
- •Národohospodářský koloběh toků příjmů a výdajů ve čtyřsektorové ekonomice
- •Historie státních zásahů do ekonomiky
- •Stát jako ekonomický subjekt a jeho hospodářská politika
- •Metody měření národního produktu a důchodu
- •Vypovídací schopnost indikátoru hdp a ostatních ukazatelů, které vyjadřují výstup ekonomiky
- •Spotřeba a úspory
- •Investice, výdajový multiplikátor
- •Určení rovnovážné produkce V dvousektorovém modelu
- •Agregátní poptávka a faktory, které ji ovlivňují
- •Efekt bohatství (Artur Pigou)
- •Efekt zahraničního obchodu
- •Efekt úrokové sazby
- •Agregátní nabídka a její varianty
- •Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •Pojetí ekonomického růstu, determinanty ekonomického růstu
- •Abstraktní modelové teorie ekonomického růstu
- •Sociálně-historické koncepce růstu a rozvoje
- •Pojetí ekonomických cyklů a jejich druhy
- •Příčiny cyklického vývoje
- •Vznik peněz a jejich úloha V ekonomice
- •Banky a funkce bankovní soustavy
- •Nabídka peněz, poptávka po penězích a rovnováha na trhu peněz
- •Pojetí inflace a její měření
- •Formy a příčiny inflace
- •Mzdově cenová spirála, důsledky inflace
- •Makroekonomický náhled na trh práce
- •Nezaměstnanost, její měření, druhy a příčiny
- •Okunův zákon, Phillipsova křivka
- •Institucionální rámec monetární politiky
- •Nástroje monetární politiky (operační rámec centrální banky)
- •Druhy monetární politiky
- •Státní rozpočet a veřejné finance
- •Nástroje fiskální politiky
Nástroje fiskální politiky
Hlavní nástroj = státní rozpočet
Subjektem = vláda
Záměrně využívá plánovaný schodek či přebytek státního rozpočtu k dosažení stanovených makroekonomických cílů
2 skupiny:
Záměrná (diskrétní) opatření = spojená s jednorázovým rozhodnutím autority o použití určitého nástroje
Působí s časovým zpožděním → snižuje efektivnost
Cílem= ovlivnit chování subjektů tak, aby se požadované efekty projevily na výstupu ekonomiky, zaměstnanosti a inflace
Předpoklad= schopnost včas analyzovat makroekonomickou situaci země, navrhnout příslušná opatření a úspěšně je prosadit v hospodářství
Hlavní složka fiskální politiky (je aktivní)
Automatické (zabudované) stabilizátory = opatření, která fungují samočinně
Nepotřebují rozhodnutí vlády o jejich využití
Pouze reagují na změny (samy nevyvolávají) → ovlivňují přizpůsobovací procesy v ekonomice
Většina orientována na stranu poptávky → očekává se analytický efekt
Ve fázi expanze vedou ke snižování agregátní poptávky (brání přehřátí konjunktury); fáze recese → posilují AD
V praxi jsou používány: progresivní zdanění příjmů, automatická změna transferových plateb vlády obyvatelstvu (podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), státní nákup či prodej zemědělské produkce, aj.
Schéma fiskální politiky
Nástroje Zprostředkující
cíle Konečné cíle
Vládní výdaje ↑→↑AD
↓Vládních výdajů →↓AD
Snížení daní posiluje AD → pozitivní dopad na stranu agregátní nabídky (AS) → reaguje zvýšení objemu produkce
Př. Vzrůst vládních výdajů na nákup zboží a služeb
Multiplikátor vládních výdajů = o kolik se zvýší produkt, jestli státní nákupy (G) vzrostou o jednotku
= 1/1-c (c= mezní sklon k spotřebě)
Vliv na přírůstek produktu: ΔQ = 1/1-c* ΔG
Účinky dodatečných vládních výdajů
Lafferova křivka= znázorňuje, že vztah mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou není lineární
Ukazuje, že když míra zdanění roste, přírůstky daňového výnosu jsou stále menší
¨
Podle zaměření dělíme:
Expanzivní fiskální politiku = uskutečňuje se snižováním daní nebo růstem vládních výdajů → vede k růstu AD a tím i k růstu objemu důchodu a priduktu
Restriktivní fiskální politiku = realizována zvyšováním daní nebo snižováním vládních výdajů → vede k poklesu AD a tím i k poklesu objemu duchodu a produktu