
- •1. Hdp, makroekonomické identity
- •2. Ekonomický růst
- •4. Inflace
- •5. Nezaměstnanost
- •6. Agregátní výdaje
- •7. Model důchod-výdaje
- •8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
- •9. Krátkodobé kolísání ekonomiky
- •10. Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
- •Nástroje a cíle protekcionismu
- •Integrace
- •11. Měnový kurz
- •12. Měnová politika
- •13. Fiskální politika
- •Veřejný (státní) dluh
- •14. Phillipsova křivka
- •Phillipsova křivka V krátkém období
7. Model důchod-výdaje
Model důchod-výdaje je model makroekonomické rovnováhy, který zkoumá, zda nastává rovnováha HDP na straně jedné a výdajů jednotlivých sektorů (domácnosti, firmy, vláda, zahraniční subjekty), tedy agregátních výdajů, na straně druhé
Pokud v tomto modelu nastane makroekonomická rovnováha, znamená to, že veškerý vyprodukovaný HDP je užit (rozdělen mezi jednotlivé sektory)
Nerovnováha má následující důsledky:
V situaci, kdy Y převyšuje AE(agregátní výdaje), může nastat pokles tempa růstu Y (nebo dokonce pokles Y, tedy recese) a růst nezaměstnanosti
Situace, kdy AE převyšuje Y, může vést k inflaci
Dvousektorová ekonomika
Zahrnuje pouze sektor domácností s jejich spotřebními výdaji a sektor firem s jejich plánovanými investičními výdaji
Rovnováha v modelu důchod-výdaj v dvousektorové ekonomice nastává pro úroveň HDP, pro kterou celkové plánované výdaje protnou přímku pod úhlem 45°.
Třísektorová ekonomika
Zahrnuje vedle sektoru domácností s jejich spotřebními výdaji a sektoru firem s jejich investičními výdaje rovněž vládu s vládními výdaji
Rovnováha v modelu důchod-výdaje nastává pro úroveň HDP, pro kterou agregátní výdaje protnou přímku pod úhlem 45°
Model důchod-výdaje dospívá k závěru, že makroekonomická rovnováha je možná, existuje právě jedna hodnota HDP, pro kterou platí, že tento produkt je roven agregátním výdajům
Výdajový multiplikátor
Obecný princip výdajového multiplikátoru nám říká, že změna kterékoliv části autonomních výdajů, jež znamená změnu agregátní poptávky (AE), povede ke změně produktu o více, než o kolik se změní autonomní výdaje (tedy o kolik se změní hodnota AE).
Růst autonomních výdajů o hodnotu ∆A posouvá křivku agregátních výdajů (AE) nahoru o tuto hodnotu, pokles o hodnotu ∆A posouvá křivku AE dolů o tuto hodnotu
Princip výdajového multiplikátoru spočívá v tom, že změna kterékoliv složky agregátních výdajů vede k větší změně HDP, než je tento počáteční růst. Hovoří se proto o multiplikačním efektu agregátních výdajů
Multiplikační efekt je založen na skutečnosti, že každý dodatečný výdaj je zároveň dodatečným příjmem. Tento dodatečný příjem vyvolá dodatečnou poptávku, jež dále zvýší HDP
8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Agregátní poptávka (AD)
Křivka agregátní poptávky vyjadřuje souhrnné množství statků, které jednotlivé subjekty poptávají při dané cenové hladině
Důvody klesajícího tvaru křivky AD:
Efekt bohatství
Efekt úrokových měr
Efekt měnového kurzu
Agregátní nabídka (AS)
Křivka znázorňuje rovnováhu na trhu práce a dalších výrobních faktorů. Křivka AS znázorňuje množství produkce (HDP, Y), které všechny firmy v dané ekonomice produkují (jsou ochotny vyprodukovat) při dané cenové hladině (P).
Tvar křivky AS v krátkém a dlouhém období
Posuny křivek AD a AS
Pokud se mění cenová hladina, pohybujeme se po dané křivce, mění-li se něco jiného, celá křivka se posouvá.
K posunu křivky AD dochází zejména z následujících důvodů:
změna vládních výdajů (G), transferů (TR), změna daňové sazby (t),
změna v oblasti měnové politiky (změna nabídky peněz, M),
změna v očekávání domácností (spotřeba, C),
změna v investičním chování firem (I),
změna v oblasti čistého exportu – snížení či zvýšení NX.
Posuny křivky AS:
Změna reálného množství výrobních faktorů
Změna základních surovin (ropa, plyn, uhlí, atd.).
Inovacemi všeho druhu.
Změna produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem, tedy i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. Produktivita práce může vzrůst z řady důvodů – např. díky inovacím, díky investicím do lidského kapitálu, díky lepší struktuře sociálního kapitálu atd.
Změna daňových sazeb.
Pokud se mění cenová hladina, pohybujeme se po křivce AD nebo AS. Pokud se mění něco jiného než cenová hladina, posouvá se celá křivka AD nebo AS.
Pozitivní poptávkový šok posouvá AD doprava, roste zde HDP.
Negativní poptávkový šok posouvá AD doleva a klesá HDP
Pozitivní nabídkový šok vede k posunu AS doprava, roste HDP.
Negativní nabídkový šok vede k posunu AS doleva a klesá HDP.
Rovnováha v modelu AS-AS
Při krátkodobé rovnováze v ekonomice se agregátní nabízené množství rovná agregátnímu poptávanému množství ekonomika se tedy nachází na hodnotě rovnovážného množství
Při dlouhodobé rovnováze v ekonomice se agregátní nabízené množství rovná agregátnímu poptávanému množství a zároveň se rovnovážné množství nachází na úrovni potencionálního HDP
Fiskální a monetární politika a model AD-AS
Monetární nebo fiskální expanze vede k posunu křivky AD severovýchodně, monetární nebo fiskální restrikce vede k posunu křivky AD jihozápadně.
Za situace, kdy je skutečný produkt pod úrovní potenciálního produktu, je fiskální nebo monetární expanze účinná – vede k růstu HDP. Pokud je ale skutečný produkt nad úrovní HDP, tak je fiskální nebo monetární expanze neúčinná – dlouhodobě nevede k růstu HDP.
Fiskální nebo monetární restrikce vedou k poklesu HDP.
Stagflace vzniká jako důsledek negativního nabídkového šoku. Projevuje se poklesem HDP a růstem nezaměstnanosti na jedné straně a růstem inflace na straně druhé.