Obsah
1. Národohospodářský koloběh toků příjmů a výdajů ve čtyřsektorové ekonomice 2
2. Historie státních zásahů do ekonomiky 3
3. Stát jako ekonomický subjekt a jeho hospodářská politika 4
4. Metody měření národního produktu a důchodu 5
5. Vypovídací schopnost indikátoru HDP a ostatních ukazatelů, které vyjadřují výstup ekonomiky 6
6. Spotřeba a úspory 8
7. Investice, výdajový multiplikátor 8
8. Určení rovnovážné produkce v dvousektorovém modelu 9
9. Agregátní poptávka a faktory, které ji ovlivňují 10
10. Agregátní nabídka a její varianty 11
11. Makroekonomická rovnováha v modelu AD – AS 13
12. Pojetí ekonomického růstu, determinanty ekonomického růstu 14
13. Abstraktní modelové teorie ekonomického růstu 15
14. Sociálně-historické koncepce růstu a rozvoje 16
15. Pojetí ekonomických cyklů a jejich druhy 18
16. Příčiny cyklického vývoje 22
17. Vznik peněz a jejich úloha v ekonomice 25
18. Banky a funkce bankovní soustavy 25
19. Nabídka peněz, poptávka po penězích a rovnováha na trhu peněz 26
20. Pojetí inflace a její měření 28
21. Formy a příčiny inflace 29
22. Mzdově cenová spirála, důsledky inflace 29
23. Makroekonomický náhled na trh práce 30
24. Nezaměstnanost, její měření, druhy a příčiny 31
25. Okunův zákon, Phillipsova křivka 33
26. Institucionální rámec monetární politiky 34
27. Nástroje monetární politiky (operační rámec centrální banky) 35
28. Druhy monetární politiky 36
29. Státní rozpočet a veřejné finance 37
30. Nástroje fiskální politiky 39
Tematické okruhy ke zkoušce z předmětu EK 013 – Makroekonomie
Národohospodářský koloběh toků příjmů a výdajů ve čtyřsektorové ekonomice
4 sektory: domácnosti, firmy, stát, zahraničí
Koordinaci zajišťují trhy výrobních faktorů, trhy finální produkce a finanční trhy
Domácnosti: vlastníky výrobních faktorů, nabízejí služby firmám
Celkový příjem = důchody (z vlastnictví výrobních faktorů) a transfery (přerozdělování důchodu státu)
Příjmy využity jako výdaje na spotřebu (C= nákup ekonomických statků), placení daní (Tg), úspory (S)
Firmy: najímají služby výrobních faktorů → k výrobě ek. Statků → prodej ostatním sektorům
Část výrobků koluje na průmyslovém trhu jako meziprodukty
Tržby na úhradu služeb výrobních faktorů (Y=mzdy, renty, úroky, zisky), daně, hrubé úspory (amortizační odpisy)
Využívají úspory z finančních trhů → Investice (I)
Stát: především regulační fce (plní prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů)
Příjmy: daně + povinné příspěvky na soc. a zdrav. Poj. (Tg)
Výdaje: nákup výrobků a služeb (G) na vládní transferové platby (TR)
Zahraničí: domácnosti, firmy i vlády se sídlem mimo území daného státu
Výdaje: vítaný dodavatel ekonomických statků (M = import)
Příjmy: odběratel produkce vyrobené v dané zemi (X=export)
Saldo (čistý export= NX= X-M)= součást agregátních výdajů v ekonomice
rovnováha ve státě |
Tg=G+ TR |
Daně = nákupy ek. Statků + poskytnutí transferů |
Rovnováha domácností |
Y+TR=C+ S+ Tg |
Důchod za poskytnuté služby VF + transfery od státu = Spotřební výdaje za nákupy + úspory + daně |
Čisté daně |
T = Tg-TR |
Daně = daně- transfery (=negativní daně) |
PO upravení transferů |
Y= C+S+T |
|
Celkové výdaje |
AE = C +I+G+ (X-M) |
