
- •Mikroekonomie a makroekonomie
- •3. Pravidla ekonomické volby V podmínkách vzácnosti (míra oběti, mms, hranice výrobních možností.
- •Volné statky
- •Vzácné (ekonomické) statky
- •5. Trh a typy trhů, tržní subjekty. Základní ekonomická otázka (problém, co, jak, pro koho).
- •Domácnosti
- •6. Poptávka a její křivka. Funkce poptávky; celkový výdaj spotřebitele.
- •7. Nabídka a její křivka. Funkce nabídky.
- •8. Determinanty poptávky a funkce poptávky (posuny "d" křivek).
- •Změna nominálního důchodu
- •Vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně
- •Ostatní vlivy
- •10. Tržní rovnováha a mechanismus jejího utváření. Tržní cena.
- •11. Renta (přebytek) spotřebitelů a výrobců.
- •14. Cenová elasticita (pružnost) poptávky. Bodová a intervalová elasticita.
- •15. Důchodová a křížová elasticita (pružnost) poptávky.
- •16. Cenová elasticita (pružnost) nabídky a faktory na ni působící.
- •17. Užitečnost statku V kardinalistické teorii; funkce celkového a mezního užitku a odvození funkce individuální poptávky spotřebitele.
- •Individuální křivka poptávky spotřebitele kopíruje křivku mezního užitku
- •18. Axiomy volby spotřebního koše V ordinalistické teorii.
- •19. Indiferenční křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše, vztahy mezi mezními mírami substituce a mezními užitky (model dvou statků).
- •20. Funkce celkového užitku spotřebního koše a mapa indiferenčních křivek. Základní modely substituce statků V podmínkách různých preferencí.
- •21. Rozpočtové omezení spotřebitele (rozpočtová linie); změny rozpočtových možností a jejich vliv na rovnováhu spotřebitele.
- •Změna důchodu spotřebitele
- •Změna ceny statku
- •22. Maximalizace celkového užitku spotřebního koše a vlastnosti bodu rovnováhy spotřebitele.
- •23. Důchodový a substituční efekt změny tržní ceny statků ve volbě spotřebního koše (statistický rozklad).
- •24. Odvození individuální poptávky spotřebitele z cenově spotřební či důchodově spotřební funkce; Engelova křivka.
- •25. Firma a stratifikace firem. Determinanty tržního chování firem, cíle firmy. Alternativní teorie firmy.
- •26. Úloha zisku V tržní ekonomice, normální a ekonomický zisk firmy (pravidlo maximalizace ekonomického zisku). Explicitní a implicitní náklady (náklady ztracené příležitosti), celkové náklady.
- •27. Produkční funkce firmy a jejich základní typy; průběh průměrného a mezního produktu faktoru.
- •28. Substituce mezi faktory u produkční funkce. Izokvanta a přímka stejných nákladů (izokosta).
- •29. Nákladová funkce firmy a její základní formy. Fixní a variabilní náklady. Vztahy mezi produkčními funkcemi a funkcemi technologických nákladů V různých případech produkčních a nákladových funkcí.
- •30. Výnosy z rozsahu výroby a jejich účinky na průběh nákladových funkcí V dlouhém období.
- •33. Maximalizace zisku a nabídková funkce firmy V krátkém období V dokonalé konkurenci.
- •34. Rovnováha firmy V dlouhém období; vliv vstupu a výstupu firem do a z odvětví na tržní cenu V dlouhém období V dokonalé konkurenci.
- •Firma může měnit rozsah více výrobních faktorů než jednoho
- •Firmy mohou do odvětví vstupovat I z něj vystupovat
- •35. Výnosy z rozsahu výroby V různých odvětvích a jejich vliv na tržní ceny a tržní nabídku V dlouhém období V dokonalé konkurenci.
- •36. Podmínky existence nedokonalé konkurence V odvětví.
- •Omezení počtu firem V odvětví
- •Přeměna homogenního produktu V heterogenní (diferencovaný)
- •Omezení volného vstupu firem do odvětví
- •37. Charakteristika nabídkového chování firem V nedokonalé konkurenci; funkce poptávky a příjmu firmy (tr, mr); pravidlo maximalizace zisku.
- •39. Nabídka přirozeného monopolu ve velmi dlouhém období, technický monopol, vztah tržní ceny a průměrných nákladů.
- •Vědeckotechnického pokroku
- •Růst příjmů (životní úrovně) obyvatelstva
- •40. Diferenciace tržní ceny statku V monopolu a její vliv na maximalizaci zisku.
- •41. Monopolistická konkurence a charakter preferencí firem ze strany spotřebitelů.
- •Velmi snadný vstup firem do odvětví I výstup z odvětví
- •42. Model tržního chování firem se vstupy firem V monopolistické konkurenci; rovnováha firmy V krátkém a dlouhém období (Chamberlinův model).
- •43. Model cenové konkurence V monopolistické konkurenci; proces cenového přizpůsobování.
- •Funkce očekávané poptávky s vyšší cenou pružností, podle které volí firma tržní cenu a nabízené množství
- •Funkce skutečné poptávky s nižší cenovou pružností a nižším počtem kupujících, která již obsahuje vliv konkurenčních firem
- •44. Model prostorové diferenciace a vliv prostorové diferenciace na nabídkové chování firem a na volbu tržní ceny.
- •46. Modely oligopolního chování firem: model odbytové konkurence; Cournotův a Stackelbergův model.
- •47. Modely cenové konkurence V duopolu: Edgeworthův a Chamberlinův model.
- •50. Oligopol s dominantní firmou. Určení ceny dominantní firmy. Konkurenční lem.
39. Nabídka přirozeného monopolu ve velmi dlouhém období, technický monopol, vztah tržní ceny a průměrných nákladů.
přirozený monopol = technický monopol
u přirozeného monopolu v dlouhém období bereme v úvahu i vliv:
Vědeckotechnického pokroku
Růst příjmů (životní úrovně) obyvatelstva
přirozený monopol v dlouhém období bude nabízet vyšší Q (Q1) díky úsporám z rozsahu (klesající náklady AC) a také díky technickému pokroku, který sníží náklady
zároveň může dojít k růstu cen díky dlouhodobému trendu zvyšování životní úrovně obyvatelstva (růstu příjmu)
P vrůstá > AC klesá
C
enová
regulace monopolu:
kdyby přirozený monopol nebyl regulovaný, prodával by za cenu P1
stát zasáhne ve prospěch spotřebitelů a stanoví nižší regulovanou cenu
při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk
při ceně P = PE monopol nedosahuje zisku
při ceně P = P2 < AC - firma je ztrátová
výhoda vyšších cen: stát vydělává víc peněz na daních, proto se přiklání ke zdražování
40. Diferenciace tržní ceny statku V monopolu a její vliv na maximalizaci zisku.
diferenciace ceny produkce monopolu je možná, protože lidé a firmy mají různé příjmy
monopol toho využívá tím, že od sebe diferencuje skupiny spotřebitelů
Diferenciace (diskriminace) 1. stupně:
=
odlišení na základě MU za jednotku statku pro jednotlivé
spotřebitele (firma ví, kolik je který spotřebitel ochoten za
statek zaplatit)
firma získá renty, které by jinak získal spotřebitel
realizace diskriminace 1. stupně je velmi nepravděpodobná, protože to předpokládá znalost individuálních křivek MU spotřebitelů
Cenová diskriminace 2. stupně:
celkový objem služeb je rozdělen do několika skupin (např. Telecom - různé typy hovorů)
t
ento typ cenové diskriminace je velmi častý (sítě, doprava)
pásmo I … např. běžné hovory - vysoká cena (pro firmy), menší množství
monopol si přivlastní rentu spotřebitele, kterou by při jednotné ceně pro všechny realizoval daný podnik monopol realizuje větší zisk než při maximalizaci zisku
pásmo II … např. zlevněné hovory - rovnovážná cena, rovnovážné množství
monopol realizuje normální monopolní zisk
pásmo III … při této ceně může mít monopol ztrátu
41. Monopolistická konkurence a charakter preferencí firem ze strany spotřebitelů.
v praxi neexistuje dokonalá konkurence, pouze monopolistická konkurence, která se jí blíží (= "dokonalá konkurence ve 20. století")
je to forma nedokonalé konkurence, která vychází z těchto základních předpokladů:
relativně velký počet nabízejících
jedná se o menší a střední firmy, které mají velmi malý vliv na celkový trh v odvětví (např. pekařství, kadeřnictví, restaurace)
Velmi snadný vstup firem do odvětví I výstup z odvětví
není potřeba velkého kapitálu
poměrně dobrá znalost informací o trhu a o konkurenci
produkt je heterogenní (nestejnorodý)
věcná, časová, prostorová, osobní preference
s
ubjektivní
preference -
souvisí s kupujícím (např. osobní preference)
objektivní preference - souvisí s prodávajícím (např. prostorová preference)
díky diferenciaci produktu platí lidé větší cenu než u dokonalé konkurence
Rozdíly mezi monopolem a monopolistickou konkurencí:
v krátkém období se firma chová jako monopol s několika rozdíly:
křivka poptávky je elastičtější než u monopolu (je to způsobení tím, že výrobky jsou snadno zaměnitelné - substitutovatelné)
zisk je mnohem menší než u monopolu - náklady jsou vyšší, firmy nerealizují výnosu z rozsahu výroby