- •Fyziologie člověka
- •1. Základy obecné fyziologie
- •1.1. Buňka a její organely
- •1.2. Přenos látek přes buněčnou membránu
- •Spřažený transport
- •1.3. Iontové kanály
- •1.4. Hlavní složky lidského těla
- •Hlavní součástí vnitřního prostředí organismu je voda ( množství závisí na věku, hmotnosti a pohlaví jedince a příjmu a výdeji tekutin)
- •6 0% Voda
- •20 % Bílkoviny
- •14 % Tuky
- •1 % Cukru
- •5 % Anorganických látek
- •2. Krev
- •2.1. Funkce krve
- •2.2. Složení krve
- •Krevní tělíska
- •Krevní destičky - trombocyty
- •Krevní plasma
- •2.3. Zástava krvácení, srážení krve
- •2.4. Krevní skupiny (ab0 systém), systém Rh
- •2.5. Vyšetřovací metody krve
- •3. Tkáňový mok a mízní systém
- •3.2. Mízní systém
- •4. Imunitní systém
- •Imunita
- •5. Srdečně-cévní systém
- •5.1. Srdce
- •5.2. Převodní systém srdce
- •5.3. Srdeční revoluce
- •5.4. Srdeční frekvence, tepová frekvence
- •5.5. Elektrokardiogram (ekg)
- •5.6. Energetika srdeční práce
- •5.7. Krevní oběh
- •Vlásečnice (kapiláry)
- •5.8. Krevní tlak - tk
- •5.9. Řízení činnosti srdce a tepen
- •6. Dýchací systém
- •6.1. Dýchací cesty
- •6.2. Mechanika dýchání
- •6.3. Typy dýchání
- •6.4. Dýchání podle velikosti dechového objemu a dechové frekvence
- •6.5. Základní funkce dýchacího systému
- •6.5.1. Ventilace
- •Statické objemy plic
- •Dynamické plicní objemy
- •6.5.2. Distribuce
- •6.5.3. Difúze plynů (o2 a co2)
- •6.5.4. Perfúze krve plícemi
- •Nervové řízení
- •Retikulární formace
- •Prodloužená mícha
- •Mozková kůra
- •Vdechové neurony výdechové neurony
- •Látkové řízení
- •7. Zažívací trakt
- •7.1. Dutina ústní a jícen
- •7.2. Žaludek
- •7.3. Tenké a tlusté střevo
- •Tenké střevo
- •Tlusté střevo
- •Vybrané hormony zažívacího traktu
- •8. Metabolismus a výživa
- •8.1. Zdroje energie
- •8.2. Metabolismus
- •8.2.1. Bazální metabolismus (bm)
- •8.2.2. Klidový metabolismus (km)
- •8.2.3. Pracovní metabolismus (pm)
- •Bílkoviny
- •Minerály, stopové prvky, vitamíny
- •9. Termoregulace
- •Tělesná teplota
- •Kožní teplota
- •9.1. Tvorba tepla
- •9.2. Ztráty tepla
- •9.3. Řízení tělesné teploty
- •10. Ledviny
- •10.1. Ledviny
- •10.1.2. Řízení funkce ledvin
- •Řízení průtoku krve ledvinami a glomerulární filtrace
- •Řízení tubulárních (kanálkových) procesů
- •10.2. Vývodné močové cesty
- •11. Žlázy s vnitřní sekrecí
- •Nervový systém
- •Látkový systém
- •11.1. Hypotalamus
- •11.2. Hypofýza
- •Tyroxin (t4)
- •Trijodtyronin (t3)
- •11.5. Slinivka břišní
- •Inzulín
- •11.6. Nadledvinky
- •11.7. Ledviny - žláza s vnitřní sekrecí
- •11.8. Reprodukční systém muže
- •11.9. Reprodukční systém žen
- •Vaječníkový cyklus
- •Děložní cyklus
- •V aječníkové hormony
- •12. Obecná fyziologie nervů
- •12.1. Nerv – dráždivá tkáň
- •12.1.1. Podnět – stimulus
- •12.1.2. Podráždění – excitace
- •12.1.3. Klidový a akční potenciál
- •Klidový membránový potenciál
- •Iontové a elektrické změny V průběhu akčního potenciálu
- •12.1.4. Vedení vzruchu
- •12.2. Glie
- •12.3. Funkční projevy nervového systému
- •12.4. Synapse
- •13. Fyziologie svalů
- •13.1. Základní charakteristiky hladkého, srdečního a kosterního svalu
- •Hladké svaly
- •Srdeční sval
- •Kosterní svaly
- •13.2. Hladký sval
- •13.3. Srdeční sval
- •13.4. Kosterní sval
- •13.4.1. Podráždění a následná kontrakce svalu
- •13.4.2. Elektrická a iontová charakteristika kosterního svalu
- •13.4.3. Molekulární podstata svalové kontrakce
- •13.4.4. Typy svalových kontrakcí
- •13.4.5. Zdroje energie a metabolismus kosterního svalu
- •13.4.7. Řízení činnosti svalu
- •Opěrná motorika
- •Cílená motorika
- •14. Kosti
- •14.1. Kostní buňky
- •14.2. Růst kostí
- •14.3. Tvorba a resorpce kostí
- •15. Smyslové funkce
- •Interosenzory
- •15.1. Somatoviscerální citlivost
- •15.1.1. Kožní smysly
- •15.1.2. Hluboká citlivost - propriorecepce
- •15.1.3. Bolest
- •15.2. Zrak
- •15.2.5. Barevné vidění
- •15.3. Sluch
- •15.3.1. Převod zvuku
- •15.4. Rovnovážné ústrojí
- •15.4.1. Úkoly vestibulárního systému
- •15.4.2. Vestibulární dráhy
- •15.4.3. Labyrintové reflexy
- •15.5. Chemické smysly - čich a chuť
- •16. Centrální nervový systém (cns)
- •16.2. Mozkový kmen
- •16.2.1. Prodloužená mícha
- •16.2.2. Varolův most
- •16.2.3. Střední mozek
- •16.2.4. Retikulární formace
- •Vzestupný facilitační systém retikulární formace
- •Vzestupný inhibiční systém retikulární formace
- •16.3. Mozeček
- •16.4. Mezimozek
- •16.4.1. Talamus
- •16.4.2. Subtalamus
- •16.4.3. Epitalamus
- •16.4.4. Hypotalamus
- •16.5.3. Kůra velkého mozku
- •16.6. Autonomní (vegetativní) nervový systém
- •1. Periferní část vegetativního nervového systému
- •2. Centrální část vegetativního nervového systému
- •16.7. Funkční stavy centrálního nervového systému
- •16.7.1. Bdění (vigilita)
- •17. Fyziologie chování a paměti
- •17.1. Chování a genetická dispozice
- •17.2. Chování a získané informace
- •Dlouhodobá
- •17.2.3. Útlum a jeho druhy
- •18. Biorytmy
- •19. Seznam použitých zkratek
- •20. Seznam hlavní použité literatury
- •Bartůňková, s. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. Karolinum Praha 2006. S.285
- •Claman, hn. Biologie imunitní odpovědi. Jama 1993, 1, 3, 196-202
1. Základy obecné fyziologie
Fyziologie se zabývá vlastnostmi živých organismů = výměnou látek se zevním prostředím - metabolismem a regulacemi, zajišťujícími homeostázu = stálost vnitřního prostředí
1.1. Buňka a její organely
Buňka:
je nejmenší jednotka živého organismu schopná nezávislé existence
obsahuje organely se specifickými funkcemi
buněčné jádro
nalézá se v buňkách obvykle schopných se dělit
v jádře je DNA (deoxyribonukleová kyselina)
v ní je uložena genetická informace (řídí vlastní funkce buňky, dělení buněk)
v rámci pohlavních buněk - vytvoření genetického základu nového jedince
jadérko
nemá membránu
obsahuje RNA (ribonukleovou kyselinu) a bílkoviny
účastní se spolu s jádrem a ribosomy složitých buněčných procesů
ribosomy
představují složitý komplex
umožňují tvorbu vlastních bílkovin
endoplasmatické retikulum
je to soustava cisteren, tubulů a váčků
spolu s ribosomy tvoří bílkoviny a tuky (především fosfolipidy a cholesterol)
Golgiho aparát
je tvořen lamelami a cisternami
tvoří se zde polysacharidy a glykoproteidy
lysozomy
představují nitrobuněčný „trávicí aparát“
obsahují kyselé hydrolázy
ty štěpí prakticky všechny makromolekuly
mitochondrie
jsou prakticky ve všech buňkách
zachycují energii uvolněnou oxidačními procesy, kdy se tvoří ATP (adenosintrifosfát)
v jedné buňce je od několika set až po mnoho tisíc těchto mitochondrií (podle množství energie, kterou buňka potřebuje)
buněčná membrána
ohraničuje buňky = zajišťuje integritu buňky
chrání buňku před zevními vlivy
účastní se na udržení tvaru buňky
svými strukturami se podílí na udržování složení nitrobuněčného a nepřímo i mimobuněčného prostředí
Buňky mají specifické funkce:
sekrece - buňky žláz s vnitřní sekrecí tvoří hormony
stažlivost - svalová buňka kosterního, srdečního a hladkého svalu má schopnost se stahovat (kontrahovat)
vodivost - nervová buňka je schopna vést podráždění
přenos genetické informace - pohlavní buňky (vajíčko a spermie)
přenos kyslíku - v krvi zajišťován červenými krvinkami
1.2. Přenos látek přes buněčnou membránu
Plasmatická membrána
ohraničuje tělo buňky
zajišťuje její integritu
chrání ji před zevními vlivy
také buněčné organely jsou ohraničeny membránami
všechny látky (výživné i odpadní) jsou transportovány do buňky či z buňky ven transportními mechanismy:
pasivní přenos látek
- nevyžaduje pro svoji funkci vlastní přísun energie
Difúze
a) prostá difúze přes lipidovou vrstvu
jedná se o vyrovnání koncentračních rozdílů určitých látek rozpustných v tucích, některých malých neutrálních molekul (O2 a CO2) a někdy i vody
b) difúze membránovými póry
většina látek (ionty a voda) prostupují přes membránu póry
jsou to vodou naplněné kanály
mohou jimi pronikat malé molekuly podle koncentračního nebo elektrického rozdílu membránou
