
- •Národohospodářský koloběh toků příjmů a výdajů ve čtyřsektorové ekonomice
- •Historie státních zásahů do ekonomiky
- •Stát jako ekonomický subjekt a jeho hospodářská politika
- •Metody měření národního produktu a důchodu
- •Vypovídací schopnost indikátoru hdp a ostatních ukazatelů, které vyjadřují výstup ekonomiky
- •Spotřeba a úspory
- •Investice, výdajový multiplikátor
- •Určení rovnovážné produkce V dvousektorovém modelu
- •Agregátní poptávka a faktory, které ji ovlivňují
- •Efekt bohatství (Artur Pigou)
- •Efekt zahraničního obchodu
- •Efekt úrokové sazby
- •Agregátní nabídka a její varianty
- •Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •Pojetí ekonomického růstu, determinanty ekonomického růstu
- •Abstraktní modelové teorie ekonomického růstu
- •Sociálně-historické koncepce růstu a rozvoje
- •Pojetí ekonomických cyklů a jejich druhy
- •Příčiny cyklického vývoje
- •Vznik peněz a jejich úloha V ekonomice
- •Banky a funkce bankovní soustavy
- •Nabídka peněz, poptávka po penězích a rovnováha na trhu peněz
- •Pojetí inflace a její měření
- •Formy a příčiny inflace
- •Mzdově cenová spirála, důsledky inflace
- •Makroekonomický náhled na trh práce
- •Nezaměstnanost, její měření, druhy a příčiny
- •Okunův zákon, Phillipsova křivka
- •Institucionální rámec monetární politiky
- •Nástroje monetární politiky (operační rámec centrální banky)
- •Druhy monetární politiky
- •Státní rozpočet a veřejné finance
- •Nástroje fiskální politiky
Pojetí ekonomických cyklů a jejich druhy
Cyklický vývoj ekonomiky = střídání vzestupných a sestupných fází ve vývoji národního hospodářství; přirozený rys ekonomik
Prochází několika fázemi, jejichž pořadí je neměnné a po jisté době se opakuje
→ fáze nemají předem danou dobu trvání, ani úroveň výkyvů => každý cyklus je jedinečný
Standardním přiblížením celkové ekonomické aktivity dané země je vývoj reálného hrubého domácího produktu
Objem určuje aktuální poměr sil AS s AD → může být menší, stejná, větší
Produkční mezera (mezera HDP) = rozdíl mezi skutečným (reálným) produktu a potenciálního produktu
Recesní mezera = pokud je reálný HDP nižší než potenciální HDP → nejsou plně využity výrobní faktory, které jsou k dispozici
Indikátorem= vysoká míra nedobrovolné nezaměstnanosti
Expanzní mezera = Reálný produkt je větší než potenciální → jsou disponibilní zdroje přetěžovány (využívány nad svoji obvyklou míru) → rovnováha v ekonomice je vyvážena zvyšováním cenové hladiny
Ekonomický cyklus = kolísání reálního produktu okolo potenciálního produktu, jehož vývoj vyjadřuje růstovou tendenci ekonomiky
Cykly:
Krátkodobé cykly = časový interval kolem 2-3 let
Způsobuje změny v poptávce vyvolané novou generací spotřebního zboží dlouhodobého užití (u osobních PC, mobilních telefonů) a sezónní vlivy (v zemědělství, stavebnictví a cestovním ruchu)
Často vyvolané preferencemi spotřebitelů → projevem = změny ve stavu zásob surovin, materiálu, meziproduktů a hotové produkce
Firmy podporují
Střednědobé cykly = 7-11 let
Souvisí s obnovou fixního kapitálu → zisk z inovací motivuje podnikatele k investicím → promítnutí v AD → ovlivní i objem vyrobené produkce
V 19. Stol./20 stol. Zahrnoval 4 fáze: konjunkturu, krizi, depresi, oživení → hospodářský pokles tak vede k obnovení narušené rovnováhy ekonomiky
Dlouhodobé cykly = 40-60 let
Vyvolány radikálními inovacemi, jimiž nastupují nová odvětví a obory výroby
První vlna= průmyslová revoluce (rozšíření parního stroje)
Druhá vlna (1842-1898) – železnice, průmyslová chemie
Třetí vlna = Kondratěvova vlna (1898-1950) = expanze elektroenergetika, elektrotechnika, automobilový průmysl
Čtvrtá vlna = jaderná energetika, kosmonautika
Pátá vlna = od roku 2000 = internet, nanotechnologie
2. polovina 20. Stol = projev změn:
prosazování asynchronnosti v cyklickém vývoji (krizové jevy se neprojevují současně ve všech zemích)
terciární sektor se rozvíjí i v období hospodářského poklesu
snižuje se velikost zásob
mzdy v období hosp.poklesu neklesají
ceny hotových výrobků obvykle neklesají
délka cyklu se zkracuje
V současné době je akceptován model ekonomického cyklu:
Expanze/konjunktura = růst výdajů domácností na nákup spotřebních statků, firmy rozšiřují výrobní kapacity, dostatek pracovních příležitostí → ekonomika se blíží stavu plného využití zdrojů → investice firem → dosažení vrcholu (maxima) → projeví se „expanzivní“ produkční mezera a přehřátí ekonomiky (růst AD je tak velký, že AS na něj nedokáže reagovat) → nedostatek pracovních sil, nedostatek finančních fondů, růst cen…
Fáze kontrakce (smršťování)= vrchol končí horním bodem obratu → pokles ekonomických aktiv, reálného HDP, AD, propouštění, pokles zisků → neschopnost splácet úvěry → vznik poptávky po penězích, banky nejsou schopny vyplácet vklady → ztráta důvěry → „run“ na banky (hromadné vybírání vkladů) → trvá- li déle než 6 měsíců = recese (krize) → musí nastat obnovení narušení rovnováhy
Dno/deprese = fáze ukončující kontrakci, reálný produkt dosahuje své nejnižší úrovně → vzniká recesní mezera (skutečný produkt je menší než reálný), dno= dolní bod zvratu (nevyužité kapacity, nezaměstnanost…)
Indikátory:
=díky nim získáme informace o průběhu ekonomického cyklu → konjunkturní indikátory
Varovné ukazatele (indikátory ex ante) – v předstihu signalizují, jakým směrem se bude v blízké budoucnosti ubírat ekonomika
Poměr mezi vstupy a výstupy v rozhodujících odvětvích národního hospodářství
Počty přijatých zakázek
Změny v úrovni zadlužení spotřebitelů
Změny v zásobách
Aktuální (souběžné) indikátory – popisují ekonomický vývoj a signalizují, že určitý jev nastal:
Objem průmyslové výroby
Maloobchodní obrat
Reálný HDP
Počet nezaměstnaných a počet volných pracovních míst
Osobní obchody
Zpožděné ukazatele (indikátory ex post) – zachycují doznívání určité fáze cyklu:
Vývoj životních nákladů, změny v životní úrovni
Výdaje na výstavbu podniků a nákup výrobních zařízení
Procento dlouhodobě nezaměstnaných pracovních sil
Rozlišujeme ekonomický cyklus vyvolaný změnami agregátní poptávky nebo stranou agregátní nabídky:
Pokles agregátní poptávky (GRAF 1) – vyvolá snížení skutečného HDP pod hranici potenciálního produktu a pokles cenové hladiny vyvoláno pesimistickým očekáváním spotřebitelů a podnikatelů v důsledku politických událostí, poklesem vládních vkladů…
Pokles agregátní nabídky (GRAF 2) – snížení skutečného produktu a zvýšení cenové hladiny (růst míry inflace) vyvoláno negativními nabídkovými šoky (zvýšení výrobních faktorů…)