Vlásečnice (kapiláry)

• mají průměr okolo 6 mikrometrů (dostačující, aby dovolily červeným krvinkám se protlačit „v zástupu“)

Žilky (venuly)

• jejich stěna je o něco silnější než kapilární

• jsou snadno roztažitelné

• mají mnohem méně svaloviny než tepénky

Žíly (vény)

• některé končetinové žíly mají chlopně (usnadňují posun krve směrem k srdci)

• chlopně nejsou ve velmi malých žilách, ve velkých žilách a v žilách mozku a vnitřních orgánů

Zatímco v tepnách je mnohem vyšší tlak a rychlost průtoku krve v porovnání s kapilárami a žílami, největší plochu zaujímá kapilární cévní řečiště.

Rychlost, tlak a velikost řečiště krevního oběhu

rychlost tlak tepny vlásečnice žíly velikost řečiště (plocha)

Zvýšený průtok krve:

• kosterními svaly při fyzické zátěži (v klidu je jen 5 % z celkového objemu krve)

• zažívacím traktem při trávení

• kůží například při pobytu v prostředí s vyšší teplotou

5.8. Krevní tlak - tk

• na pažní tepně měřený u dospělého mladého a zdravého jedince vsedě činí 120/80 torrů (= 16/10 kPa)

• je výsledkem činnosti srdce, množstvím a složením přečerpané krve, pružností velkých tepen a periferním odporem malých tepen

5.9. Řízení činnosti srdce a tepen

Řízení krevního oběhu

• musí uspokojit různé potřeby prokrvení jednotlivých tkání a orgánů

• je třeba zajistit neustálý tok krve správným směrem

Srdeční činnost je řízena vlivy:

1. nervovými

2. humorálními

3. buněčnými

Nervová centra

• jsou umístěna v prodloužené míše a ve Varolově mostu

• působí na srdce prostřednictvím sympatických (zrychluje srdeční frekvenci, zvyšuje sílu srdeční kontrakce) a parasympatických nervů (působí na srdce opačně)

• podobně jako sympatikus působí i hormon adrenalin

Místní regulační mechanismy:

1. některé metabolity (CO₂, kyselina mléčná) (zvyšují průtok krve daným orgánem)

2. nervové mechanismy řízení - sympatikus (vede k vasokonstrikci) a parasympatikus (spíše vasodilatace)

3. tyto činnosti řízeny z prodloužené míchy (centrum kardioexcitační, kardioinhibiční a vasomotorické)