9. Termoregulace

= schopnost organismu udržovat stálou tělesnou teplotu, přestože tvorba tepla, jeho příjem i ztráty neustále kolísají během dne a noci a v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě či například i emočních stavech

1. Tělesná teplota

• měří se v podpaží, ústech či konečníku

• pohybuje se v rozmezí 36,0 – 37,0⁰ C s denním kolísáním o 0,5 až 0,7⁰ C

2. Kožní teplota

• měří se na kožním povrchu

• její hodnoty výrazně kolísají podle teploty jádra těla a teploty prostředí (v chladném prostředí klesá, v horkém stoupá)

• průměrná kožní teplota se pohybuje mezi 31,0 –34,0⁰ C (nejnižší bývá na akrálních částech těla)

9.1. Tvorba tepla

• tvorba tepla je stálý proces

• teplo vzniká jako vedlejší produkt metabolismu

• nejvýrazněji se zvyšuje tělesná teplota vlastní svalovou aktivitou

chladné prostředí:

• zvýšení metabolismu (působením adrenalinu, noradrenalinu a tyroxinu)

• zvýšená aktivita sympatického nervového systému

= chemická (netřesová) termogenese (zdroj tepelné energie je bílá tuková tkáň = zásobní podkožní tuk)

• svalový třes = třesová termogenese

• u novorozenců a malých dětí (mají hnědou tukovou tkáň) je především netřesová termogenese (zvýšenou aktivací sympatiku a adrenalinu se zvyšuje uvolňování mastných kyselin z hnědé tukové tkáně)

9.2. Ztráty tepla

Výdej tepla do prostředí:

• sálání - přenos tepla z jednoho předmětu na druhý o rozdílné teplotě infračerveným elektromagnetickým zářením, aniž by se oba předměty dotýkaly

• vedení - vyměňuje se teplo mezi dvěma předměty s rozdílnou teplotou, jestliže se navzájem dotýkají

• proudění - ohřátí vzduchu, který obklopuje kůži a který v důsledku toho stoupá a je vyměňován za vzduch chladnější

• odpařování potu - potem se ztrácí voda, minerály (Na⁺, Cl^- ), močovina, kyselina mléčná perspiratio insensibilis = i když se člověk viditelně nepotí, neustále se odpařuje voda z povrchu jeho těla, ze sliznice dutiny ústní a z dýchacích cest (600 ml denně)

emoční pocení - je vyvoláno zvýšenou aktivitou sympatiku (na dlaních, v podpaží, na ploskách nohou)

9.3. Řízení tělesné teploty

• „stočením do klubíčka“ = zmenšení plochy těla, vystavené okolí

• chladové receptory v kůži

• tepelné receptory v kůži

• hluboké tepelné receptory (uloženy v páteřní míše, dutině břišní a podél velkých cév)

Při ochlazení :

• kožní cévy se vlivem katecholaminů zužují = snížení průtoku krve kůží (akrální části jsou chladné, šetří se tělesné teplo)

• zadní část hypotalamu - její podráždění vyvolává svalový třes

• přední část hypotalamu - její podráždění vyvolá vasodilataci v kůži a podkoží = ochlazování organismu

10. Ledviny

• udržení potřebné dynamické stálosti vnitřního prostředí organismu je závislé na řízeném vylučování těch látek, které v daném okamžiku tuto stálost narušují

Jsou to:

1. dále nevyužitelné zplodiny a zbytky metabolismu

2. látky pro organismus potřebné, ale v daném okamžiku ve vysoké a tím pro organismus nevýhodné koncentraci

3. látky pro organismus cizorodé (léky, drogy, jedy)

Vylučování těchto látek:

• trávicím traktem (stolicí)

• kůží (potem)

• dýchacím systémem (například CO₂)

• ledvinami

Funkce ledvin:

• vylučování odpadních látek

• udržení stálého množství a složení elektrolytů v mimobuněčné tekutině

• udržení pH