- •Fyziologie člověka
- •1. Základy obecné fyziologie
- •1.1. Buňka a její organely
- •1.2. Přenos látek přes buněčnou membránu
- •Spřažený transport
- •1.3. Iontové kanály
- •1.4. Hlavní složky lidského těla
- •Hlavní součástí vnitřního prostředí organismu je voda ( množství závisí na věku, hmotnosti a pohlaví jedince a příjmu a výdeji tekutin)
- •6 0% Voda
- •20 % Bílkoviny
- •14 % Tuky
- •1 % Cukru
- •5 % Anorganických látek
- •2. Krev
- •2.1. Funkce krve
- •2.2. Složení krve
- •Krevní tělíska
- •Krevní destičky - trombocyty
- •Krevní plasma
- •2.3. Zástava krvácení, srážení krve
- •2.4. Krevní skupiny (ab0 systém), systém Rh
- •2.5. Vyšetřovací metody krve
- •3. Tkáňový mok a mízní systém
- •3.2. Mízní systém
- •4. Imunitní systém
- •Imunita
- •5. Srdečně-cévní systém
- •5.1. Srdce
- •5.2. Převodní systém srdce
- •5.3. Srdeční revoluce
- •5.4. Srdeční frekvence, tepová frekvence
- •5.5. Elektrokardiogram (ekg)
- •5.6. Energetika srdeční práce
- •5.7. Krevní oběh
- •Vlásečnice (kapiláry)
- •5.8. Krevní tlak - tk
- •5.9. Řízení činnosti srdce a tepen
- •6. Dýchací systém
- •6.1. Dýchací cesty
- •6.2. Mechanika dýchání
- •6.3. Typy dýchání
- •6.4. Dýchání podle velikosti dechového objemu a dechové frekvence
- •6.5. Základní funkce dýchacího systému
- •6.5.1. Ventilace
- •Statické objemy plic
- •Dynamické plicní objemy
- •6.5.2. Distribuce
- •6.5.3. Difúze plynů (o2 a co2)
- •6.5.4. Perfúze krve plícemi
- •Nervové řízení
- •Retikulární formace
- •Prodloužená mícha
- •Mozková kůra
- •Vdechové neurony výdechové neurony
- •Látkové řízení
- •7. Zažívací trakt
- •7.1. Dutina ústní a jícen
- •7.2. Žaludek
- •7.3. Tenké a tlusté střevo
- •Tenké střevo
- •Tlusté střevo
- •Vybrané hormony zažívacího traktu
- •8. Metabolismus a výživa
- •8.1. Zdroje energie
- •8.2. Metabolismus
- •8.2.1. Bazální metabolismus (bm)
- •8.2.2. Klidový metabolismus (km)
- •8.2.3. Pracovní metabolismus (pm)
- •Bílkoviny
- •Minerály, stopové prvky, vitamíny
- •9. Termoregulace
- •Tělesná teplota
- •Kožní teplota
- •9.1. Tvorba tepla
- •9.2. Ztráty tepla
- •9.3. Řízení tělesné teploty
- •10. Ledviny
- •10.1. Ledviny
- •10.1.2. Řízení funkce ledvin
- •Řízení průtoku krve ledvinami a glomerulární filtrace
- •Řízení tubulárních (kanálkových) procesů
- •10.2. Vývodné močové cesty
- •11. Žlázy s vnitřní sekrecí
- •Nervový systém
- •Látkový systém
- •11.1. Hypotalamus
- •11.2. Hypofýza
- •Tyroxin (t4)
- •Trijodtyronin (t3)
- •11.5. Slinivka břišní
- •Inzulín
- •11.6. Nadledvinky
- •11.7. Ledviny - žláza s vnitřní sekrecí
- •11.8. Reprodukční systém muže
- •11.9. Reprodukční systém žen
- •Vaječníkový cyklus
- •Děložní cyklus
- •V aječníkové hormony
- •12. Obecná fyziologie nervů
- •12.1. Nerv – dráždivá tkáň
- •12.1.1. Podnět – stimulus
- •12.1.2. Podráždění – excitace
- •12.1.3. Klidový a akční potenciál
- •Klidový membránový potenciál
- •Iontové a elektrické změny V průběhu akčního potenciálu
- •12.1.4. Vedení vzruchu
- •12.2. Glie
- •12.3. Funkční projevy nervového systému
- •12.4. Synapse
- •13. Fyziologie svalů
- •13.1. Základní charakteristiky hladkého, srdečního a kosterního svalu
- •Hladké svaly
- •Srdeční sval
- •Kosterní svaly
- •13.2. Hladký sval
- •13.3. Srdeční sval
- •13.4. Kosterní sval
- •13.4.1. Podráždění a následná kontrakce svalu
- •13.4.2. Elektrická a iontová charakteristika kosterního svalu
- •13.4.3. Molekulární podstata svalové kontrakce
- •13.4.4. Typy svalových kontrakcí
- •13.4.5. Zdroje energie a metabolismus kosterního svalu
- •13.4.7. Řízení činnosti svalu
- •Opěrná motorika
- •Cílená motorika
- •14. Kosti
- •14.1. Kostní buňky
- •14.2. Růst kostí
- •14.3. Tvorba a resorpce kostí
- •15. Smyslové funkce
- •Interosenzory
- •15.1. Somatoviscerální citlivost
- •15.1.1. Kožní smysly
- •15.1.2. Hluboká citlivost - propriorecepce
- •15.1.3. Bolest
- •15.2. Zrak
- •15.2.5. Barevné vidění
- •15.3. Sluch
- •15.3.1. Převod zvuku
- •15.4. Rovnovážné ústrojí
- •15.4.1. Úkoly vestibulárního systému
- •15.4.2. Vestibulární dráhy
- •15.4.3. Labyrintové reflexy
- •15.5. Chemické smysly - čich a chuť
- •16. Centrální nervový systém (cns)
- •16.2. Mozkový kmen
- •16.2.1. Prodloužená mícha
- •16.2.2. Varolův most
- •16.2.3. Střední mozek
- •16.2.4. Retikulární formace
