Nový život mu tak vdechl až učitel František Skřivan, který jej v roce 1934 za finanční podpory továrníka Jaroslava Burdycha zakoupil pro sbor Československé církve husitské.
Po 2. světové válce propadl zčásti opravený betlém státu a měl být dokonce spálen coby „produkt náboženského tmářství“.
Nakonec jej získalo město Třebechovice pod Orebem.
V Česku patří mezi pouhých 26 movitých národních kulturních památek.
Z 211 projektů se projekt dostal mezi pouhých 28, které na podporu dosáhly.
První celistvá restaurátorská obnova betlému, který byl v téměř havarijním stavu, skončila v roce
2016.
Tato památka nebyla do té doby jako celek opravována, navíc chyběla jakákoli její detailnější dokumentace.
Jedním z cílů proto bylo důkladné zdokumentování nejen figurálních, ale také mechanických součástí.
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi
Tomáš Bárta (autor koncepce restaurátorského zásahu, realizátor restaurování; jednatel společnosti Ateliéry Bárta, s. r. o.) a
Mgr. Silvie Dušková (projektová manažerka a koordinátorka restaurátorské obnovy, v době opravy ředitelka Třebechovického muzea betlémů).
•Financování: celkové náklady 7 280 950,- Kč (restaurování
7 026 500,- Kč, publicita a externí administrace výběrového řízení na restaurování 254 450,-Kč)
•EHP fondy 5 700 000,- Kč
•Královéhradecký kraj 671 000 Kč
•Město Třebechovice p.O. 909 950,- Kč
Realizace: 15.6.2015-31.5.2016
Partner projektu: České sdružení přátel betlémů z.s.
Odborná spolupráce: Verein der Krippenfreunde Liechtensteins
•158 okýnek
•2 000 vyřezávaných dílů
•350 ručně vyřezávaných figurek
•Váží 3 tuny, bez podvozku 1,2 tuny
•1531 stromů, skal, staveb, strojů, hudebních nástrojů a zvířat
V dolní části - světské postavičky (třebechovičtí obyvatelé při vykonávání běžných řemesel).
Uprostřed třetího podlaží stojí jesličky s narozeným Ježíškem.
Na čtvrtém až sedmém patře - biblické výjevy Zvěstování pastýřům, Ježíšův život, nanebevstoupení atd.
Dřevo: lipové, pohyblivý mechanismus byl vytvořen z habrového a bukového dřeva a pohání jej elektrický motorek.
Pracovník muzea Kamil Andres v roce 1999 vytvořil repliku části betlému a jeho mechanismu. Replika je ve vlastnictví muzea.