20. Funkce celkového užitku spotřebního koše a mapa indiferenčních křivek. Základní modely substituce statků V podmínkách různých preferencí.

Mapa indiferenčních křivek = souhrn všech indiferencích křivek

• na každé indiferenční křivce, je zakreslena kombinace dvou statků

• čím je indiferční křivka vzdálenější (bližší) počátku, tím větší (menší) hladinu celkového užitku vyjadřuje

Modely volby spotřebního koše (příklady spotřebitelských preferencí):

• model s omezenou substitucí statků

= indiferentní (nezávislé) statky - např. šaty a potraviny (ani jeden z těchto statků nemůžeme úplně nahradit tím druhým)

- křivky neprotínají osy

funkce celkového užitku:

U = q₁^  q₂^ … Cobb-Douglasova funkce

,  >0,  +  = 1

U  (0; )

q₁, q₂ > 0

• model s neomezenou substitucí statků

= přímé substituty - jeden ze statků můžeme úplně nahradit druhým (např. pomeranče a mandarinky)

- křivky protínají osy

funkce celkového užitku:

U = aq₁ + bq₂ + q₁q₂

U  (0; )

q₁, q₂ > 0

• model s omezenou substitucí nezbytného a neomezenou substitucí zbytného statku

= nepřímé substituty - např. chleba (nezbytný statek) a videokazety (zbytný statek)

funkce celkového užitku:

U = aq₁ - bq₂ + q₁q₂

U  (0; )

q₁, q₂ > 0

• model dokonalé substituce

= dokonalé substituty - rozdíl mezi statky je pouze kvantitativní (např. balíček kávy po 200 g a dva balíčky kávy po 100 g)

funkce celkového užitku:

U = aq₁ + bq₂

U  (0; )

q₁, q₂ > 0

• dokonalé komplementy

komplementy - statky, které se spotřebovávají najednou (např. auto + benzín)

d okonalé komplementy - spotřebovávají se v určitých pevných poměrech (např. čína + náplň)

nežádoucí statky statky lhostejné

= statky se záporným užitkem

q₁ … běžný statek

q₁ … běžný statek q₂ … lhostejný statek

q₂ … nežádoucí statek

• statky s měnícím se charakterem užitečnosti

- existují statky, jejichž užitečnost se mění s množstvím spotřebovávaného statku (např. káva je od určitého šálku škodlivá)

- od určitého bodu se mění sklon křivky (= charakter užitečnosti)

21. Rozpočtové omezení spotřebitele (rozpočtová linie); změny rozpočtových možností a jejich vliv na rovnováhu spotřebitele.

Y … důchod = počet peněžních jednotek, za které si může spotřebitel nakoupit statky

P₁ … cena prvního statku q₁ … množství prvního statku

P₂ … cena druhého statku q₂ … množství druhého statku

Y = P₁ q₁ + P₂ q₂

Rozpočtová přímka (= budget line, BL):

• grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele

P₂

M MS_1/2 = -

P₁

P₁

MMS_2/1 = -

P₂

P₁

tg  = -

P₂

• spotřebitel nemusí vyčerpat celý důchod na nákup těchto dvou statku, v tom případě vznikne úspora a platí: P₁ q₁ + P₂ q₂  Y

Změny rozpočtového omezení spotřebitele: