Druhy monetární politiky
Monetaristický transmisní mechanismus = vychází ze souvislosti mezi přírůstkem měnové báze, peněžní zásoby a změnou cenové hladiny
Keynesovský úrokový transmisní mechanismus = vztah mezi vývojem úrokových sazeb, agregátní poptávkou (investicemi) → výstup = nezaměstnanost
Expanzivní monetární politika = snaha CB zvýšit peněžní zásobu
Restriktivní monetární politika = snaha CB snížit peněžní zásobu
Používá se při ochraně ekonomiky před „přehřátím“ → vzniká nebezpečí inflačního procesu
Krátké období: zvýšení úrokové sazby zamezuje růstu agregátní poptávky a cen → povede k poklesu produktu a k růstu nezaměstnanosti
V
dlouhém
období: dojde pouze k poklesu cenové hladiny
CB bude udržovat peněžní zásobu na dané úrovni → vyvolá růst úroových sazeb
CB bude bránit růstu úrokových sazeb → bude nucena zvyšovat nabídku peněz
i= úroková sazba
I= poptávka po investicích
M= peněžní nabídka
Zvýšení peněžní nabídky z M0 na M1 → sníží úrokové sazby z i0 na i1
→ vyvolá zvýšení investic z I0 na I1
→ jejich expanze vede ke zvýšení HDP z A do B
Státní rozpočet a veřejné finance
Veřejné finance
= prostředky k zajištění existence a fungování veřejného sektoru
Využití = realizováno v rámci fiskální politiky
Úrovně analýzy:
Čistě finanční analýza: zkoumá vztahy mezi veřejnými příjmy a výdaji
Reálná finanční analýza: zkoumá, jak veřejné příjmy a výdaje působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Systém veřejných financí: = zahrnuje veřejné rozpočty
Státní rozpočet
Soustava municipálních rozpočtů (kraje, města, obce)
Rozpočty veřejných podniků (železnice, energetika, pošty)
Státem vytvořené účelové fondy
Rozpočty neziskových organizací
Fiskální funkce (základní funkce státu): =realizovány v rámci veřejných financí
Alokační funkce:
Vyplývá z nedokonalého fungování trhu
Vláda rozhoduje o produkci veřejných statků
Redistribuční
Tržní rozdělování důchodů získané za poskytnuté služby výrobních faktorů
Přerozdělování prostřednictvím veřejných fondů
Stabilizační
Podnícení / omezení agregátní poptávky s cílem dosáhnout žádoucí míry zaměstnanosti, cenové stability a odpovídajícího tempa ekonomického růstu
Fiskální politika = aktivní (vládou vyvolané) změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů → smyslem = dosažení konkrétního makroekonomického záměru (optimální tempo růstu, přirozená míra nezaměstnanosti a stabilita cenové hladiny)
Vzniká ve vazbě na Keynesovu koncepci hospodářské politiky
Rozpočtová politika = cílem je vyrovnaný státní rozpočet
Cílem není ovlivnit makroekonomické reálné proměnné
Provádí ministerstvo financí → prioritou= alokační a redistribuční funkce veřejných financí
Státní rozpočet
= ústřední prvek soustavy veřejných rozpočtů; jeho prostřednictví přerozdělována až 1/2HDP
=peněžní fond, bilance, zákon a prostředek fiskální politiky
=centralizovaný peněžní fond (podle fondového pojetí)
= toková veličina
= bilance (z účetního hlediska) skládající se z příjmů (daňové inkaso) a výdajů (vládní výdaje)
Příjmy:
Daňové příjmy: Daň = povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu
Platba = nenávratná, neúčelová, neekvivalentní (poplatník nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající platbě), pravidelně se opakující
Přímé daně: platí poplatník na úkor vlastního důchodu
Důchodové daně = stanoveny podle výše příjmu; firmy (daň z příjmů právnických osob), obyvatelstvo (daň z příjmů fyzických osob)
Majetkové daně = základem je výše majetku (daň z nemovitosti, dědická, darovací, z převodu nemovitostí, daň silniční)
Nepřímé daně: zdaňují spotřebu výrobků a služeb; zkracují peněžní důchody firem i domácností až při jejich použití; do státního rozpočtu odvádějí plátci daně, ale platí je poplatníci v ceně nakupovaného zboží
Spotřební daně = tvoří součást ceny určitého druhu zboží vyráběného a prodávaného uvnitř země (daň z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a destilátu, z piva a vína, z tabáku a tabákových výrobků)
Cla = povinně neúčelové platby do státního rozpočtu, placené při přřechodu přes státní hranici (dovozní = omezit dovoz)
Daň z přidané hodnoty (DPH) = postupně se nabaluje na výrobek a vstupuje do konečné ceny; zatížen veškerý dovoz, ale vývoz nepodléhá
Osvobozeni = poštovní služby, činnosti neziskového charakteru, operace s penězi
Nedaňové příjmy = různé poplatky (správní, notářské, soudní, místní ze psů, za využívání veřejného prostranství), zdravotní pojištění, příspěvky na sociální zabezpečení, příjmy plynoucí ze snížení aktiv vlády (prodej majetku), splátky poskytnutých úvěrů, přijaté úroky, příjmy z pronájmu
Výdaje:
Ovlivňují agregátní poptávku
Přímo = vláda nakupuje zboží a služby (G)
Zprostředkovaně = prostřednictvím transferových plateb a dotací (TR)
Důsledky vzrůstu podílu veřejných výdajů na HDP:
Roste význam veřejných statků
Hospodářský rozvoj (podporovaný růstem produktivity práce) → růst důchodů/obyvatele → umožňuje vybrat více finančních prostředků na daních → financování státních aktivit
Rozmach sociálního a zdravotního pojištění → posílil přerozdělovací procesy
Intenzivnější přerozdělování: v zájmu spravedlivého rozdělování důchodů
Tlaky zájmových skupin → sílí v oblasti státních zakázek a bují státní byrokracie
Rozpočtové výdaje:
Vládní nákupy: pro zajištění produkce veřejných statků (školství, zdravotnictví, armáda, policie, veřejná správa)
Peněžní transfery pro obyvatelstvo (podpory, dávky, příspěvky)
Subvence na výrobu některých produktů (na krytí ztráty státních podniků, na ekologické škody)
Dotace rozpočtů
Úrok z veřejného dluhu
Saldo rozpočtu = Příjmy (Tg)- výdaje (G+TR)
Celkové hospodaření státu:
Přebytkové = vzniká přebytek (příjmy jsou vyšší než výdaje)
Deficitní = rozpočtový deficit (výdaje jsou vyšší než příjmy)
Vyrovnané
Rozpočtový proces:
Sestavení návrhu: minimálně ½ roku předem, ministerstvo financí
Schvalování: vláda předloží k projednání a schválení do parlamentu
Plnění:schválení se stává závazným finančním plánem
Kontrola: po uplynutí předkládá vláda parlamentu státní závěrečný účet (zpráva o plnění rozpočtu)