Veřejný (státní) dluh
Veřejný dluh vyjadřuje sumu závazků státu na všech úrovních vůči jiným osobám. Hlavní příčinou vzniku veřejného dluhu jsou deficity veřejných rozpočtů – skončí-li nějaký veřejný rozpočet v deficitu, znamená to závazek státu. Veřejný dluh tak lze rovněž definovat jako sumu deficitů veřejných rozpočtů za jednotlivá období.
Součástí veřejného dluhu je státní dluh, který vyjadřuje závazek státu na ústřední úrovni vůči jiným osobám. Hlavní příčinou státního dluhu je deficit státního rozpočtu – státní dluh je sumou deficitů státního rozpočtu za jednotlivá období. Přebytek veřejných rozpočtů (státního rozpočtu) veřejný (stání) dluh snižuje, deficit veřejných rozpočtů (státního rozpočtu) veřejný (stání) dluh zvyšuje.
Každý dluh, a tedy i veřejný či státní dluh, musí být nějakým způsoben řešen – věřitelé mohou chtít požadovat jeho splácení.
Řešení:
Snížit veřejné výdaje.
Zvýšit daně nebo jiné příjmy státního rozpočtu.
Monetizace dluhu.
14. Phillipsova křivka
Původní křivka vyjadřovala vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu mezd. Má klesající tvar – s růstem nezaměstnanosti klesají mzdy.
Phillipsova křivka V krátkém období
Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu mezd byl brzy (tj. v průběhu 60. let 20. století) přetransformován do vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace
Phillipsova křivka tak začala znázorňovat vztah mezi nezaměstnaností a inflací, který je obvykle inverzní:
pokud míra nezaměstnanosti klesá, tak míra inflace roste
pokud míra nezaměstnanosti roste, tak míra inflace klesá
Přitom existuje jedna míra nezaměstnanosti, která tvar Phillipsovy křivky významně ovlivní. Jedná se o přirozenou míru nezaměstnanosti (u*). Platí zde následující závislosti:
pokud skutečná míra nezaměstnanosti (tj. hodnota u) klesne pod hodnotu u*, začne hodnota inflace prudce růst.
pokud hodnota u přesáhne hodnotu u*, bude inflace obvykle velmi stabilní (přibližně stejná), kdy bude ovlivněna zejména vztahem mezi tempem růstu nabídky peněz a tempem růstu poptávky po penězích, přičemž se předpokládá, že tempo růstu nabídky peněz je vyšší než tempo růstu poptávky po penězích, tudíž inflace je kladná.
Zde uvedené závislosti platí pouze v krátkém období. Proto budeme používat název krátkodobá Phillipsova křivka, či Phillipsova křivka krátkého období (SRPC).
Dlouhodobá Phillipsova křivka
Dlouhodobá Phillipsova křivka (LRPC) je svislá a je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti - ať je inflace jakákoliv, tak míra nezaměstnanosti se v dlouhém období vrací na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti.
Adaptivní očekávání a PC
Adaptivní očekávání jsou založena na minulém vývoji, kdy jednotlivé subjekty očekávají, že to, co platilo (se dělo) v minulosti, bude platit (se dít) i v budoucnosti.
Z teorie adaptivních očekávání plyne, že krátkodobá Phillipsova křivka (SRPC) je při poklesu míry nezaměstnanosti (u) pod přirozenou míru nezaměstnanosti (u*) klesající – krátkodobě tedy může docházet k poklesu hodnoty u pod hodnotu u*, přičemž tento pokles je doprovázen růstem inflace. Dlouhodobě je však Phillipsova křivka (LRPC) svislá na úrovni u*.
Racionální očekávání a PC
Racionální očekávání vycházejí ze všech dostupných informací, kterými v současnosti rozhodující se a jednající člověk disponuje. Nejsou tedy založena pouze na minulém vývoji, ale i na předpovědích budoucího vývoje apod.
Z teorie racionálních očekávání plyne, že Phillipsova křivka by měla být jak v krátkém, tak v dlouhém období (tedy jak křivka SRPC, tak křivka LRPC) svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
