Typy nabídky:

• Agregátní – souhrn veškerého nabízeného zboží a služeb

• Individuální – nabídka jednoho prodávajícího

• Dílčí – nabídka jednoho produktu

Změna nabídky představuje změnu místa polohy křivky nabídky, tj. posun celé křivky. Změna závislosti mezi nabízeným množstvím a cenou, která se projeví vznikem nové křivky nabídky, je způsobena tzv. necenovými faktory.

P S2 S0 S1

vzrůst

pokles

nabídky

nabídky (doprava)

(doleva)

S2 S0 S1

0 Q

Posun křivky nabídky vyvolávají:

1. Změny cen výrobních faktorů. Při snížení výrobních faktorů, jde křivka doprava. Při zvýšení výrobních faktorů jde křivka doleva.

2. Technický pokrok. Změna ve struktuře.

3. Ceny alternativních produktů.

4. Jiné změny podmínek výroby.

6) Rovnováha na trhu – definice rovnováhy trhu, nerovnováha, Pavučinová teoréma.

Rovnováha na trhu – je situace kdy při určité ceně kupující ochotní koupit právě takové množství zboží, které nabízející chtějí při dané ceně prodat. Na trhu tak vznikne rovnováha a tržní síly budou vyrovnány. Vzniká v momentě, kdy se střetne nabídka s poptávkou.

Rovnovážná cena je tady kompromisem mezi nabídkou a poptávkou. Křivky nabídky a poptávky se protínají v bodu E, který je bodem rovnováhy. Tomuto průsečíku odpovídá rovnovážná cena a rovnovážné množství. Při této ceně je trh v rovnováze.

P

D S

přebytek

P E

nedostatek

S D

0 Q

Q

Při vysoké ceně převládá nabízeného množství nad poptávaným. Vzniká přebytek zboží, tzn. na trhu je více zboží, než jsou kupující ochotni koupit.

Při nízké ceně je naopak na trhu nedostatek zboží, tzn. přebytek poptávaného množství nad nabízeným. Při nízké ceně jsou kupující ochotni koupit více výrobků, než prodávající nabízejí, vzniká nedostatek zboží.

O přebytku v ekonomice hovoříme tehdy, kdy není umožněno, aby cena klesla na úroveň rovnováhy. Nedostatek vzniká tehdy, je-li zabráněno tomu, aby cena stoupla na úroveň rovnováhy.

Nerovnováha (str. 80)

Zbytek nabídky může vzniknout, kdy cena vyšší rovnovážní.

Převýšení poptávky nad nabídkou dochází při nižší ceně.

Když je přebytek nebo nedostatek zboží na trhu tak jde o nerovnováhu.

Pavučinou teorému zobrazuje vliv časového zpoždění v ekonomických procesech na tržní rovnováhu.

Předpoklad. Na trhu není rovnováha. Křivky poptávky a nabídky jsou dané. Křivka poptávky má menší sklon než křivka nabídky. Cena ( , která je výsledkem působení tržních sil v předchozím období, byla výrobci využita pro stanovení objemu produkce ( . Vyjdeme ze situace, kdy na trhu existuje převis nabídky nad poptávkou (bod A) a cena ( ) je vyšší než cena rovnovážná.

Konvergující pavučina

P S

A

E B

D

0 Q

Výrobci se budou snažit prodat všechny své výrobky a začnou snižovat ceny. Jejich pokles se zastaví na „ceně poptávky“, kdy se poptávané množství shoduje s nabízeným množstvím (bod B). Všechno vyrobené zboží se prodá za cenu ( . Tato cena ovlivní rozhodnutí výrobců o objemu produkce pro příští období a na trh je dodáno množství . Vzhledem k převaze poptávky nad nabídkou je toto množství prodáno za cenu . Na trh je dodáno množství a cyklus cen a výroby se bude opakovat, dokud se poptávané množství nebude shodovat s nabízeným a „cena poptávky“ nebude stejná jako „cena nabídky“. Za této situace na trhu vznikne rovnováha.

Pokud má křivka poptávky větší sklon než křivka nabídky, potom tržní mechanismus prohlubuje nerovnováhu a „pavučina“ se odvíjí směrem ven od rovnovážného bodu (E).

Divergující pavučina

P

S

E

D

0 Q

Trh nedokáže odstranit nerovnováhu také v případě, kdy křivky nabídky a poptávky mají stejný sklon. Tehdy vzniká tzv. stabilní pavučina a cena i množství trvale oscilují kolem rovnovážného bodu.

Stabilní pavučina

P

S

E

D

0 Q

7) Elasticita poptávky a nabídky – co znamená elasticita, výpočet bodové elasticity, důchodová a křížová elasticita poptávky.

Elasticita = citlivost poptávky na cenu.

Elasticita poptávky:

• Křížová – je daná podílu =

• Důchodová – je závislost změny poptávaného množství zboží na nedostatek služby. =

Elasticita ceny udává jaká je změna množství oproti ceně.

Ramseyovo pravidlo (v sešitu)

Nekonečná elasticita – necitlivá na změnu ceny!

Elasticita poptávky – citlivost poptávaného množství na změnu ceny.

Cenová elasticita poptávky vyjadřuje vztah mezi procentuální změnou poptávaného množství a procentuální změnou ceny.

Cenová elasticita poptávky ( )= =

=

Cenovou elasticitu poptávky měříme jako intervalovou pružnost, kdy vycházíme z průměrného množství mezi dvěma uvažovanými body na křivce poptávky a z průměrné ceny v daném intervalu.

= :

= počáteční cena

= změněná cena

= počáteční poptávané množství

= poptávané množství po změně cen

Obchodníci potřebují znát elasticitu poptávkové křivky i v jejím určitém bodu, protože reakce kupujících na změnu ceny je různá – při určité ceně může být elasticita poptávky nízká a při jiné ceně naopak vysoká. V tomto případě se používá bodová elasticita poptávky.

= =

Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme:

• Elastickou poptávku ( ) – procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu poptávaného množství

• Neelastickou poptávku ( ) – procentní změna vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství

• Jednotkově elastickou poptávku ( ) – procentní změna vyvolá stejnou procentní změnu poptávaného množství

• Dokonale elastickou poptávku ( ) – za danou cenu spotřebitelé koupí neomezené množství

• Dokonale neelastickou poptávku ( ) – změna ceny nemá vliv na poptávané množství.

Elasticita poptávky

P P

0

0 Q 0 Q

Pro výpočet cenové elasticity nabídky ( ) se používá obdobný koeficient jako u elasticity poptávky.

Rozlišujeme nabídku:

• Elastickou ( )

• Neelastickou ( )

• Jednotkově elastickou ( )

• Dokonale neelastickou ( )

• Dokonale elastickou (

Elasticity nabídky

P

0 Q

8) Chování spotřebitele – faktory ovlivňující chování spotřebitele, celkový a mezní užitek. (grafy v sešitu)

Spotřebitel chce nakoupit ekonomické statky proto, aby je použil k uspokojení svých potřeb.

Analýza chování spotřebitele vstupuje do nejdůležitější časti neoklasické mikroekonomie.

Motivy chování:

• Uspokojení potřeb

• Užitečnost

Základní motivace spotřebitele - jsou potřeby – je pocit nějakého nedostatku.

Faktory ovlivňující chování spotřebitele:

• Dostatečný disponibilní důchod, který je možný použít k nákupům

• Fyzické a časové hranice svojí spotřeby

• Při výběru vychází z ceny nakupovaného zboží

• Individuální systém preferencí

Užitek = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.

Celkový užitek (TU) vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení potřeb spotřebitele.

Mezní užitek (MU) vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného statku zvýší o jednotku. MU = ∆TU/∆Q. Mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statků klesá.

Zákon klesajícího mezního užitku vyjadřuje skutečnost, že se zvětšováním množství spotřebovávaného statku roste celkový užitek a klesá jeho mezní užitek.

9) Kardinalistická teorie užitku – východiska, rovnováha spotřebitele dle kardinalistické teorie užitku.