Vzestupný inhibiční systém retikulární formace
- vliv na nástup spánku
16.3. Mozeček
dělí se na:
vestibulární mozeček (archicerebellum) - zpracovává informace z vestibulárního aparátu, kontroluje stoj a rovnováhu
spinální mozeček (paleocerebellum) - zpracovává dotykové, propriorecepční, sluchové a zrakové informace, reguluje svalové napětí a senzorové reflexy, je nezbytný pro udržení svalového napětí
korový mozeček (neocerebellum) - je spojen s motorickými oblastmi mozkové kůry, každá mozečková hemisféra kontroluje volní pohyby na stejné straně těla
16.4. Mezimozek
se nalézá okolo třetí mozkové komory
patří sem talamus, metatalamus, hypotalamus, epitalamus a subtalamus
16.4.1. Talamus
jádra talamu se dělí podle úkonů, které zajišťují na:
jádra převádějící vzruchy z periférie do senzorických oblastí mozkové kůry
převodní jádra - slouží motorickým funkcím, především převodu informací z mozečku do motorické kůry
jádra převádějící vzruchy z mezimozku do limbické kůry
jádra zajišťující propojení dalších jader mezimozku především s asociačními oblastmi kůry mozku
jádra vysílající široké projekce do korových oblastí
přepojují se v něm dráhy senzitivní, zrakové, sluchové a chuťové - směřují do mozkové kůry
při poruchách talamu je snížený práh pro bolest = i relativně malý podnět vyvolává velkou bolest = talamická bolest
spolu s mozkovou kůrou ovlivňuje stav bdělosti
podílí se i na některých vegetativních reakcích (zblednutí nebo zčervenání v obličeji či změny tepové frekvence)
podílí se na změnách nálad (veselost, smutek, zlost, rozmrzelost) - v dospělosti velmi výrazně tlumena mozkovou kůrou
ovlivňuje stoj a chůzi
Anatomické uložení talamu
v
elký
mozek
talamická oblast
oblast oblast
nosu týlní
mozeček
16.4.2. Subtalamus
subtalamická jádra (nucleus subtalamicus, částečně nucleus ruber a substantia nigra)
spoje a vztahy k hybnosti (někdy se přiřazují k mimopyramidovému systému)
16.4.3. Epitalamus
tvořen šišinkou (epifýzou), zadními epitalamickými komisurami a dalšími složkami
šišinka - neuroendokrinní orgán (obsahuje noradrenalin a serotonin - z něj vzniká melatonin)
16.4.4. Hypotalamus
součástí diencefala
význam:
centrum sytosti a centrum potravové
řízen příjem tekutin (osmoreceptory, reagující na změny osmotického tlaku v mimobuněčné tekutině) - jejich podráždění vede k projevům pocitu žízně
vztahy k sexuálním funkcím (důležité pro vznik ženského sexuálního chování, mužský typ sexuálního chování zajišťuje preoptická oblast)
chová se jako žláza s vnitřní sekrecí (tvoří hormony ADH a oxytocin, liberiny (TRH), GnHR (gonadotropin-releasing factor), somatokrinin (GHRH) podmiňující tvorbu růstového hormonu, jeho antagonistu somatostatin (GHIF))
centrum vegetativního nervstva
termoregulace
spolu s talamem vznik emocí a jejich projevů
16.5. VELKÝ MOZEK
Anatomické oddíly:
mozková kůra
corpus callosum
bazální ganglia
čichový mozek
16.5.1. BAZÁLNÍ GANGLIA
jsou součástí mimopyramidového systému
patří k nim nucleus caudatus a nucleus lentiformis
funkce: ústředí koordinace úmyslných a neúmyslných pohybů, podílí se na regulaci svalového napětí
16.5.2. LIMBICKÝ SYSTÉM
zahrnuje korové oblasti, čichový mozek, části ležící na bazální a mediální ploše mozkových hemisfér, některé oblasti podkorové
funkce:
koordinace somatických funkcí (žvýkání, slinění, dýchání, polykání, mikce, defekace, sexuální aktivity)
pozornost
tvorba paměťových stop
vznik „map“ pro organizaci chování v prostoru
zachování jedince a rodů - příjem potravy, instinktivní chování spojené s jejím získáním a s bojem o místo v přírodě a ve společnosti
motivační projevy chování
fáze chování:
potřeba dosáhnout cíle, například hlad vyvolá potřebu získat potravu
činnost umožňující dosažení cíle, tedy vyhledání potravy a její zpracování
dosažení cíle potlačí původní potřebu