3. Dlouhodobá

• trvá několik dní i let (někdy informace trvale uchována)

• kapacita této paměti je prakticky neomezená

• jsou do ní zařazovány informace, které se opakují (některá telefonní čísla, učení cizích slov), nebo jsou spojeny s výraznou emoční složkou

• zvláštní formou jsou paměťové stopy s vysokou stabilitou, které vznikají mnohonásobným opakováním a jsou snadno a okamžitě přístupné (uložena schopnost číst a psát, pracovní návyky, vlastní jméno, jména blízkých osob, názvy věcí)

• paměť deklarativní - může být vybavena ve slovní formě nebo jako myšlenková představa

• paměť nedeklarativní - je součástí různých mimovolních projevů chování (tvorba pohybových vzorců, somatických a vegetativních podmíněných reflexů či ukládání vzorců pro zpracování určitých smyslových vjemů (schopnost čtení – vnímáme celá slovní spojení nebo bloky)

- dochází k morfologicko-funkčním změnám článků přenosu vzruchu nervovými buňkami

17.2.3. Útlum a jeho druhy

útlum = potlačení komplexního děje nebo činnosti

typy útlumu:

• nepodmíněný útlum (vrozený či pasivní vzniká bez předchozího vypracování)

• podmíněný útlum (získaný, aktivní, někdy se označuje jako vnitřní - vypracovává se stejně jako klasický podmíněný reflex)

• Nepodmíněný (vnější) útlum

• vyvolán různými vnějšími faktory působícími současně s podmíněným podnětem nebo krátce před ním

• výsledkem je částečné nebo úplné zablokování reflexní reakce podnětem, který působí současně

• Nadhraniční útlum

• vzniká tehdy, pokud podnět vyvolávající reakci je tak silný, že překročí výkonnost dané části mozku

• může se rozšířit i na další struktury mozku (= generalizovaný útlum)

• zajišťuje vratnost funkcí nejvyšších oddílů centrálního nervového systému a chrání jej vlastně před vyčerpáním = ochranný útlum

• Podmíněný útlum v užším slova smyslu

• k podnětu, na který vznikl podmíněný reflex, se připojuje další nový podnět

• kombinace podnětů se neposiluje a nevyvolává odpověď = organismus na ni dostává zápornou odpověď - hovoří se o tlumivé kombinaci

Podmíněné útlumy

1. podmíněný diferenciační útlum - je podstatou rozlišování (diferenciace)

2. podmíněný útlum vyhasínání reflexů - kvantita podmíněné odpovědi se snižuje, až nakonec jedinec na tento podnět úplně přestane reagovat (zajišťuje situaci, že organismus nereaguje na podněty, které pro něho ztratily význam signálu – čili biologicky významného podnětu)

18. Biorytmy

Příčinami periodicity jsou:

1. zevní (exogenní) příčiny - jedná se o vlivy přírodní, jakými jsou světlo a tma, tepelné změny (léto a zima), povětrnostní, atmosférické (magnetismus Země) a kosmické (erupce na Slunci), jednak jsou to vlivy společenské

2. vnitřní (endogenní) příčiny, které vznikají na různých úrovních

• nervová úroveň je dána funkcí centrálního nervového systému jako synchronizéru, dále je to otázka tzv. „biologických hodin“, které se „umísťují“ do limbického systému

• hormonální úroveň, čímž je míněn vztah mezi hypotalamem - hypofýzou a dalšími žlázami s vnitřní sekrecí

• buněčná úroveň, kdy se jedná především o tvorbu DNA

Biorytmy se dělí podle frekvence periodicity na :

• biorytmy ultradiánní, které jsou časově kratší než 20 hodin

• změny v milisekundách jsou spojeny s nervovou činností, změny v sekundách se srdeční frekvencí, změny v minutách s dýcháním a změny v hodinách například s aktivitou žláz

• biorytmy cirkadiánní, jejichž perioda trvá 20-28 hodin. Označují se také jako denní rytmus.

• Denní charakter změn má aktivita některých žláz (například tvorba antidiuretického hormonu je nejvyšší v noci podobně i tvorba růstového hormonu), ale i pohybová aktivita. Podobně i bolest má svůj vrchol - a to večer.

• biorytmy infradiánní mají periodu delší než 28 hodin. Řadí se sem lunární biorytmus, kdy perioda činí 4 týdny ( známý je menstruační cyklus u žen), a cirkanuální biorytmus, kde perioda trvá 10-14 měsíců - tedy 1 rok.

Zdroj cirkadiánních rytmů - v hypotalamu

• významné postavení má hormon melatonin