13. Fyziologie svalů

buňky svalů

• elektrické, chemické či mechanické podráždění může vyvolat vznik akčního potenciálu excitace = šíření akčního potenciálu svalem (je delší než v nervové tkáni)

• mají schopnost se stahovat (kontraktilita)

• po kontrakci svalu je jeho následné ochabnutí - relaxace

svaly se dělí na tři typy:

• kosterní (mají příčné pruhování, nemohou se stahovat bez nervového podnětu, mohou být řízeny vůlí)

• srdeční (je také příčně pruhovaný, je schopen se stahovat i bez nervového podnětu - má své spontánně se aktivující buňky)

• hladké (příčné pruhování chybí, řízení je jak nervové, tak některé svaly obsahují podobně jako srdeční sval své pacemakery)

13.1. Základní charakteristiky hladkého, srdečního a kosterního svalu

1. Hladké svaly

• jsou bez žíhání,

• funkčně tvoří tzv. soubuní (můstky) = vzájemné spojení svalových buněk

• pomalu se stahují, kontrakce však přetrvávají déle

• mají nižší dráždivost

• v hladké svalovině např. žaludku jsou speciální pacemakerové buňky - ty rytmicky vytvářejí akční potenciály, čímž udržují napětí hladkého svalstva

• mají velkou roztažnost - prodloužení svalových buněk může být až desetinásobné (děloha v těhotenství, močový měchýř při postupném plnění močí) - i velkou plastičnost (podle různě se zvětšujícího objemu dutého orgánu - například části zažívacího traktu)

• jsou řízeny vegetativním nervovým systémem, humorálně, reagují i na mechanické podněty a některé jsou schopny i zcela autonomní (samostatné) aktivity

2. Srdeční sval

• má žíhání, anatomicky jde o soubuní

• provádí rychlejší stah

• má vyšší dráždivost

• má pacemakerové buňky udávající vlastní podněty (jsou součástí automatického převodního systému srdce)

• je řízen nervově (vegetativní nervový systém - sympatikus a parasympatikus) a humorálně (adrenalin, noradrenalin, glukagon, hormony štítné žlázy, prostaglandin E)

3. Kosterní svaly

• mají žíhání

• strukturně tvoří vlákna ( bez spojů - můstků)

• vlákna jsou od sebe oddělena vazivem

• charakteristický pro ně je rychlý stah

• svalová kontrakce je řízena motoneurony míšních a hlavových nervů (pyramidová a mimopyramidová dráha)

13.2. Hladký sval

• nemá příčné pruhování

• při kontrakci se také uplatňují aktin a myozin - jejich uspořádání není pravidelné jako v kosterním a srdečním svalu

Hladké svaly se dělí na:

1. útrobní hladký sval (se vyskytuje především ve stěnách dutých vnitřních orgánů - svalovina střev, dělohy, močovodu)

2. vícejednotkový sval (tvořen samostatnými jednotkami, je ve strukturách, kde se uskutečňují jemné kontrakce - například v duhovce oka)

Útrobní hladký sval a jeho aktivita

• má malou stabilitu svého membránového potenciálu

• má stálé, nepravidelné kontrakce (nezávislé na nervových vlivech = tonus nebo napětí)

vznik kontrakce hladkých svalů :

• podílí se Ca²⁺

• většina aktivit souvisejících se svalovou kontrakcí je podstatně pomalejší (v porovnání s kosterním svalstvem)

• kontrakce nastupuje pomaleji a trvá déle

• velká roztažnost i plastičnost

• aktivita hladkého svalstva řízena nervově a humorálně