
- •Výživa rostlin a hnojení
- •Zákonitosti ve výživě rostlin
- •Rostlinné živiny, složení rostlin
- •Složení rostlin
- •Význam a využití chemických analýz rostlin
- •Odběr živin
- •Průnik iontů do buněk
- •Transport živin je ovlivněn
- •Pohyb živin
- •Faktory ovlivňující příjem živin
- •Význam půdy pro rostlinu
- •Živiny V půdě
- •Velikost zrn (mm) klasifikace
- •Půdní vl. A výživa rostlin
- •Charakteristika hnojiv
- •Organická a minerální hnojiva
- •Koloběh živin V zeměděl. Podniku
- •Organická hnojiva
- •Zaorávka vedlejších produktů
- •Zelené hnojení
- •Komposty
- •Živiny a hnojiva
- •Vícesložková hnojiva
- •Údaje o mn. Živin
- •Mikroelementy
- •Molybden
- •Odstranění nedostatku mikroelementů
- •Vliv faktorů
- •I nformace
- •Kukuřice
- •Brambory
- •Travní porosty, trávy na op
- •Zelenina
- •Plány hnojení
- •Integrovaná ochrana rostlin
- •A) Biologická ochrana
- •Funkce zemědělství
- •Vedlejší nepříznivé vlivy
- •Biologická rovnováha krajiny
- •Vlastnosti ekosystémů
- •Význam aplikace teorie systémů a systém. Přístupu V biolog. Vědách
- •Definice systému
- •Vegetační a produkční faktory
- •Současný stav soustav hospodaření na půdě
- •Osevní postupy
- •Využití vegetační doby
- •Polní plevele a jejich regulace Nauka o plevelech a jejich regulaci
- •Prvek - terminologie
- •Škodlivost plevelů
- •Počet plevelných druhů
- •Vlivy utvářející plevelná společenstva orných půd
- •Klasifikace plevelů
- •Rozmnožování plevelů
- •Skutečná tvorba semen je ovlivněna prostředím
- •Rozšiřování generativních diaspor
- •Vegetativně se rozmnožuje
- •Integrovaná ochrana V plodinových systémech
- •Metody ochrany
Pohyb živin
a
kropetálně (většina)
b
azipetáně (ze shora dolů ke kořenům)
Mimokořenová výživa (bazipetální pohyb živin)
příjem živin nadzemní částí rostliny, hlavně listy (foliární výživa)
Hlavní význam mimokoř. výž.
možnost korekce výživného stavu rostlin
eliminace nepříznivých podmínek pro příjem živin
aplikace v kritických obdobích růstu a výživy
rychlost působení (během několika hodin)
možnost kombinace (např. s přípravky na ochranu rostlin)
nevýhody
nutné postřiky během vegetace několikrát opakovat
rostliny odkázané pouze na filiální výživu se hůře vyvíjejí a mají narušenou tvorbu generativních orgánů (semena)
nákladná, pokud není spojena s jiným zásahem
Faktory ovlivňující příjem živin
vnější faktory
půdní vlivy – sorpční kapacita, p. reakce, biologická činnost, zrnitost
živiny v půdní zásobě – množství přístupnost a přijatelnost
živiny dodané hnojivy – množství rozpustnost, čs. působení
interferenční vlivy – vzájemný účinek jednotlivých živin
ekologické faktory – světlo teplo srážky
technické zásahy – meliorační zásahy, osevní postupy, agrochem. opatření
vnitřní faktory
dědičný základ rostliny – schopnost rostliny osvojovat si živiny
Význam půdy pro rostlinu
Agrochemické vl. půd – měřitelné charakteristiky půd, které mají přímý či nepřímý vztah k výživě rostlin
přímo – ovliv. transport živin z půdního roztoku do rostliny
sorpční a iontové vlastnosti
pH půdy (půdní reakce)
obsah organické hmoty
obsah živin
rozpustnost živin
nepřímo – ovliv. faktory působící přímo
zrnitostní složení –> sorpční a iontové vlastnosti
