15.1.1. Kožní smysly

• na 1 cm² kůže se nalézají v průměru 2 receptory pro teplo, 13 pro chlad, 25 dotykových a 200 pro bolest

• mechanorecepce

• patří sem vnímání dotyku, tlaku, vibrací a lechtání

• vnímání rychlejších vibrací zajišťují Vater-Paciniho tělíska

• vnímání pomalejších vibrací zajišťují Meissnerova tělíska

• lechtání zajišťují volná zakončení nemyelinizovaných nervových vláken

• termorecepce

• vnímání teplotních změn a behaviorální a autonomní reakce (podílejí se na regulaci tělesné teploty)

• termoreceptory v útrobách a centrálním nervovém systému (nepodílejí se na vědomém vnímání teploty)

• kožní vnímání změn teplot zahrnuje:

• vnímání tepla

• vnímání chladu

• bolest

= nepříjemný vjem, který upozorňuje na hrozící nebo probíhající poruchu jednotnosti organismu škodlivými podněty

• má ochrannou funkci

• uplatňuje se i složka afektivní či emocionální, složka vegetativní a motorická

bolest se dělí na :

• somatickou, která je povrchní (z oblasti kůže a sliznic)

• hlubokou, vycházející z kloubů, svalů a pojiva

15.1.2. Hluboká citlivost - propriorecepce

kvality propriorecepce:

1. polohový smysl - informuje o vzájemné poloze částí těla a postavení kloubů

2. pohybový smysl - kóduje jejich pohyby a rozsah a rychlost pohybu v kloubech

3. silový smysl - odhad svalové síly a odporu během konaného pohybu

Tyto funkce zajišťují:

• svalová vřeténka (zpětné informace o délce svalových vláken)

• Golgiho šlachová tělíska (napětí ve šlachách)

• mechanoreceptory v kůži nad klouby a v pojivu kolem kloubů a částečně i kloubní receptory

Dráhy vedení:

• z nich senzorická dostředivá nervová vlákna vstupující zadními kořeny do míchy

• na některých nervových buňkách mohou konvergovat vlákna z kůže a útrob = bolest z určitého vnitřního orgánu se může přenášet na určitou část povrchu těla (tzv. přenesená bolest)

• dráha zadních provazců míšních se postupně přepojuje až do mozkové kůry

• v mozkové kůře oblast jemného taktilního čití (dotyk, tlak, pomalé a rychlé vibrace) a propriorecepce

• dráha spinotalamická - vede do talamu a dále do somatosenzorické kůry mozku - vnímání bolesti (její lokalizaci) a změn teploty, částečně i taktilního čití a kloubního smyslu

• část drah vedoucích do talamu zprostředkuje vnímání nepříjemnosti a protivnosti bolestivých pocitů

Talamus

• integrační centrum aktivity senzorických, motorických, autonomních a nespecifických systémů centrálního nervového systému

Somatosenzorická korová oblast mozku

- sem přichází nervy právě z talamu (gyrus postcentralis)

15.1.3. Bolest

= nepříjemný vjem, který upozorňuje na hrozící nebo probíhající poruchu v organismu

• ochranná funkce

• vlastní složka vnímání bolesti

• složka centrální, afektivní a emocionální doprovodné projevy (strach, hysterické stavy či odvrácení pozornosti), vegetativní projevy (zrychlení tepu, dýchání, rozšíření zornic) a motorická aktivita (úniková reakce, úlevová poloha kloubů)

Bolest:

1. somatická - povrchní (bolest kožní, sliznic, tělních otvorů)

2. hluboká (svalů, kloubů a pojiva)

• povrchní bolest

• rychlá, ostrá, tzv. první bolest (například při píchnutí do kůže), dobře lokalizovaná, zprostředkována nervovými vlákny s myelinem

• vede k únikovým reakcím

• pomalu odeznívající, tupá nebo palčivá bolest, velmi těžko lokalizovatelná = druhá bolest

• vedena nervovými vlákny bez myelinu

• je sledována zaujmutím úlevové polohy

• k povrchní bolesti se řadí i svědění (působení chemické látky histaminu)

• útrobní či viscerální bolest

1. nepravá viscerální bolest - vzniká obvykle v oblasti pobřišnice, pohrudnice či osrdečníku

2. pravá viscerální bolest - při nadměrném protažení břišních orgánů (koliky), při tahu za ligamenta a cévy, nedokrevnosti orgánů, zánětech či nádorech

- je tupá, svíravá nebo palčivá, špatně ohraničená

• centrální bolest

• vzniká při dráždění nocicepčních drah

• projikovaná bolest v inervační oblasti drážděného nervu (například kořenové bolesti při dráždění zadních kořenů míchy)

• fantómová bolest - někdy po amputaci končetiny bolí část, která je již několik let amputována

• vnímání bolesti zabraňuje tzv. endogenní systém analgezie

• endogenní opioidní peptidy (například enkefaliny, dynorfiny či endorfiny) - tlumí vnímání bolesti na různých úrovních řízení (od mozku až po periferní tkáně)

podle doby trvání bolesti:

• bolest akutní (trvá krátkou dobu, je ohraničená místem poškození, signální a varovná funkce)

• chronická bolest (dlouhodobé trvání - více jak jeden měsíc, znovu se vrací)

• bolest chronizující (přetrvává i po odstranění vlastní příčiny bolesti, nebo znovu vypukne)

• psychogenní bolest (bývá obvykle následkem sociálních okolností, emocionálních jevů nebo psychických onemocnění)

Dráhy bolesti

1. dostředivá nervová vlákna z receptorů pro bolest končí v zadních míšních rozích

2. zde přepojeny na vzestupné systémy drah

3. vedou bolestivé informace do talamu a mozkové kůry (somatosenzorická kůra a asociační korové oblasti se podílejí na vzniku vědomého vnímání bolesti)