16.5.3. Kůra velkého mozku

• je fylogeneticky nejmladším oddílem centrálního nervového systému

• anatomicky se dělí na laloky - jsou odděleny zářezy

Podle funkčního významu :

1. primární projekční oblasti - přijímají informace z receptorů jednotlivých smyslových modalit (centrum somestetické, sluchové centrum , chuťové centrum, čichové centrum, zrakové centrum)

2. asociační oblast - charakterizuje postupné přibližování několika smyslových typů a vzájemné vztahy mezi jednotlivými centry (Brocovo motorické centrum řeči, zajišťující vlastní fonaci, a Wernickeovo senzorické centrum řeči)

3. efektorové oblasti - jejich činnost vyvolává periferní odpovědi s charakterem hybné nebo vegetativní reakce, případně útlumu

1. motorické oblasti - pyramidová a mimopyramidová - ovlivňují pohybový aparát - kosterní svalstvo

2. vegetativní oblasti - se nalézají především v čelním laloku mozkové kůry - změny dechové frekvence, srdeční frekvence, pokles nebo zvýšení krevního tlaku, regulací trávicí činnosti

16.6. Autonomní (vegetativní) nervový systém

• řídí činnost hladkého svalstva, srdce a žláz

• nervová vlákna jsou tenčí, vedou vzruch pomalu

• vegetativní reflexy mají delší reflexní dobu i účinek

• činnost vegetativního nervstva nelze v „běžném životě“ ovlivnit vůlí

složení vegetativního NS:

1. centrální část (mícha, prodloužená mícha, mezimozek, mozková kůra)

2. periferní část (senzorická nervová vlákna)

1. Periferní část vegetativního nervového systému

Podle funkce a složení se odstředivá část vegetativního systému dělí na :

1. adrenergní, sympatický (mediátorem je adrenalin)

2. cholinergní, parasympatický (mediátorem je acetylcholin)

• většina vnitřních orgánů je inervována sympatikem i parasympatikem

• jejich účinek může být v inervovaných orgánech souhlasný, ale i protichůdný

• ve spánku, při trávení a při zotavování převládá aktivita parasympatiku

• při svalové práci, vystavení chladu, při stresu nebo nemoci převažuje aktivita sympatiku

2. Centrální část vegetativního nervového systému

1. mícha - zabezpečuje vzájemnou „spolupráci“ vegetativní a tělové inervace jak dostředivé tak odstředivé, řídí vegetativní reflexy

2. retikulární formace - řídí koordinaci činnosti srdečně-cévního a dýchacího systému, zajišťuje koordinaci a souhru pohybů, sekrece v trávicím traktu, podílí se na koordinaci při sexuálních funkcích a termoregulaci

3. mezimozek - jeho drážděním vznikají pocity chladu nebo tepla, sytosti, žízně, libida, agrese či strachu

4. mozková kůra - různé vrozené a získané formy asociačních funkcí (změny dýchání a krevního oběhu při svalové práci, podmíněně reflexní předstartovní oběhové a dýchací změny)

16.7. Funkční stavy centrálního nervového systému

16.7.1. Bdění (vigilita)

Bdění = takový funkční stav organismu, kdy jsou normální senzorické a motorické vztahy se zevním prostředím

Vigilance = bdělá pozornost

typy bdění:

• klidné, relaxované bdění - centrální nervový systém funguje na „střední hladině“ bdělosti, může být určitým přechodem ke spánku i přechodem k vyšším stupňům aktivity

• aktivní bdění - bdělá pozornost se zvyšuje a soustřeďuje se na určitou oblast činnosti organismu (označuje se také jako selektivní pozornost), výrazná koncentrace a výkonnost

• ostražité bdění - bdělá pozornost dosahuje nejvyššího stupně a selektivity, psychický stav má výrazné emocionální složky

16.7.2. SPÁNEK

= funkční fyziologický stav organismu

• je projevem určitého útlumu šířícího se v centrálním nervovém systému

• ve spánku je činnost centrálního nervového systému upravena tak, že její funkční projevy se liší od stavu bdělosti

formy spánku, které se v průběhu noci několikrát vystřídají:

• pomalý spánek (synchronizovaný, telencefalický, non-REM spánek) - začíná přechodem z bdění do dřímoty, snižuje se úroveň bdělosti v senzorických i motorických systémech, klesá možnost probuzení, snižuje se svalové napětí, klesá srdeční frekvence, krevní tlak a frekvence dýchání, je zaujatá typická spánková poloha, částečně je zachované svalové napětí

• spánek rychlých pohybů očí (desynchronizovaný, paradoxní, REM-spánek) - úplné vymizení svalového napětí v antigravitačních - zejména šíjových svalech, což se projeví poklesem hlavy, rychlé pohyby očí, sny, svalové záškuby čelisti, končetin i celého trupu

Průběh spánku

REM REM REM REM (fáze spánku)

bdělost

usínání

h loubka

spánku 1

2

3

4

0 1 2 3 4 5 6 7 8 hodiny spánku

non-REM non-REM non-REM non-REM non-REM (fáze spánku)

Sny

• se objevují v REM fázi

• v první polovině noci jsou více vztaženy k realitě (zážitky předchozího dne)

• ranní sny jsou bizarnější a emocionálně intenzivnější