
- •1. Hdp, makroekonomické identity
- •2. Ekonomický růst
- •4. Inflace
- •5. Nezaměstnanost
- •6. Agregátní výdaje
- •7. Model důchod-výdaje
- •8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
- •9. Krátkodobé kolísání ekonomiky
- •10. Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
- •Nástroje a cíle protekcionismu
- •Integrace
- •11. Měnový kurz
- •12. Měnová politika
- •13. Fiskální politika
- •Veřejný (státní) dluh
- •14. Phillipsova křivka
- •Phillipsova křivka V krátkém období
4. Inflace
Inflace je situace, kdy v průměru ceny v dané ekonomice rostou, teda situace růstu cenové hladiny
Záporný růst cenové hladiny se nazývá deflace – vede k rozpadu trhu zapůjčených fondů. Za deflace se dlužníkům nevyplácí půjčovat peníze, protože nejsou v důsledku poklesu cenové hladiny schopni splatit vypůjčenou částku spolu s úroky
Cenová hladina (P) vyjadřuje všeobecnou úroveň cen. Nedokážeme ji v praxi změřit. Proto cenovou hladinu obvykle vyjadřujeme prostřednictvím indexu spotřebitelských cen (CPI) což je soubor (koš) spotřebních statků, které domácnosti nejčastěji spotřebovávají.
Cena spotřebitelského koše se spočítá jako:
Vzorec inflace:
Příčiny inflace
Hlavní příčinou inflace je růst množství peněz v oběhu. Pokud nedochází k jiné změně, tak důsledkem zvýšení hodnoty M je růst cenové hladiny P, tedy inflace
Poptávková inflace nastává tehdy, pokud cenová hladina roste v důsledku vyšší poptávky po statcích
K nabídkové inflaci dochází jen tehdy, pokud cenová hladina roste v důsledku nižší nabídky
Důsledky inflace
Ztráta kupní síly – inflace obecně snižuje reálnou hodnotu peněz
Vliv na daňový výnos
Náklady jídelníčku (nákladná změna cen) a neefektivní alokace - ceny přestávají plnit svoji informační funkci, takže jednotlivé subjekty kupují i statky, které by jinak nekoupil
Pokřivení investičního chování
Přerozdělování bohatství mezi věřiteli a dlužníky
Ztráta funkčnosti peněz
do 5 % |
5 % - 20 % |
20 % - 200 % |
více než 200 % ročně |
Mírná inflace (plíživá) |
Středně vysoká inflace (pádivá) |
Vysoká inflace |
Hyperinflace |
5. Nezaměstnanost
Za nezaměstnaného se považuje ten, kdo nemá v daném časovém období práci a aktivně ji hledá
Míru nezaměstnanosti vypočteme:
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zahrnuje zaměstnané, samostatně podnikající osoby apod. a nezaměstnané
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnuje zbývající část populace
Makroekonomické příčiny nezaměstnanosti
Frikční nezaměstnanost
V důsledku nějaké situace související s lidským životem
Ukončení školy
Přestěhování se do jiného místa
Nespokojenost s dosavadním zaměstnáním
Strukturální nezaměstnanost
Vyjadřuje skutečnost, že se liší struktura schopností, dovedností a znalostí osob hledajících práci a struktura schopností, kterou po uchazečích požadují firmy
Cyklická nezaměstnanost
Je spojena s hospodářským cyklem – v recesi (při poklesu HDP) nezaměstnanost roste, ve fázi konjunktury (růstu HDP) nezaměstnanost klesá
Přirozená míra nezaměstnanost
Frikční a strukturální nezaměstnanost se v ekonomické terminologii označuje za přirozenou nezaměstnanost – lidé, kteří jsou nezaměstnaní, jsou nezaměstnaní z přirozených důvodů:
Buď proto, že v důsledku své situace se stali nezaměstnanými a hledají novou práci
Nebo proto, že struktura jejich schopností, dovedností a znalostí neodpovídá struktuře schopností, kterou vyžadují firmy