- •Vzestupný facilitační systém retikulární formace
- •Vzestupný inhibiční systém retikulární formace
- •16.3. Mozeček
- •16.4. Mezimozek
- •16.4.1. Talamus
- •16.4.2. Subtalamus
- •16.4.3. Epitalamus
- •16.4.4. Hypotalamus
- •16.5.3. Kůra velkého mozku
- •16.6. Autonomní (vegetativní) nervový systém
- •1. Periferní část vegetativního nervového systému
- •2. Centrální část vegetativního nervového systému
- •16.7. Funkční stavy centrálního nervového systému
- •16.7.1. Bdění (vigilita)
- •17. Fyziologie chování a paměti
- •17.1. Chování a genetická dispozice
- •17.2. Chování a získané informace
- •Dlouhodobá
- •17.2.3. Útlum a jeho druhy
- •18. Biorytmy
- •19. Seznam použitých zkratek
- •20. Seznam hlavní použité literatury
- •Bartůňková, s. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. Karolinum Praha 2006. S.285
- •Claman, hn. Biologie imunitní odpovědi. Jama 1993, 1, 3, 196-202
15.3. Sluch
= nejcitlivější smysl
rozsah slyšitelnosti: od 16 Hz do 20 000 Hz
fón = jednotka subjektivní hladiny hlasitosti - fón = decibel při 1000 Hz
decibely = úroveň akustického tlaku
sonová stupnice (hlasitosti) - kolikrát hlasitější nebo méně hlasitý se jeví zvuk o stejné frekvenci, je-li srovnáván se standardním zvukem 1000 Hz a 40 fónů (= 1 son)
15.3.1. Převod zvuku
zvuk do ucha boltcem, zevním zvukovodem (zevní část ucha), rozkmitání bubínku
kmity se převádějí systémem středoušních kůstek (kladívko, kovadlinka a třmínek) na membránu oválného okénka hlemýždě (vnitřní ucho)
v hlemýždi drážděny vláskové buňky
Sluchová dráha
vychází z hlemýždě
končí v primární sluchové kůře mozku - spánkové oblasti
úkol spánkové kůry mozku = identifikace zvukového vzorce a lokalizace zvuku
15.4. Rovnovážné ústrojí
vestibulární ústrojí:
uloženo ve vnitřním uchu
reaguje na úhlové a lineární zrychlení hlavy
podílí se na udržování rovnováhy
15.4.1. Úkoly vestibulárního systému
vědomé vnímání zrychlení působícího na tělo
udržování tělesné rovnováhy, vzpřímeného postoje a chůze
udržování fixace bodu při pohybech očí
stabilita pohybu okolí při pohybech očí, hlavy a těla
složení vestibulárního ústrojí:
tři polokruhové kanálky (čidlo kinetické) - vláskové buňky reagují podrážděním nebo útlumem na úhlové zrychlení, které provází rotační pohyby hlavy (například točení hlavy)
dva váčky (čidlo statické) - obsahují smyslové buňky s vlásky, navíc otolity - krystalky CaCO3 - reagují na lineární zrychlení (zemská tíže, jízda ve výtahu, v autě)
15.4.2. Vestibulární dráhy
začínají na vláskových buňkách jako vestibulární nerv
ten do mozkového kmene, kde končí ve vestibulárních jádrech
tato jádra nervově spojena s dalšími strukturami CNS (míchou, jádry okohybných nervů, mozečkem, talamem a odtud se somatosenzorickou a somatomotorickou kůrou mozku)
15.4.3. Labyrintové reflexy
Statické reflexy = zčásti postojové, zčásti vzpřimovací
udržení rovnováhy při klidném stoji, vsedě a vleže
Statokinetické reflexy se objevují během pohybů a samy pohyby vyvolávají
vestibulární nystagmus = rytmické pohyby očí vznikající například u člověka sedícího na otáčivé židli po jejím náhlém zastavení
reflexní obrat kočky při jejím volném pádu
výtahová reakce, kdy je nastaven svalový tonus vůči kolmému zrychlení
15.5. Chemické smysly - čich a chuť
15.5.1. ČICH
čichová sliznice není na hlavním směru proudu vzduchu, ale v horní nosní skořepě
v ní uloženy receptory = čichové buňky obklopené hlenem
na povrchu čichových buněk řasinky
čichově aktivní látky pronikají přes hlen k těmto řasinkám, které mají receptory, na něž se tyto látky naváží
Vůně
-
Třída vůně
Voní jako
květinová
Růže
éterická
Hrušky
pižmová
Pižmo
kafrová
Eukalyptu
hnilobná
zkažená vejce
bodavá
Ocet
práh pro vnímání = nespecifický čichový vjem při velmi nízké koncentraci vůně
práh pro rozeznání - vůně je poznána
Čichová dráha
axony čichových buněk (nemají myelin) tvoří čichový nerv
končí v čichovém laloku mozkové kůry
15.5.2. CHUŤ
chuťové receptory sdruženy v chuťových pohárcích
nalézají se na sliznici epiglotis, patra, faryngu a především na jazyku
čtyři kvality chuti: sladko, slano, kyselo a hořko
Chuťová dráha
z chuťových buněk vedou dostředivá vlákna - jsou součástí některých hlavových nervů (VII., IX. a X. hlavového nervu)
konečná projekce je v mozkové kůře
