- •Fyziologie člověka
- •1. Základy obecné fyziologie
- •1.1. Buňka a její organely
- •1.2. Přenos látek přes buněčnou membránu
- •Spřažený transport
- •1.3. Iontové kanály
- •1.4. Hlavní složky lidského těla
- •Hlavní součástí vnitřního prostředí organismu je voda ( množství závisí na věku, hmotnosti a pohlaví jedince a příjmu a výdeji tekutin)
- •6 0% Voda
- •20 % Bílkoviny
- •14 % Tuky
- •1 % Cukru
- •5 % Anorganických látek
- •2. Krev
- •2.1. Funkce krve
- •2.2. Složení krve
- •Krevní tělíska
- •Krevní destičky - trombocyty
- •Krevní plasma
- •2.3. Zástava krvácení, srážení krve
- •2.4. Krevní skupiny (ab0 systém), systém Rh
- •2.5. Vyšetřovací metody krve
- •3. Tkáňový mok a mízní systém
- •3.2. Mízní systém
- •4. Imunitní systém
- •Imunita
- •5. Srdečně-cévní systém
- •5.1. Srdce
- •5.2. Převodní systém srdce
- •5.3. Srdeční revoluce
- •5.4. Srdeční frekvence, tepová frekvence
- •5.5. Elektrokardiogram (ekg)
- •5.6. Energetika srdeční práce
- •5.7. Krevní oběh
- •Vlásečnice (kapiláry)
- •5.8. Krevní tlak - tk
- •5.9. Řízení činnosti srdce a tepen
- •6. Dýchací systém
- •6.1. Dýchací cesty
- •6.2. Mechanika dýchání
- •6.3. Typy dýchání
- •6.4. Dýchání podle velikosti dechového objemu a dechové frekvence
- •6.5. Základní funkce dýchacího systému
- •6.5.1. Ventilace
- •Statické objemy plic
- •Dynamické plicní objemy
- •6.5.2. Distribuce
- •6.5.3. Difúze plynů (o2 a co2)
- •6.5.4. Perfúze krve plícemi
- •Nervové řízení
- •Retikulární formace
- •Prodloužená mícha
- •Mozková kůra
- •Vdechové neurony výdechové neurony
- •Látkové řízení
- •7. Zažívací trakt
- •7.1. Dutina ústní a jícen
- •7.2. Žaludek
- •7.3. Tenké a tlusté střevo
- •Tenké střevo
- •Tlusté střevo
- •Vybrané hormony zažívacího traktu
- •8. Metabolismus a výživa
- •8.1. Zdroje energie
- •8.2. Metabolismus
- •8.2.1. Bazální metabolismus (bm)
- •8.2.2. Klidový metabolismus (km)
- •8.2.3. Pracovní metabolismus (pm)
- •Bílkoviny
- •Minerály, stopové prvky, vitamíny
- •9. Termoregulace
- •Tělesná teplota
- •Kožní teplota
- •9.1. Tvorba tepla
- •9.2. Ztráty tepla
- •9.3. Řízení tělesné teploty
- •10. Ledviny
- •10.1. Ledviny
- •10.1.2. Řízení funkce ledvin
- •Řízení průtoku krve ledvinami a glomerulární filtrace
- •Řízení tubulárních (kanálkových) procesů
- •10.2. Vývodné močové cesty
- •11. Žlázy s vnitřní sekrecí
- •Nervový systém
- •Látkový systém
- •11.1. Hypotalamus
- •11.2. Hypofýza
- •Tyroxin (t4)
- •Trijodtyronin (t3)
- •11.5. Slinivka břišní
- •Inzulín
- •11.6. Nadledvinky
- •11.7. Ledviny - žláza s vnitřní sekrecí
- •11.8. Reprodukční systém muže
- •11.9. Reprodukční systém žen
- •Vaječníkový cyklus
- •Děložní cyklus
- •V aječníkové hormony
- •12. Obecná fyziologie nervů
- •12.1. Nerv – dráždivá tkáň
- •12.1.1. Podnět – stimulus
- •12.1.2. Podráždění – excitace
- •12.1.3. Klidový a akční potenciál
- •Klidový membránový potenciál
- •Iontové a elektrické změny V průběhu akčního potenciálu
- •12.1.4. Vedení vzruchu
- •12.2. Glie
- •12.3. Funkční projevy nervového systému
- •12.4. Synapse
- •13. Fyziologie svalů
- •13.1. Základní charakteristiky hladkého, srdečního a kosterního svalu
- •Hladké svaly
- •Srdeční sval
- •Kosterní svaly
- •13.2. Hladký sval
- •13.3. Srdeční sval
- •13.4. Kosterní sval
- •13.4.1. Podráždění a následná kontrakce svalu
- •13.4.2. Elektrická a iontová charakteristika kosterního svalu
- •13.4.3. Molekulární podstata svalové kontrakce
- •13.4.4. Typy svalových kontrakcí
- •13.4.5. Zdroje energie a metabolismus kosterního svalu
- •13.4.7. Řízení činnosti svalu
- •Opěrná motorika
- •Cílená motorika
- •14. Kosti
- •14.1. Kostní buňky
- •14.2. Růst kostí
- •14.3. Tvorba a resorpce kostí
- •15. Smyslové funkce
- •Interosenzory
- •15.1. Somatoviscerální citlivost
- •15.1.1. Kožní smysly
- •15.1.2. Hluboká citlivost - propriorecepce
- •15.1.3. Bolest
- •15.2. Zrak
- •15.2.5. Barevné vidění
- •15.3. Sluch
- •15.3.1. Převod zvuku
- •15.4. Rovnovážné ústrojí
- •15.4.1. Úkoly vestibulárního systému
- •15.4.2. Vestibulární dráhy
- •15.4.3. Labyrintové reflexy
- •15.5. Chemické smysly - čich a chuť
- •16. Centrální nervový systém (cns)
- •16.2. Mozkový kmen
- •16.2.1. Prodloužená mícha
- •16.2.2. Varolův most
- •16.2.3. Střední mozek
- •16.2.4. Retikulární formace
- •Vzestupný facilitační systém retikulární formace
- •Vzestupný inhibiční systém retikulární formace
- •16.3. Mozeček
- •16.4. Mezimozek
- •16.4.1. Talamus
- •16.4.2. Subtalamus
- •16.4.3. Epitalamus
- •16.4.4. Hypotalamus
- •16.5.3. Kůra velkého mozku
- •16.6. Autonomní (vegetativní) nervový systém
- •1. Periferní část vegetativního nervového systému
- •2. Centrální část vegetativního nervového systému
- •16.7. Funkční stavy centrálního nervového systému
- •16.7.1. Bdění (vigilita)
- •17. Fyziologie chování a paměti
- •17.1. Chování a genetická dispozice
- •17.2. Chování a získané informace
- •Dlouhodobá
- •17.2.3. Útlum a jeho druhy
- •18. Biorytmy
- •19. Seznam použitých zkratek
- •20. Seznam hlavní použité literatury
- •Bartůňková, s. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. Karolinum Praha 2006. S.285
- •Claman, hn. Biologie imunitní odpovědi. Jama 1993, 1, 3, 196-202
Krevní tělíska
Červené krvinky = erytrocyty
je jich 4-5 x 10 12 v jednom litru krve
nemají buněčné jádro a nemohou se tedy dále dělit v periferní krvi
mají bikonkávní tvar
nejdůležitější složkou erytrocytů je červené krevní barvivo - hemoglobin:
ten obsahuje Fe2+
na hemoglobin se váže O2 - je tak přenášen z plic ke všem buňkám lidského organismu
částečně se na něj váže i oxid uhličitý (CO2 - vzniká metabolicky v buňkách) - je přenášen do plic k vydýchání
erytrocyty se v dospělosti tvoří v červené kostní dřeni
žijí v krvi zhruba 120 dní
staré a poškozené erytrocyty jsou vychytávány nejvíce ve slezině a dále odbourávány
tvorba erytrocytů v kostní dřeni je řízena hormonem erytropoetinem:
tvoří se především v ledvinách
podnětem pro jeho tvorbu je pokles parciálního tlaku kyslíku v krvi protékající ledvinami
Hemoglobin:
se skládá z hemu a globinu
hem je komplex obsahující dvojmocné železo
každý ze čtyř atomů železa může vratně vázat jednu molekulu kyslíku
železo při tom nemění svoje mocenství = jedná se o reakce oxygenační (na rozdíl od oxidačních)
každý gram hemoglobinu obsahuje v tepenné krvi 1,34 ml O2
tepenná krev je nasycena z 97 % O2
žilní krev je nasycena zhruba ze 75 % O2
Disociační křivka oxyhemoglobinu
= křivka udávající do vztahu procento nasycení hemoglobinu, který je schopen přenášet kyslík, k parciálnímu tlaku kyslíku
její průběh ovlivňuje:
vzestup teploty nebo pokles pH krve (acidémie) - je potřeba vyššího parciálního tlaku kyslíku, aby hemoglobin vázal dané množství kyslíku
pokles teploty nebo vzestup pH krve (alkalémie) - stačí nižší parciální tlak O2 k navázání daného množství kyslíku na hemoglobin
2,3-difosfoglycerát
= je to metabolický produkt glykolýzy v červených krvinkách
vzestup jeho tvorby vede k většímu uvolnění O2 z hemoglobinu do tkání (disociační křivka se posouvá doprava)
- k tomu dochází při tělesné aktivitě či pobytu ve vysokohorských podmínkách
Bílé krvinky = leukocyty
je jich 4-10 x 109 v jednom litru krve
podle obsažení či neobsažení granul v cytoplasmě se dělí bílé krvinky na
granulocyty (obsahují granula) - dělí se podle barvitelnosti granul na neutrofilní granulocyty, eosinofilní granulocyty a bazofilní granulocyty
agranulocyty (ty granula neobsahují) - dělí se na lymfocyty a monocyty
všechny bílé krvinky obsahují jádro
hlavním úkolem bílých krvinek je obrana organismu proti infekci (fagocytóza - pohlcování mikroorganismů, tvorba vlastních protilátek) a před nádory
tvoří se obvykle v kostní dřeni
žijí různě dlouhou dobu - od několika dnů (neutrofily) až po desítky let (lymfocyty)
Typy bílých krvinek a jejich procentuální výskyt v krvi
Typy bílých krvinek |
Celkový počet v jednom litru krve |
% celkového počtu bílých krvinek |
Celkem leukocytů |
4-11 x 109 v jednom litru krve |
100 % |
Granulocyty Neutrofily Eosinofily Basofily |
3-6 x 109 v jednom litru krve 0,15-0,3 x 109 v jednom litru krve 0-0,1 x 109 v jednom litru krve |
50-70 % 1-4 % 0,4 % |
Lymfocyty |
1,5-4 x 109 v jednom litru krve |
20-40 % |
Monocyty |
0,3-0,6 x 109 v jednom litru krve |
2-8 % |
