46. Modely oligopolního chování firem: model odbytové konkurence; Cournotův a Stackelbergův model.

Modely oligopolního chování firem:

• oligopolní chování firem zkoumáme pomocí určitých teoretických modelů:

• model smluvního (koluzivního) oligopolu

• model oligopolu s dominantní firmou

• modely odbytové konkurence v duopolu

• modely cenové konkurence v duopolu

Modely odbytové konkurence v duopolu

• popisují, jak v duopolu jedna firma reaguje na změnu odbytového množství druhé firmy

duopol = situace, kdy v daném odvětví jsou pouze dvě firmy

Cournotův model:

• tento model se blíží monopolistické konkurenci

• firma plánuje množství odbytu q₁ při očekávání určité úrovně tržní ceny P₁

• očekává, že na změnu jejího množství odbytu q₁ nebude konkurent reagovat (q₂ = konst.)

• totéž platí pro její reakci na změnu množství konkurenta

q_2oč = q₂ (q₁) P₁ = P₁ (q₁, q₂)

q₂(q₁) = konstanta (derivace q₂ podle q₁ se rovná 0)

• druhá firma nereaguje na změnu q₁

Bowleyho (= Stackelbergův) model:

• firma plánuje množství odbytu q₁ při očekávání určité úrovně tržní ceny P₁

• očekává, že konkurent bude reagovat na změnu q₁ změnou jeho množství odbytu q₂

• firma bude taktéž reagovat na změnu množství odbytu konkurenta

1. q_2oč = q₂ (q₁) q₂(q₁)  konstanta (derivace q₂ podle q₁ se nerovná 0)

• q₂ se změní při změně q₁

2. q₁ = q₁ (q₂) (derivace q₁ podle q₂ se nerovná 0)

• q₁ se změní při změně q₂

P₁ = P₁ (q₁, q₂(q₁))

• zpravidla se očekává, že zvýšení q₁ je spojeno s poklesem P₁ a nastane odliv kupců od konkurence, u níž se tak sníží q₂ (na +_q₁ se očekává -_q₂)

q₂ = q₂ (q₁) (derivace q₂ podle q₁ je menší než 0)

47. Modely cenové konkurence V duopolu: Edgeworthův a Chamberlinův model.

Modely cenové konkurence v duopolu

• popisují, jak v duopolu jedna firma reaguje na změnu ceny druhé firmy

Edgeworthův (= Bertrandův) model:

• firma plánuje tržní cenu P₁ s očekávaným množstvím odbytu q₁

• očekává, že konkurent nebude reagovat na změnu její tržní ceny P₁ (P₂ = konst.)

• totéž chování firma uplatňuje i své reakci na změnu tržní ceny konkurenta

P_2oč = P₂ (P₁) P₂(P₁) = konstanta (derivace P₂ podle P₁ se rovná 0)

P₁ = P₁ (P₂) P₁(P₂) = konstanta (derivace P₁ podle P₂ se rovná 0)

Model cenové konkurence se vzájemnými reakcemi - Chamberlinův model:

• tyto reakce jsou popsány následujícími funkcemi:

1. P_2oč = P₂ (P₁) P₂(P₁)  konstanta (derivace P₂ podle P₁ se nerovná 0)

• P₂ se změní při změně P₁

2. P₁ = P₁ (P₂) (derivace P₁ podle P₂ se nerovná 0)

• P₁ se změní při změně P₂

• existují tři případy možné cenové reakce:

1. změna ceny konkurenta P₂ je shodná se změnou P₁

• na růst (snížení) P₁ odpoví konkurent růstem (snížením) P₂

derivace P₂ podle P₁ > 0

derivace P₁ podle P₂ > 0

2. Chamberlinův model

• firmy kopírují tržní ceny svého konkurenta

• ceny konkurenta dosazují do funkcí své očekávané poptávky

• proto platí: derivace P₂ podle P₁ = derivace P₁ podle P₂ = 1

3. Sweezyho model

48. Model se zalomenou poptávkovou křivkou; Sweezyho model.

Model cenové konkurence se vzájemnými reakcemi - Sweezyho model:

• tyto reakce jsou popsány následujícími funkcemi:

1. P_2oč = P₂ (P₁) P₂(P₁)  konstanta (derivace P₂ podle P₁ se nerovná 0)

• P₂ se změní při změně P₁

2. P₁ = P₁ (P₂) (derivace P₁ podle P₂ se nerovná 0)

• P₁ se změní při změně P₂

• existují tři případy možné cenové reakce:

1. změna ceny konkurenta P₂ je shodná se změnou P₁

• na růst (snížení) P₁ odpoví konkurent růstem (snížením) P₂

derivace P₂ podle P₁ > 0

derivace P₁ podle P₂ > 0

2. Chamberlinův model

3. Sweezyho model

• firma očekává, že konkurent nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny P₁ zvýšením P₂

• firma očekává, že konkurent bude reagovat na snížení její tržní ceny P₁ snížením P₂

• např. když je trh nasycen a firma může zákazníka odebrat konkurentovi jedině snížením ceny

49. Smluvní (koluzívní) oligopol a vznik kartelů; typy dohod.

• je blízký monopolu

cenové války - určitá firma náhle sníží ceny, aby přitáhla zákazníky na úkor ostatních firem

• ostatní firmy reagují stejně a pokračuje řetězová reakce snižování cen

• u oligopolů nejsou cenové války příliš obvyklé (bojují o zákazníka spíše reklamou)

Charakteristika smluvního oligopolu:

• několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a vzájemná cenová válka by je oslabila

• pro firmy je výhodnější zvyšovat společný zisk:

1. zvyšováním cen

2. rozdělením trhu

• firmy uzavírají tajné dohody (tzv. gentlemen agreement) o stanovení monopolní ceny, o rozdělení trhu, o výrobních kvótách apod.

• každá firma se pak ve své části chová jako monopol a realizuje monopolní zisk

Rovnováha smluvního oligopolu:

MC = MR

/Q = P* - AC … jednotkový zisk

 = (P* - AC)  Q* … celkový zisk

• u smluvních oligopolů předpokládáme:

• stejné nákladové křivky

• stejnou cenovou strategie

kartel (kartelové dohody) = dohody o cenách a rozdělení trhu

• tyto dohody jsou zakázány a postihovány

OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) - příklad kartelu, který stanovuje ceny ropy

• výjimka: dohody o cenách a výrobních kvótách jsou veřejné, v postavení členů kartelu jsou jednotlivé státy a nikoliv firmy