Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
090416_STATNICE_Zaklady_softwaroveho_inzenyrstv...doc
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.03.2025
Размер:
1.51 Mб
Скачать
  1. Co to jsou stupně dospělosti vývoje (cmm), jak se liší?

CMM (Capability Maturity Model for Software) – model procesní vyspělosti byl vyvinut v Software Engineering Institutu na Carnegie Mellon University v Pittsburgu v druhé polovině osmdesátých let.

Definuje pět úrovní procesní vyspělosti a obsahuje sadu doporučených praktik v několika klíčových procesních oblastech, pomocí kterých dochází ke zvyšování vyspělosti procesu vytváření softwaru. Slouží tvůrcům a dodavatelům softwaru jako návod, jak dostat pod kontrolu procesy vývoje a údržby softwaru a jak je rozvíjet směrem vysoké kultuře softwarového inženýrství a vynikajícímu řízení.

Model byl vytvořen, aby pomohl organizacím určit dosažený stupeň procesní vyspělosti, několik nejkritičtějších problémů v oblasti kvality softwaru a zvolit strategie zlepšení procesů, tudíž jak se posunout na vyšší úroveň procesní vyspělosti.

CMM – model procesní vyspělosti organizace

Již zmíněné průběžné procesní zlepšování je založeno spíše na malých, evolučních krocích, nežli na revolučních inovacích. CMM představuje rámec, který tyto evoluční kroky organizuje do pěti úrovní vyspělosti, které tvoří základy postupného zlepšování procesů organizace.

Těchto pět úrovní procesní vyspělosti definuje stupnici pro měření procesní vyspělosti organizace. Tyto úrovně rovněž pomáhají organizacím přidělovat priority jednotlivým zlepšovacím snahám.

Úroveň vyspělosti vymezený soubor charakteristických znaků, stanovený a přijímaný jako srovnávací základna pro hodnocení dosaženého daného stupně procesní vyspělosti. Každá úroveň představuje výchozí stav pro další průběžné zlepšování. Dosažení vyšší z vrstev vyšší úrovně znamená uplatnění určitých zásad ve fungování procesů organizace, jejichž výsledkem je procesní způsobilost a vyspělost organizace.

Primární procesní změny, které se odehrávají na každé úrovni, vysvětlují následující charakteristiky pěti úrovní vyspělosti:

  • Výchozí. Proces lze charakterizovat jako ad hoc a občas chaotický. Definováno je pouze několik procesů a úspěch závisí na osobním nasazení konkrétních jednotlivců – tzv. „spoléhání na hrdiny“

  • Opakovatelná. Jsou implementovány základní procesy. Dodržuje se určitá procesní kázeň, nezbytná pro opakované úspěšné provádění základních procesů

  • Definovaná. Procesy jsou zdokumentovaná a standardizované a integrované do činnosti organizace

  • Řízená. Sbírají se detailní informace o průběhu procesů a provádí se měření jejich výkonnosti. Procesy i ukazatele (KPI a metriky) jsou chápány, řízeny a kontrolovány v rámci celé organizace.

  • Optimalizovaná. Díky kvantitativním zpětnovazebním údajům z procesu a o inovativních nápadech a pilotech, je umožněno kontinuální zlepšování procesů.

 

  1. Jaké dokumenty jsou vstupem a výstupem fáze návrhu informačního systému?

Fáze návrhu následuje hned po analýze studii, další fáze je implementace

  • Z analytického konceptuálního modelu, kde je napsáno CO musíme navrhnout a JAK se to děla

  • Analytický model chování systému se může lišit dle použité metodiky, proto je zapotřebí v

úvodu dokumentace definovat použitou metodiku a zvolit odpovídající sadu modelů: