1. Krevní tělíska

1. Červené krvinky = erytrocyty

• je jich 4-5 x 10 ¹² v jednom litru krve

• nemají buněčné jádro a nemohou se tedy dále dělit v periferní krvi

• mají bikonkávní tvar

• nejdůležitější složkou erytrocytů je červené krevní barvivo - hemoglobin:

• ten obsahuje Fe²⁺

• na hemoglobin se váže O₂ - je tak přenášen z plic ke všem buňkám lidského organismu

• částečně se na něj váže i oxid uhličitý (CO₂ - vzniká metabolicky v buňkách) - je přenášen do plic k vydýchání

• erytrocyty se v dospělosti tvoří v červené kostní dřeni

• žijí v krvi zhruba 120 dní

• staré a poškozené erytrocyty jsou vychytávány nejvíce ve slezině a dále odbourávány

• tvorba erytrocytů v kostní dřeni je řízena hormonem erytropoetinem:

• tvoří se především v ledvinách

• podnětem pro jeho tvorbu je pokles parciálního tlaku kyslíku v krvi protékající ledvinami

Hemoglobin:

• se skládá z hemu a globinu

• hem je komplex obsahující dvojmocné železo

• každý ze čtyř atomů železa může vratně vázat jednu molekulu kyslíku

• železo při tom nemění svoje mocenství = jedná se o reakce oxygenační (na rozdíl od oxidačních)

• každý gram hemoglobinu obsahuje v tepenné krvi 1,34 ml O₂

• tepenná krev je nasycena z 97 % O₂

• žilní krev je nasycena zhruba ze 75 % O₂

Disociační křivka oxyhemoglobinu

= křivka udávající do vztahu procento nasycení hemoglobinu, který je schopen přenášet kyslík, k parciálnímu tlaku kyslíku

• její průběh ovlivňuje:

• vzestup teploty nebo pokles pH krve (acidémie) - je potřeba vyššího parciálního tlaku kyslíku, aby hemoglobin vázal dané množství kyslíku

• pokles teploty nebo vzestup pH krve (alkalémie) - stačí nižší parciální tlak O₂ k navázání daného množství kyslíku na hemoglobin

• 2,3-difosfoglycerát

= je to metabolický produkt glykolýzy v červených krvinkách

• vzestup jeho tvorby vede k většímu uvolnění O₂ z hemoglobinu do tkání (disociační křivka se posouvá doprava)

- k tomu dochází při tělesné aktivitě či pobytu ve vysokohorských podmínkách

2. Bílé krvinky = leukocyty

• je jich 4-10 x 10⁹ v jednom litru krve

• podle obsažení či neobsažení granul v cytoplasmě se dělí bílé krvinky na

1. granulocyty (obsahují granula) - dělí se podle barvitelnosti granul na neutrofilní granulocyty, eosinofilní granulocyty a bazofilní granulocyty

2. agranulocyty (ty granula neobsahují) - dělí se na lymfocyty a monocyty

• všechny bílé krvinky obsahují jádro

• hlavním úkolem bílých krvinek je obrana organismu proti infekci (fagocytóza - pohlcování mikroorganismů, tvorba vlastních protilátek) a před nádory

• tvoří se obvykle v kostní dřeni

• žijí různě dlouhou dobu - od několika dnů (neutrofily) až po desítky let (lymfocyty)

Typy bílých krvinek a jejich procentuální výskyt v krvi

Typy bílých krvinek	Celkový počet v jednom litru krve	% celkového počtu bílých krvinek
Celkem leukocytů	4-11 x 109 v jednom litru krve	100 %
Granulocyty Neutrofily Eosinofily Basofily	3-6 x 109 v jednom litru krve 0,15-0,3 x 109 v jednom litru krve 0-0,1 x 109 v jednom litru krve	50-70 % 1-4 % 0,4 %
Lymfocyty	1,5-4 x 109 v jednom litru krve	20-40 %
Monocyty	0,3-0,6 x 109 v jednom litru krve	2-8 %