vodní a vzdušný režim –> biolog. režim –> mineralizace –> obsah živin
Živiny V půdě
v krystalické mřížce minerálů
fixované v mezivrstvách minerálů
v nerozpustných sloučeninách
vázané v organické hmotě
v iontové formě v půdním roztoku – živiny přijatelné pro rostlinu
uvolňování živin (mobilizace)
mikrobiální rozklad (mineralizace)
poutání živin (imobilizace, fixace)
Složení půdy – půdní fáze
pevná – minerální organická
kapalná – půdní roztok
plynná – půdní vzduch
Pevná - minerální (90-99% pevné fáze)
matečná hornina –> půdotvorný substrát -> půda
zvětrávání hornin
fyzikální – teplota, voda, vzduch
chemické – H2O, CO2, O2…)
biologické
minerální podíl – inertní křemičité sloučeniny
mezi minerální sloučeniny patří
primární hlinitokřemičitany (aluminosilikáty)
součást vyvřelých hornin, málo chemicky proměnné
sekundární aluminosilikáty
jílové minerály – zvětrávání primárních křemičitanů
chem. složení, vrstevnatá krystalová mřížka s vysokou disperzitou
ostatní minerály
křemen, oxidy železa, uhličitany (kalcit), fosforečnany, sulfidy (pyrit)
Textura zemin (zrnitostní složení)
půda – částice různé velikosti (polydisperzní systém)
Velikost zrn (mm) klasifikace
< 0,001 jíl
0,001 – 0,01 jílnaté částice - jemný a střední prach
0
,01 – 0,05 jemnozem hrubý prach
0,05 – 0,25 jemný písek
0,25 – 2,00 střední písek
2,00 – 4,00 hrubí písek (skelet = částice větší 2 mm)
4,00 – 30,0 štěrk
> 30,0 kamení
Půdní druh
obsah jílnatých částic (%) klasifikace druh
0
19%
%%%
– 10 písčitá Lehká
1
59%
2
0 – 30 písčitohlinitá Střední
30 – 45 hlinitá Střední
4
17%
5 – 60 jílovitohlinitá Těžká
6
0 – 75 jílová Těžká
75 a více jíl Těžká
Význam půdního druhu
ovlivňuje
poměr kapilárního a nekapilárního póru
poměr vody a vzduchu v půdě
biologická aktivita půd
tepelný režim půd
velikost povrchové plochy
sorpci živin
soudržnost a přilnavost
fyzikální a chemické a biologické procesy v půdách
Pevná - organický podíl – 1-5% pevné fáze půdy
významný vliv na půdní úrodnost (mikrobiální aktivita, vodní a vzdušný režim
zahrnuje
nehumifikované organ. látky 10-15%
humusová složka 85-90%
živá půdní hmota 0,1-0,2%
mikroedafon – bakterie, houby
mezoedafon – členovec, brouk
makroedafon – myš, krtek
hl. složky organického půdního podílu
humifikace
p
rimární
OL humusové látky
mineralizace
ž iviny, CO2, energie
reaktivní komponenty doba rozkladu
kořenové exudáty několik dnů
mikrobiální biomasa několik týdnů
rostlinné zbytky měsíce, roky
pasivní komponenty cca 600 let
stabilní komponenty cca 30 let
význam organické hm. v půdách
primární OL
zdroj živin, mikrobiální aktivita, zdroj energie
humusové L
sorpční a iontovýměnné vlastnosti
podporují tvorbu půdních agregátů
vláhový režim půd
detoxikace
Kapalná fáze – půdní roztok
vznik – srážková voda, podzemní voda
složení – CO2, O2, rozpuštěné minerální a organ. slouč.
význam – hl. zdroj živin pro rostliny
koncentrace roztoku a složení závisí na
stanovišti, půdní vlhkosti, mineralizace organ. l, příjmu živin rostlinami , aplikaci hnojiv
Plynná fáze – půdní vzduch
vznik – rozklad organických látek, dýchání mikroorganismů, působení kořenů
složení – CO2 – 0,3%, O2 – 10-20%, N2 – 78%, amoniak, metan, oxidy dusíku, vodní páry
význam – dýchání půdních organismů, rozklad organ. a miner. látek