3.2. Mízní systém

= podpůrný drenážní systém

• proudí jím míza (= lymfa)

Míza je tkáňový mok, který vstoupil do mízních cév.

• má obdobné složení jako krevní plasma

• hlavní funkcí mízního systému je:

• odvádění přebytečné tekutiny a bílkoviny z mimobuněčného prostoru do krve

• transport tuků

• transport bakterií, toxinů, alergenů a dalších metabolických látek

v lymfatických uzlinách jsou zachycovány a fagocytovány cizorodé částice (prachové částice, bakterie či rakovinné buňky)

4. Imunitní systém

Imunita

= schopnost rozlišovat mezi tzv. „vlastním“, tedy buňkami a molekulami vlastního organismu, a „cizím“, tj. látkami či buňkami cizorodými (ale i buňkami napadenými infekcí či odumřelými)

Imunita zahrnuje:

• nespecifickou (vrozenou, přirozenou) imunitu

• specifickou (adaptivní, získanou) imunitu

• nespecifická imunita

• řadí se sem takové mechanismy organismu, které:

• nerozeznávají specificky antigen

• nejsou závislé na předchozím setkání s ním

• nevytvářejí tzv. imunologickou paměť

• účinnou bariéru tvoří neporušená kůže a sliznice

• ve slinách, slzách a ve střevní stěně enzym lysozym (rozrušuje stěnu bakterií)

• v žaludeční šťávě je kyselina chlorovodíková (její nízké pH zastavuje množení bakterií kvasinek a plísní, nebo je ničí)

• fagocytóza - pohlcování a následné zničení mikrobů bílými krvinkami (neutrofily a monocyty) - je usnadňováno komplementem

• specifická imunita

• specifické mechanismy obrany proti cizorodým složkám se rozvíjejí s určitým časovým zpožděním

• účinkuje cíleně a přesně (například proti jednotlivým konkrétním mikroorganismům)

• následně se vytváří imunologická paměť (ta urychluje odpověď imunitního systému při dalším setkání se stejným mikroorganismem)

Antigen = látka, kterou je schopen imunitní systém rozeznat a která vyvolá v organismu imunitní reakci.

Specifická imunita se dělí na:

1. látkovou (humorální)

• tvorba protilátek cirkulujících v krvi

• jsou schopny navázat se se specifickým antigenem

• protilátky tvoří B-lymfocyty

2. buněčně zprostředkovanou

• je zajišťována T-lymfocyty

• samy netvoří protilátky

• účastní se řízení tvorby protilátek B-lymfocyty a ničení cizorodých buněk

5. Srdečně-cévní systém

= transportní systém, kterým se dodává kyslík a látky vstřebané v zažívacím ústrojí tkáním a z nich se naopak odvádí CO₂ do plic a další metabolické produkty do ledvin, kůže či zažívacího traktu

• jako nosič slouží krev, která proudí uzavřeným systémem cév a srdcem

• srdce působí jako čerpadlo, nasávající krev ze žilního systému a přečerpávající ji do tepen

5.1. Srdce

nasává krev ze žil (podtlaková část)

s rdce jako čerpadlo

vhání krev do tepen (přetlaková část)

Jednotlivé oddíly srdce

duté žíly plicní žíly

PS LS

PS PK cípaté chlopně

LS LK

PK LK PK plicnice poloměsíčité

LK aorta chlopně

plicnice aorta (srdečnice)

PS = pravá síň (odkysličená krev) LS = levá síň (okysličená krev)

PK = pravá komora (odkysličená krev) LK = levá komora (okysličená krev)

Průtok krve srdcem:

1. krev přitéká horní a dolní dutou žílou do pravé síně (PS)

2. dále teče do pravé komory (PK)

3. z pravé komory je vypuzována krev plicnicí do plic (malý plicní krevní oběh)

4. okysličená krev se z plic vrací plicními žilami do levé síně (LS)

5. z levé síně do levé komory (LK)

6. z levé komory je krev pumpována do velkého krevního tělního oběhu aortou (srdečnicí)