci studuje v oblasti asertivního chování a spíš nám napoví víc o alarmujícím stupni obecné orientace daného člověka, který j spokojen s dosavadními pseudorekonstrukcemi, ba dokonce odmítá rekonstrukce vůbec. Takoví jedinci jsou skutečně případy od fobií po pilné úředníčky, které spolkla persona vlastní práce a drží se starých, známých věcí, které fungovaly kdysi za jejich mládí.

Konflikt

...,,Jsem zeměpisec," odpověděl starý pán. ,,Co je to zeměpisec?" ,,To je vědec, který ví, kde jsou moře, veletoky, města, hory a pouště." ,,Opravdu moc zajímavé," řekl malý princ. ,,Konečně opravdové zaměstnání!" A rozhlédl se kolem sebe po zeměpiscově planetě. Ještě nikdy jsem neviděl tak vznešenou planetu. ,,Vaše planeta je moc hezká. Jsou tu oceány?" ,,To nemohu vědět," odpověděl zeměpisec. ,,Ach !" (Malý princ byl zklamán.) ,,A hory?" ,,To nemohu vědět," odpověděl zeměpisec. ,,A města a řeky a pouště?" ,,To také nemohu vědět" řekl zeměpisec. ,,Vždyť jste zeměpisec!"...

....,,Zeměpisec je příliš důležitý, než aby se mohl toulat... Neopouští psací stůl..." Antoine de Saint-Exupéry

Klasická konvenční muzeologie rekonstrukce většinou rovnou vypouští nebo se omezuje na volné (,,vznášející se“) ilustrace k archeologickým nálezům nebo evolučním teoriím. Proto rekonstrukce paleolitu nebyly nikdy chápány jako samostatný obor, přirovnatelný například ke kriminalistice. Spíš byly chápány jako prostor pro ilustrování a šíření politických nebo soukromých světonázorů (evoluce) či jsou předmětem atrakce pro komunální politiku pro dané, konkrétní lokality. Politické upřednostnění a vlastně jakýkoli nevědecký výběr lokalit pro rekonstrukce s opomíjením jiných, důležitějších lokalit (se základními informacemi) zcela logicky a nevyhnutelně vede ke zcestným výsledkům.

Ilustrace evolucionalistické teorie, hledající primitivní předlohy podle předem dané představy o vizáži, pochopitelně přímo přehlížejí nebo překrucují materiály, dokládající vyspělost a trpí "tasadajským komplexem" (Tasadajové – velmi primitivní jeskynní, dodnes přežívající paleoetnikum, studované od sedmdesátých let na Filipínách řadou expedic předních vědeckých institucí, např. i National Geographic). Ve skutečnosti se však jednalo o hrané ,,westernové městečko“, kdy celá akce sledovala jisté finančně podnikatelské cíle, využívajíc k jejich dosažení nekritické naivity některých vědců a jejich slepé touhy objevit zapomenuté primitivy, dokládající jimi vyznávanou teorii postupné kulturní evoluce člověka). A lokální rekonstrukce vznikají zase jen na základě daných lokálních materiálů, nejčastěji nanejvýš s přihlédnutím k tomu, jak to dělají ostatní, což jsou zase jen ,,rekonstrukce“ vybraných lokalit a evoluční ilustrace. Není přece možné jít dělat vyobrazení ze života magdaleniénu, když není zpracován daleko zjevnější gravettien. Musí se postupovat racionálně od zjevného k méně zjevnému.

Řešení

Naším úkolem je zpracovat materiály bez ohledu na to, zda se hodí nebo nehodí do nějaké evoluční teorie a bez ohledu na to, že lokalita se netěší místní podpoře komunálních politiků, ba může být místním politikům a úředníkům zcela lhostejná. Poznávání paleoetnik je cestou srovnatelnou s cestou do vzdáleného vesmíru, ale s tím rozdílem, že víme, že určitě najdeme nám neznámou vzdálenou civilizaci, kterou můžeme poznávat.

Jak silné je ono smazávání artefaktů časem, je v posledních desetiletích nejzjevnější u mladého paleolitu, kdy se podařilo díky výjimečnosti některých lokalit a příznivých podmínek odhalit řadu unikátních technologií, které do období doby kamenné a především do období starší doby kamenné neměly podle gradualistických evolučních teorií vůbec patřit. Právě do jedné takové kultury ze starší doby kamenné, do výjimečně dobře dochovaného gravettienu, míří tento příspěvek.