14. Kosti

= zvláštní forma pojivové tkáně, je to živá tkáň, stále se odbourává i novotvoří současně

Složení kosti:

1. organická složka (30 %)

2. anorganické minerály (45 %)

3. voda (25 %)

Význam kosti:

• vysoký obsah Ca²⁺ a fosfátů - udržení jejich homeostázy

• chrání životně důležité orgány

• jejich tuhost umožňuje pohyb a zvedání břemen proti gravitaci

Anatomické složení kosti:

• zevní vrstva - kompaktní kost (v těle je asi 75 % kompaktní kostní tkáně) - kost je mnohem hutnější a je méně metabolicky aktivní

• trabekulární kost (asi 25 % kosti má trabekulární strukturu) - tvoří kostní trámce, difundují živiny z kostní mimobuněčné tekutiny do trabekul

• dutina pro kostní dřeň

14.1. Kostní buňky

1. osteoblasty - tvořící kostní matrix (základem je kolagen)

2. osteocyty - z nich vybíhají výběžky do rozvětvených kanálků v kosti a spojují se s výběžky jiných osteocytů

3. osteoklasty - „narušují“ a resorbují dříve vytvořenou kost

14.2. Růst kostí

• kosti lebky - tvoří se osifikací membrán

• dlouhé kosti - modelují se z chrupavek, pak se přemění na kost osifikací:

• začíná na diafýze a na koncích kosti

• od diafýzy u budoucích dlouhých kostí se oddělí destičkou na jejím konci specializované oblasti (epifýzy)

• destička (chrupavka) zajišťující růst kosti = růstová (epifyzární) štěrbina

• růst kosti probíhá jen do té doby, dokud jsou od sebe odděleny diafýza a epifýzy

14.3. Tvorba a resorpce kostí

• vápník v kostech se obměňuje rychlostí 100 % za rok u novorozenců a 18 % za rok u dospělých

• remodelování kostí probíhá v malých oblastech kosti (tímto procesem prochází v lidském skeletu v každém okamžiku asi 5 % kostní masy)

• obnovení kosti probíhá rychlostí 4 % za rok v kompaktních kostech a 20 % za rok v kostech trabekulárních

• remodelace - složitě řízena růstovými faktory spolu s růstovým hormonem

• je ovlivněna fyzickou námahou a tlaky, které na kosti působí

15. Smyslové funkce

smyslové (senzorické) vjemy = nejjednodušší prvky smyslové zkušenosti

smyslový počitek = je najednou vyvolán více smyslovými vjemy

vjem = interpretace pomocí paměti

Podle smyslových receptorů se smysly dělí na:

• Exterosenzory

• přijímají podnět z prostředí

• řadí se sem zrak, sluch, čich, chuť a hmat

• Propriosenzory

• registrují polohu a pohyb lidského těla

• řadí se sem svalová vřeténka, šlachová tělíska, senzory orgánů rovnováhy

• Interosenzory

• registrují mechanické a chemické podněty

• patří sem barosenzory (registrují změny krevního tlaku v karotickém tělísku), chemosenzory (měří napětí uhličitanů a kyselin)

• dráždění interosenzorů vede ke všeobecným počitkům (hlad či žízeň)

15.1. Somatoviscerální citlivost

= řadí se sem kožní citlivost, hluboká citlivost a vnímání bolesti

• je zprostředkována rozptýlenými receptory - není soustředěna do jednoho kompaktního orgánu

• výsledkem je vjem kvality a intenzity podnětu, lze lokalizovat

• kožní vjemy mají silný emocionální akcent