|
|
Y= AE |
Důchod = agregátní výdaje |
dosadíme |
C+S+T = C+I+G+(X-M) |
|
Nespotřebovaná část důchodu = nespotřební části výdajů na finální produkt |
S+T+M = I+G+X |
Úspory + čisté daně + import = investice + statní nákupy + export |
Historie státních zásahů do ekonomiky
Ucelená škola – MERKANTILISMUS
Velká Británie → dílna světa
Textilní průmysl – velkovýroba (ovce, velkovýroba strojů)
Merkure = lat. Obchodovat
Vycházeli z: zahraniční obchod = zdroj bohatství (vyvezou zboží, dovezou zlato)
Bohatství = zlato (příliv peněz ze zahraničí)
FYZIOKRATISMUS (17.-18. Stol)
Bohatství = zemědělství
Rozdělení společnosti na 3 třídy:
Produktivní
Pozemkoví vlastníci
Sterilní (neproduktivní) = výrobci v továrnách
KLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE
Adam Smith (1776) – „Pojednání o podstatě a původu národů“
Zdroj bohatství = práce
Zakladatel ekonomické teorie jako vědy
2 poznatky:
Princip neviditelné ruky trhu: pekař peče housky, ab vydělal → dělají to všichni → stát bohatne
Noční strážník (=stát): stojí v pozadí
Jean Babtist Say
Bohatství = práce + půda + kapitál
Sayovo dogma: teze o vnitřní stabilitě trhu - dochází k automatickému vyrovnání poptávky a nabídky na dílčím trhu, poruchy nejsou možné; nabídka vytváří poptávku
NEOKLASICKÁ EKONOMIE
Marshall = mikroekonomie (1890)
Protimonopolní zákony (Sherman 1890, Clayton 1910) = omezují zneužívání monopolní moci
1. Světová válka – získání ohromných zkušeností s řízením ekonomiky (lístkový přídělový systém)
Zlatá 20. Léta
Trh byl schopen fungovat podle Saye
1929-1933 Hospodářská krize – Sayův zákon nikdy nepředpokládal (1933 poprvé termín makroekonomie)
Angažovanost státu na ekonomice
New Deal
Angažovanost státu ne ekonomice (demokratický prezident Roosevelt)
Fašismus
Hitler (Německo, Itálie, Japonsko) – splnil, že Němců dá práci, ale vyráběli především vojenskou techniku
J.M. KEYNES (žák Mashalla)
Povýšen do šlechtických stavů
1944 – rozhodnuto o založení Národního měnového fondu
Keynes = bude nadnárodní měnová jednotka (BANCOR) → položil základy pro hospodářskou politiku, která byla velice přesná a předvídatelná
1936 – Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz: hl. myšlenka= výše úspor je závislá na výši příjmů → poklesne-li spotřeba, sníží se i důchody → vede k propouštění zaměstnanců→ je třeba pomoct státem; snížení mezd vede ke snížení koupěschopnosti → pokles poptávky
Řešení pomocí „Viditelné ruky státu“: Stát jako lékař u lože nemocného
1973- 1975 HOSPODÁŘSKÁ KRIZE
2. Nejhlubší – léky přestaly fungovat → řešení = deregulace → omezit úlohu státu
=>Neokonzervatismus (liberální přístup)
Tvořen teoriemi:
Monetarismus (Friedman) = za vším hledej peníze; ekonomiku má řídit trh a ne stát
Ekonomie NABÍDKY (A.Laffer) = požaduje minimalizaci státních zásahů, vystupuje x vysokému zdanění příjmů (stát by měl podněcovat iniciativu a aktivitu lidí při výrobě)
Teorie RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ = poznání (jednou se spálíš)
Teorie VEŘEJNÉ VOLBY = politický cyklus (politici= nám zvolení lidé, kteří s námi obchodují/slibují)
→pomohlo vymanit se z Hospodářské krize (především Monetarismus)
→ v roce 2008 dospěl do další krize