6. Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr.

Členství v eurozóně:

Eurozóna je označení pro státy EU, kde společnou měnou je euro. Mimo eurozónu jsou VB,Švédsko, Polsko,Bulharsko,Maďarsko,Rumunsko a ČR.

Výhody přijetí eura:

-nižší transakční náklady

-ceny jsou transparentní a srovnatelné, je patrné, které zboží je levnější a které dražší

-odpadá kurzové riziko

-trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar

-rychlejší a jednodušší přeshraniční platby v euru

-ČNB bude mít možnost podílet se na spolurozhodování o měnové politice urozóny

Nevýhody přijetí eura:

-nebezpeční přelévání zdrojů z oblastí s nižší produktivitou do oblastí s produktivitou vyšší,

-vysoké náklady na přechod z koruny na euro

-ztráta několika nástrojů měnové politiky(směnný kurz)

1.kritérium: stabilita měnového kurzu

-aby mohl být členský stát EU přijat do eurozóny, musí jeho měna úspěšně setrvávat po dobu minimálně dvou let v Evropském mechanismu měnových kurzů II

2.kritérium: cenová stabilita

-Referenční hodnota cenového kritéria je určena jako o 1,5 procentního bodu zvýšený aritmetický průměr inflace tří zemí, které dosáhly nejnižší míry inflace, za předpokladu, že tato míra inflace je v souladu s požadavky cenové stability.

3.kritérium: udržitelnost veřejných financí

-poměr plánovaného nebo skutečného schodku sektoru vládních institucí k HDP nesmí překročit hodnotu 3% HDP.ČR očekává v roce 2012 deficit veřejných financí aHDP 3,5%

4.kritérium: dlouhodobé úrokové sazby

-v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí překročit o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských státu, které dosáhly v oblasti cenové stability(inflace) nejlepších výsledků.

Česká republika má problém s kritériem udržitelnosti veřejných financí, a to díky vysokému poměru deficitu vládního rozpočtu k HDP.Nelze jen posoudit plnění stability měnového kurzy, jinak ostatní kritéria ČR plní. Očekávají se ovšem problémy s plněním i těchto kritérií.

7. Vývoj platební bilance čr V posledních letech.

Vývojem se zabývá ČNB.

Převaha finančního účtu nad běžným účtem značí dobrou ekonomickou pozici ČR pro zahraniční investory. Vysoké hodnoty znační příliv kapitálu a naopak záporné hodnoty běžného účtu naznačují silný import statků a služeb do ČR.

2010

ČR má lehce záporný běžný účet, který je typickýý pro země bývalého sovětského bloku. Podíl salda běžného účtu na HDP značí mírnou převahu zahraničního obchodu ve prospěch exportu. Naopak kapitálový a finanční účet jsou kladné, což značí atraktivitu ČR pro zahraniční investory.

2011

Běžný účet je stále v mínusu

8. Zadluženost čr, Maastrichtská kritéria. Vývoj V posledních letech.

Veřejný dluh je celkové zadlužení vlády a nižších správních celků(obcí,krajů)

Složen ze státního dluhu,dluhu mimorozpočtových fondů,místních rozpočtů, dluhů zdravotních pojišťoven

Státní dluh je součástí veřejného dluhu a představuje celkové zadlužení vlády.

-zahraniční půjčky,úvěry od bank,vydané státní dluhopisy

Státní dluh podle místa vzniku:

Domácí dluh -státní pokladniční poukázky,státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy,krátkodobé půjčky...

Zahraniční dluh -emise dluhopisů,půjčky od Evropské investiční banky, směnky

Státní dluh podle obchodovatelnosti na finančních trzích:

obchodovatelný dluh-pokladní poukázky,dluhopisy,zahraniční emise,ostatní

neobchodovatelný dluh-bankovní úvěry a směnky

Míru zadlužení státu měří tzv. Fiskální Maastrictská kritéria

Kritérium schodku vládního sektoru k HDP– vyjádřený v tržních cenách, neměl by překročit 3%.

Kritérium hrubého veřejného dluhu k HDP – v nominální hodnotě, neměl by překročit 60%

Maastrichtská kritéria podmiňují vstup každé země do EMU(evropského měnového fondu). Jednou z podmínek je nízká úroveň inflace(„Průměrná inflace během jednoho roku nesmí překročit o více než 1,5% míry inflace průměru tří členských států s nejnižší inflací“) ČR uvažuje o tomto v stupu v dohledné době, ale kritérium je stanoveno velmi problematicky.Dalším kritériem je: stabilita měnového kurzu, udržitelnost veřejných financí, dlouhodobé úrokové sazby.

Cílem těchto kritérii jé dodržování fiskální disciplíny tak aby směřovaly k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření.