2. Vznik podniku

Při rozběhu nového podniku musí být zpracován:

1. Podnikatelský plán (projekt), který je podrobným rozvedením podnikatelského záměru.

2. Poslání – je srozumitelným a stručným vyjádřením záměrů firmy, které defi­nuje, proč podnik existuje a je vodítkem pro to, co by měl dělat ( „Nenabí­zíme věci (např. knihy), ale nabízíme chvíle pohody a poznání.")

3. Informace o výrobcích – je hlavní obsahovou částí podnikatelského plánu

4. Rozbor trhu a konkurence (tzn. odhad rozhodovacích kritérií zákazníků, určení cílových segmentů trhu, aplikace marketingového řízení, zmapování silných a slabých stránek konkurentů apod.).

5. Vymezení finančních prostředků

Projekt zpravidla obsahuje i rozhodnutí o stanovišti podniku, údaje o managementu a zaměstnancích, pro­gnózy vývoje ekonomických ukazatelů (tržby, náklady, hospodář­ský výsledek, návratnost investic apod.), volbu bankovního ústa­vu, výběr dodavatelů atd.

Právní formy podniku

Soukromé podniky můžeme z hlediska právní formy rozdělit na dvě hlavní skupiny:

1. podniky jednotlivců (jejich vlastníkem je jedna osoba, ka­pitál a vedení podniku jsou spojeny);

2. společnosti (jde o smluvní spojení osob za účelem podniká­ní a dosažení společného cíle). Patří sem:

• Osobní společnosti jsou založeny na personálním spojení jed­notlivých společníků a vážou se na konkrétní osoby, které je řídí a reprezentují navenek. Typickými druhy osobních společností jsou:

• veřejná obchodní společnost;

• komanditní společnost.

  • Kapitálové společnosti charakterizuje majetková účast všech společníků na jejich podnikání či jiné činnosti. Právní akty vyko­návají společníci zprostředkovaně, prostřednictvím nejvyšších or­gánů společnosti, které jsou zřizovány podle zákona. Základními kapitálovými společnostmi jsou:

• společnost s ručením omezeným;

• akciová společnost.

Podnikání jednotlivce

Formou podnikání jednotlivce a jeho podniku v ČR je živnost (podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění). Živnosti lze provozovat buď na základě ohlášení živnostenskému úřadu (ohlašovací živnost), nebo na základě stát­ního povolení (koncesovaná živnost). Subjektem oprávněným pro­vozovat živnost může být fyzická nebo právnická osoba, česká i zahraniční osoba. Tato forma podnikání je spojena s relativně vy­sokou mírou rizika, neboť podnikatel ručí i svým osobním majet­kem.

Formy živnostenského podnikání

1. U ohlašovacích živností vzniká oprávnění podnikat na základě živnostenského listu, který vydává živnostenský úřad. Tyto živnosti se dělí na:

• řemeslné, kde podmínkou jejich provozování je odborná způ­sobilost získaná vyučením v oboru, resp. studiem (například truhlářství);

• vázané, kde podmínkou provozování je odborná nebo jiná způsobilost (například projektová činnost ve stavebnictví);

• volné, kde je vyžadováno splnění pouze tzv. všeobecných podmínek provozování živnosti (věk, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a neexistence daňových ne­doplatků vůči státu).

2. Koncesované živnosti vyžadují splnění zvláštních podmínek. Průkazem oprávněnosti k provozování je koncesní listina. Její vy­dání je vázáno na pozitivní vyjádření příslušného orgánu státní sprá­vy, do jehož oboru působnosti živnost náleží. Mezi koncesované živnosti patří např. taxislužba, směnárenská činnost apod.

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti jsou podle českého práva:

• veřejná obchodní společnost,

• komanditní společnost,

• společnost s ručením omezeným a

• akciová společnost.

1. Veřejná obchodní společnost. Jde o společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Tuto společnost mohou založit jak osoby fyzické, tak práv­nické, a to uzavřením společenské smlouvy. Tato smlouva musí určit obchodní jméno a sídlo společnosti, předmět podnikání a osoby podnikatelů. Také stanovuje, kdo je oprávněn jednat jménem spo­lečnosti a spravovat ji. Neurčuje-li smlouva jinak, dělí se zisk mezi společníky rovným dílem.

2. Komanditní společnost. Jedná se o společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditis­té) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komple­mentáři). K založení komanditní společnosti je třeba alespoň dvou společníků. Ve společenské smlouvě musí být uvedeno, kteří spo­lečníci jsou komplementáři a kteří komanditisté (u nich je nutné uvést výši vkladu). Společenská smlouva rovněž určuje obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání. K obchodnímu vedení společ­nosti a k jednání jménem společnosti jsou oprávněni pouze kom­plementáři. Komanditisté mají jen právo kontroly. Není-li určeno jinak, dělí se zisk mezi komplementáře a komanditisty na polovi­nu. Komplementáři část svého zisku, která jim připadla, dělí mezi sebe stejným dílem a komanditisté podle poměru svých vkladů.

3. Společnost s ručením omezeným je společností, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. Společnost může mít nejvíce padesát společníků a každý z nich musí vložit vklad nejméně v hodnotě 20.000,-Kč. Společenská smlouva urču­je obchodní jméno a sídlo společnosti, výši základního kapitálu (minimálně 200 000 Kč) a způsob splacení majetkových vkladů jednotlivých společníků. Vklady společníků nemusí být stejné a splacením se stávají majetkem společnosti. Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku.

Zákon připouští založení společnosti s ručením omezeným jed­nou osobou (fyzickou či právnickou). V takovém případě nahrazu­je společenskou smlouvu zakladatelská listina a celý vklad musí být splacen před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Za­kladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů zapsaných v obchodním rejstříku.

Základním právem společníka je právo účastnit se řízení spo­lečnosti na valné hromadě, právo kontroly, právo na podíl na zisku a likvidačním zůstatku. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada společníků, která rozhoduje o všech základních otázkách. Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé (jeden nebo něko­lik). Společníci se mohou ve společenské smlouvě dohodnout i na zřízení dozorčí rady, jako kontrolního orgánu společnosti.

4. Akciová společnost je společností, jejíž základní kapitál je roz­vržen na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Akcie je cenný papír (majetkový titul), s nímž jsou spojena práva akcionáře (jako společníka) podílet se na řízení společnosti, na je­jím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Maje­tek společnosti je oddělený od majetku akcionářů, tzn. že společ­nost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, zatímco akcionář za závazky společnosti neručí. Riziko akcionáře je omezeno na ztrátu hodnoty akcie.

Akciová společnost vzniká na základě zakladatelské smlouvy uzavřené mezi fyzickými nebo právnickými osobami jako jejími zakladateli. Obchodní zákoník v ČR připouští možnost založení akciové společnosti jednou právnickou osobou. V tomto případě nahrazuje zakladatelskou smlouvu zakladatelská listina. Základ­ní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí či­nit alespoň 20 mil. Kč, pokud je společnost založena bez veřejné nabídky akcií, musí činit alespoň 2 mil. Kč. Obsahem zakladatel­ské smlouvy musí být stanovení počtu akcií a jejich jmenovité hod­noty, upisované vklady zakladatelů, obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání.

Akciová společnost se zakládá:

• Na základě výzvy k upisování akcií, kdy se základní kapitál vytváří tzv. upisováním akcií. Je-li úpis akcií úspěšný (tzn. do posledního stanoveného dne pro upisování akcií jsou upsá­ny akcie ve výši stanoveného základního kapitálu), musí za­kladatelé do 60 dnů svolat ustavující valnou hromadu, která rozhodne o založení společnosti, schválí stanovy a zvolí před­stavenstvo a dozorčí radu.

• Bez výzvy k upisování akcií v případě, že zakladatelé splatí celý základní kapitál společnosti. Tehdy se nevyžaduje ko­nání ustavující valné hromady. Zakladatelé se formou notář­ského zápisu dohodnou o jmenování výkonných orgánů spo­lečnosti a o přijetí stanov.

Orgány akciové společnosti

Akciová společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Orgány akciové společnosti jsou valná hromada (nejvyšší orgán), představenstvo a dozorčí rada.

Statutárním orgánem je představenstvo, které musí mít minimálně tři členy. Členové představenstva jsou voleni valnou hromadou.

Dozorčí rada (kontrolní orgán) je také minimálně tříčlenná a volí ji valná hroma­da. Má-li společnost v době voleb více než 50 zaměstnanců, volí třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci. Stanovy mohou určit, že zaměstnanci volí větší počet členů, avšak ne více než polovinu.

Družstva

Zvláštní formou podniků jsou družstva, tj. společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajištování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. V České republice mohou být členy družstva osoby fyzické i právnické. Zá­kladní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se členové zavázali. Jeho výše musí činit nejméně 50 tisíc Kč. Družstvo je založeno na ustavující schůzi, kde jsou schváleny stanovy a zvoleno představenstvo spolu s kontrolní komisí. Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.

3. Životní cyklus podniku

Po založení procházejí podniky několika etapami svého vývoje, které souhrnně nazýváme životním cyklem. Za základní fáze životního cyklu podniku považujeme:

založení a vznik - růst - sta­bilizaci - ústup a úpadek - zánik.

4. Hlavní činnosti podniku

Úlohou podniku je provést transformaci výrobních zdrojů na výstupy, které odpovídají požadavkům spotřebitelů.

2. HOSPODAŘENÍ PODNIKU A JEHO PROSPERITA

1. Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetek podniku tvoří:

1. Dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční)

Představuje majetek dlouhodobé povahy, který podnik potřebuje k provozování své činnosti nebo k tzv. finančním operacím. Zůstá­vá v podniku po dobu delší než jeden rok a jeho hodnota se po­stupně přenáší do nákladů (tím i do tržní ceny) vyráběného zboží jako odpisy. Rozlišujeme:

• Dlouhodobý hmotný majetek,jehož pořizovací hodnota je vyšší než 40.000,-Kč:

• nemovitý (budovy, pozemky, stavby),

• movitý (stroje, zařízení, základní stádo),

  • Dlouhodobý nehmotný majetek, jehož individuální ocenění je vyšší než 60.000,-Kč (patenty, licence, ochranné známky, autorská práva);

  • Dlouhodobý finanční majetek (cen­né papíry - akcie, obligace, termínované vklady, pozemky, budovy), který podnik nakupuje za účelem obchodování nebo pronajímání (nejde tedy o majetek, ktery" by podnikatel po­třeboval k provádění své provozní činnosti).