Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
=kombinace úrovně cen a celkového množství produkce, při kterých si ani kupující ani prodávající nepřejí změnit svoje nákupy, prodeje nebo ceny.
Klasické pojetí: Dlouhodobá AS = křivka má vertikální tvar a protíná osu na úrovni potenciálního produktu
Vyjadřuje vztah mezi objemem celkového výstupu a úrovní cenové hladiny
Neumí přesně spočítat, nelez ani zjistit přirozenou míru nezaměstnanosti
Cílový stav= skutečně vyrobený produkt = potenciálnímu (Y=Y0) a skutečná míra nezaměstnanosti = přirozené míře nezaměstnanosti (U=UPN)
Graf B: Potenciální produkt je větší než skutečně vytvoření produkt (Y0>Y) → rozdíl mezi nimi = recesní neboli deflační mezera = ekonomika se nachází pod svou hranicí produkčních možností, protože skutečná míra nezaměstnanosti je větší než přirozená míra nezaměstnanosti
Zvýšení investic → posune graf AD doprava → vzrůst rovnovážného produktu => vytvořený produkt = primárně určován velikostí AD
Graf C: objem vytvořeného produktu > potenciální produkt = inflační neboli růstová mezera
Krátkodobá AS v úseku průsečíku AD a AS prudce stoupá ← výrobní zdroje jsou přetěžovány (firmy vyrábějí nad úrovní své obvyklé výrobní kapacity) a přirozená míra nezaměstnanosti je větší než skutečná míra nezaměstnanosti
Zvyšování AD se promítá do růstu cenové hladiny
Přístup státu:
Keynesovský model → preferuje zvýšení AD → mělo by vést k růstu vytvořeného produktu
Omezená pružnost cen na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů (nepružnost mezd směrem dolů, cenová stabilita, státní regulace cen)
Citlivost investic na úrokovou míru je snížená a úspory jsou funkcí důchodu
Disponibilní důchod = spotřeby + úspory
Vztah mezi úsporami a důchodem = zprostředkován spotřební funkcí
Nabídka na kapitálovém trhu = nepružná (není závislá na úrokové míře)
Monetaristický model → zvýšení AD = nepřijatelné → vzniklo by nebezpečí inflace; používán když je potřeba zasáhnout dlouhodobě
Podpora agregátní nabídky
Ekonomika je vnitřně stabilní systém
Pružné ceny na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů
Kapitálový trh je schopen permanentně obnovovat rovnováhu → nevysílá nerovnovážně podněty
Růst či pokles investičních výdajů musí být provázen poklesem či růstem výdajů na spotřebu
Pojetí ekonomického růstu, determinanty ekonomického růstu
Ekonomický růst znamená, že v ekonomice dochází k rozšiřování produkční kapacity, což vede ke zvyšování potenciálního produktu.
Ekonomický růst je v současné době symbolem pozitivního vývoje ekonomiky.
Ekonomický růst zvyšuje ekonomickou sílu země. Vyjadřujeme ji pomocí absolutní
velikosti reálného HDP. Ekonomickou úroveň země měříme pomocí výstupu ekonomiky na jednoho obyvatele (HDP na 1 obyvatele).
Základní zdroje ekonomického růstu:
práce (pracovní síly), včetně podnikatelských schopností,
kapitál,
přírodní zdroje,
vědeckotechnický pokrok, technická a technologická zlepšení
Ekonomický růst ovlivňuje množství a kvalita výrobních faktorů a způsob jejich kombinace v
procesu výroby. Růst reálného produktu je proto dosahován extenzivním nebo intenzivním
využíváním výrobních faktorů.
Reálný produkt - skutečně vytvořený reálný produkt, obvykle rozdílný od potenciálního produktu v závislosti na fázi cyklu.
Potenciální produkt - lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace.
Neoklasický model růstu (Solow)
Extenzivní růst - růst založený na růstu výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
Intenzivní růst - růst založený na zvyšování souhrnné produktivity výrobních faktorů. Růst při stacionárních vstupech faktorů výrob resp., jestliže je růst výroby rychlejší než růst vstupu výrobních faktorů.
Domarův model
Domar rozvinul Keynesův závěr, že investice vytvářejí nový důchod, o další poznatek,
že investice současně rozšiřují výrobní kapacitu. Při formulování modelu předpokládal, že ekonomika se nachází ve stavu rovnováhy, že AD = ASADAS (přírustek)
Determinanty růstu
Ekologie
Vyčerpání neobnovitelných zdrojů Relativní vyčerpání surovin a energií z omezených zdrojů (půda, voda, prostor, vzdušný kyslík apod.)
Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil
Nedostatek výkonných technologií